Mám v profilu na facebooku obrázek ženy. Ten obrázek jsem prostě ukradl. Je to tak ale nestydím se za to. Sebral jsem ho z profilovky strašliváka islamobijce Martina Konvičky. Víte, lidi mívají i jiné stránky, než které jim přišijí média. Jenže o Konvičku v tomhle případě vůbec nejde. Jde o to, že pravda se nekádruje a život má nějakou hodnotu, kterou bychom měli ctít.
Jennifer Fichter není hrdinka, nepostavila se governmentu, nebojovala proti totalitě, ale ani nevraždila, nekradla, nenastražila žádnou bombu, neplánovala teroristický útok. Přesto dostala trest jako kdyby to udělala. Vím nechovala se vzorně, ale je trestána za to že je žena. 22 let vězení dostala za to, že svedla tři sedmnáctileté kluky. Ve státě Florida je to tak velký zločin, že prý stojí za to zničit život třicetileté ženy.
Chtěl jsem k tomu napsat nějakou moudrou úvahu, ale vůbec nic mě nenapadá. problém je že tohle je zlo v systému. Silné, přímočaré a bezcitné jako buldozer. Jennifer není pachatel, je oběť. Svět v 21. století by měl mít trochu lidštější tvář. Nemohu k tomu říci nic lépe, než už to udělala tahle písnička:
Žádné komentáře:
Okomentovat