Společnost volné nenávisti

Když něco až příliš připomíná návnadu, je naprosto na místě se ptát: Kde je háček? Pokud se ptáte, tak návnada se pozná, tak podle toho, že je někde, kde by neměla být a vede od ní vlasec.
Tedy obrazně.

Víte, to je tak. Před časem se na facebookových stránkách některých mých přátel, hlavně těch mladších, kteří nemají zkušenost s mocí z doby reálného socialismu,  začaly objevovat fotografie s nápisem „Nenávist mi nesluší“. Proti tomu nelze v principu nic namítat, nenávist je emoce, která mobilizuje k boji, ani nemá nikomu slušet. Navíc bývá celkem nepříjemná nejen pro svůj terč. Takové sdělení je tedy jednoznačně pozitivní, jenže...

Na tom sdělení bylo ale něco, co mi nesedělo. Nebylo z jejich hlav. Patřilo kampani Hate Free sponzorované Norskými fondy a kanceláří vlády (naší). Je to program, který platí drahé reklamy, objevují se o něm zmínky v seriálech a na školách se o něm přednáší a natáčejí filmy jako cvičení. Chci říct, že je to sakra drahá věc.

Aha, takže naší vládě, které skoro dvacet let nevadilo, když v televizi mluvili moderátoři otevřeně rasisticky vůči Vietnamcům, té vládě, které vůbec nevadí, že v pořadech České televize (která  ostatně HFC také podporuje) vystupující i moderátoři celkem pravidelně napadají ateisty (tj asi třetinu české veřejnosti) tvrzením, že jsou pohrobky komunismu, duchovně zakrnělí, oběti nějaké tragédie nebo že jsou hrozbou pro společnost...tak téhle vládě najednou tak leží na srdci, abychom nebyli postižení nenávistí?

Je to ta samá vláda, v níž sedí jako její místopředseda rasista par excellence Andrej Babiš?
A mě se divíte, že mi taková akce smrdí?

A co ty Norské fondy? Česká republika vychází dlouhodobě jako jedna z nejméně rasistických zemí Evropy. Proč najednou napadlo někoho z Norských fondů vzít balík peněz a poslat jej do České republiky?

Přiznávám, že mě v této spojitosti napadá jen jeden důvod a to je vyhraněně negativní postoj české veřejnosti k islámu. A opravdu, pokud si projdete stránky Hate Free Culture, zjistíte, že je tam ždibet Asiatů, něco o Romech a pak islám. Islám je jediná ideologie (či náboženství), která je na těchto stránkách zmíněná takto přímo.


Snaha dát rovnítko mezi Romy a islám je už celkem známá, ale s příliš dobrým přijetím se nesetkala ani mezi Romy. On totiž islám Romům, ani ostatně nikomu, nic hezkého nenabízí. Zbývá jen vylepit samolepky "Muslimové nemohou za vaše pos*aný životy!" Ano, nemohou, a byl bych rád kdyby to tak zůstalo i v budoucnu, protože islám už může za hodně "pos*anejch životů".

Vyvolává to pocit, který dobře dokumentuje obrázek s nápisem „We love black sheep!“ Špatný je každý, kdo nemá rád každou černou ovci.  Víte být černou ovcí můžete mnoha způsoby a z mnoha důvodů. Je to snaha nerozlišovat Alana Turinga od Charlese Mansona, nebo spíše Rosu Parksovou od  Mohammeda Bouyeriho.


V důsledku kampaň proti nenávisti vybízí k nenávisti. K nenávisti vůči komukoli, do nemá rád nebo jenom kritizuje islám. Je samozřejmé, že takoví lidé budou, ať už z racionálních, nebo častěji emocionálních důvodů. Islám je totiž ideologie nenávisti, pracuje s ní více, než jakékoli jiné náboženství a jakákoli jiná ideologie včetně stalinistického modelu marxismu-leninismu.

Nenávist samozřejmě také budí nenávist, je to přirozené, protože ten kdo vás nenávidí vás také ohrožuje. Čechy náhle nepřepadla iracionální nenávist vůči islámu, její původ je jinde a muslimové se tím při tom ani netají. Je to v jejich „svatých“ textech, je to v jejich kázáních, je to v jejich projevech na demonstracích, ve školách i na veřejnosti. Vlastně je velmi snadné nenávidět islám.

Kolik opravdu investovaly Norské fondy a Úřad vlády ČR do téhle kampaně se nikde veřejně nedočtete, přesto je její debakl celkem předvídatelný, protože do vyvolávání nenávisti  investuje islám dlouhodobě mnohem víc, než kolik kdy mohou nabídnout Norské fondy nebo česká vláda.

Válka s nahotou 3. - paralýza

Před časem jeden kamarád napsal v komentáři k článku Zákon nejistoty toto:

A k diktatuře - pokud sem tam někoho zabiješ, věci to dost pomůže. Lepší je ale vzít známou osobnost, třeba Tomia, zabavit mu majetek, veřejně ho zostudit, zakázat mu Prahu a přestěhovat ho třeba na samotu kousek od Jáchymova. Když u toho příjde o rodinu, vlasy a oblečení, máš bonus navíc. V tu chvíli začne mít každej jeho sympatizat lehký příznaky posttraumatickýho stresovýho syndromu jak z učebnice a takhle jednoduše si vykolejil osudy cca dvou milionů lidí v Čechách... Udělej to každy dva až tři měsíce a za chvíli budeš mít společnost, kterou jsi popsal výše.


 Ani nevím, jestli jej napadlo, jak dobře popsal situaci, kterou právě sleduji. Příběh Ivo Žurka odsouzeného na tři roky vězení za sexuální nátlak. O tom, jak kauza probíhala dosud se můžete informovat na stránkách Naturista.cz i na zpravodajských serverech. Mé vlastní komentáře pak najdete zde jako Válka s nahotou a Válka s nahotou 2.

Ivo Žurek rozhodně je vůdčí postavou českého organizovaného naturismu. Postavou zostuzenou, odsouzenou, zbavenou svého vlivu. Je teď opravdu depresivní sledovat aktivitu, tedy vlastně neaktivitu našich naturistů.

Pokud jsem dříve naturisty přirovnával ke kanárkům v dole, tak teď už by dávno měly znít všechny poplachy. Čeští naturisté, kteří ještě nedávno plánovali spíše rozvoj sportovních a turistických aktivit (na čemž měl Ivo Žurek podstatný podíl) jsou teď tiší a zalezlí. Téměř veškerá jejich činnost ustala, nežádoucí část společnosti byla zcela paralyzována.

V podstatě v současnosti vedení naturistů jen čeká na výsledky odvolání.

Problém je, že pokud se tento postup teroru mocipánům osvědčí, použijí ho znovu. Můžete jen tipovat, která skupina bude další (muslimové to nejspíš nebudou). Faktem je, že se to už stalo. Systém demonstroval svou schopnost perzekvovat kohokoli, kdo se současným mocenským klikám nehodí.

I kdyby byl teď Ivo Žurek propuštěn a zbaven obvinění, změní se toho jen málo. Přiznávám, že na to ale nevěřím.

Povídání o placaté zemi

Opět jsem dostal odkudsi odkaz na video  Byl středověk skutečně temný? Přiznávám, že tohle video nemám rád. Profesor Anthony M. Esolen v něm vysvětluje, že samozřejmě nebyl tak temný. Problém je, že to je pravda jen z části a neúplná pravda je tak nějak úplná lež. To že se Anthony M. Esolen opravdu zabývá dějinami středověku dodává jeho tvrzení na vážnosti.

O co jde se pokusím vysvětlit na příkladu kartografie. Anthony M. Esolen říká, že ve středověku lidé nevěřili, že je země plochá, protože viděli lodě jak mizejí za obzor, tedy že je představa ploché země pověra. No vlastně není. Problém je v tom, že středověk trval tisíc let a za tu dobu se změní ledacos.

Tolik času dělí nás od doby, kdy Skandinávii ovládali Vikingové, Byzanc byla ještě kvetoucí říší a rod Vršovců představoval pro Přemyslovce vážnou konkurenci. Jinými slovy, od středověku nás dělí jen poloviční doba toho, jak dlouho trval.

Ale vraťme se k těm mapám. Konec antiky znamenal pro antickou kartografii opravdový rozmach. Klaudios Ptolemaios navrhl mapu, která promítala oblast Evropy na plochu ve tvaru pláště kužele. Došlo tím (spolu s použitím nepřesných měření a volby jednoho z horších odhadů průměru Země) sice k výraznému zkreslení, ale i tak jeho mapa dávala alespoň nějakou představu o skutečném tvaru pevnin a moří.

Různá překreslení této mapy se pak ve výrazném zjednodušení a zkreslení objevovala v islámském světě, umožnila rozvoj arabské a později i evropské mořeplavby.

Uvědomme si, že se bavíme o mapě, která pocházela z 2. století našeho letopočtu. Vypadala takto (je to jedna z pozdějších kopií):

O čtyři staletí později byste za mapu světa ale považovali nejspíše toto:

Jak se z Ptolemaiovy mapy stalo tohle? Jak se z idejí o projekci kulové plochy na povrch roviny mohla stát hračka typu "orbis terrarum". Víra dokázala opravdu změnit svět i když pouze v lidských představách. Pokud se alespoň trochu orientujete v tom co má ta "mapa" znázorňovat, všimněte si východní orientace. Ano, křesťanství přece přinášelo "světlo z východu", proto byl východ nejdůležitější světová strana. Trojúhelníčky Evropy a Afriky snad ani nemá cenu komentovat.

Jde totiž o představu svatého Isidora ze Sevilly (asi 560 –  636), který popsal svět jako kruh obtékaný Oceánem. Mapy světa podle světcovy fantazie mívají tedy ve svém středu Jeruzalém a občas na nich lze najít i vyznačenou zahradu Eden.

Takové "mapy" nemají vůbec žádný smysl pro navigaci ani hrubou orientaci, přesto  byl jejich dopad obrovský. Na křížové výpravy se vydávali lidé přesvědčení, že svět vypadá opravdu takto a že v jeho středu je svaté město Jeruzalém.

O dalších čtyři sta let později existovaly i propracovanější mapy světa, třeba takzvané mapy Beatova typu vznikající právě někdy kolem roku 1000 a později. Vypadaly asi takto:

A jak je to tedy s tou zemskou kulatostí zastávanou v renesanci. Víte Evropa je kontinent a to znamená že je vlastně docela velká. Zatímco za Alpami na severu ještě vesele kvetla a zuřila gotika, jih už žil renesancí. Sever blouznil a jih už studoval antické spisy. Nakonec ve čtrnáctém století už začínají mapy připomínat realitu. Je to samozřejmě ještě středověk, ale osm století od jeho počátku a o dvanáct století  později, než vznikla mapa Klaudia Ptolemaia.

Ve stejné době ještě v severských zemích představoval mapu světa smybol ve tvaru kruhu. První vytištěná mapa roku 1472 nevypadala jako Ptolemaiova mapa, ani jako portulánové mapy, které už tehdy byly celkem často používány ve středomoří. Je to totiž ta kruhová "mapa" výše typu O-T "orbis terrarum".

V době, kdy učenci už opět počítali s kulatou zemí a snažili se přijít na kloub tomu, jak na takové kouli navigovat, velká část, dokonce možná naprostá většina Evropanů stále věřila na Zemi v podobě ploché kruhové desky.