Chtěl bych vám ukázat takovou věc. Zvláště těm, kteří mi chodí pořád
říkat, že křesťanství je základem moderní evropské civilizace. Ty čáry
na obrázku ukazují počet svazků v jednotlivých knihovnách. Trochu mě
mrzí, že takovéhle srovnání nezohledňuje také duplicity, ale z logických
důvodů to není možné. Chci upozornit na dvě věci. Ta první z obrázku
úplně zjevná není. Jde o to, že jakéhosi "hmotného literárního základu"
dosáhly antické knihovny mezi sedmým a třetím stoletím před naším
letopočtem. Ano, knihovny podobného rozsahu jaké byly sedmnáctém a
osmnáctém století vytvořila antická civilizace během necelých čtyř
století. Novověká evropská civilizace dokázala to samé mezi koncem
patnáctého a koncem osmnáctého. Otázka je: Co se sakra dělo mezi tím?
Úroveň vzdělanosti lze pozvednout na dostatečnou úroveň pro takovýhle
skok za necelé století. Pokud by samozřejmě byla vzdělanost podporována.
Jenže tady máme mezeru tisíc let mezi pátým stoletím a patnáctým
stoletím. Co z toho vyplývá? Nejen že nebyla vzdělanost podporována,
byla dokonce potlačována. Ta doba je prostě pro obnovu kultury
nepřirozeně dlouhá. Také je jasné, co způsobilo náhlý vzestup a zájem o
vzdělání - objev arabských přepisů antických knih.Druhá věc, na níž
upozorním a kterou si většina lidí už neuvědomuje, je skutečný rozměr
katastrofy, kterou bylo zničení Alexandrijské knihovny. Z posledních
čtyř pořárů můžeme vinit postupně Caesara, císaře Aureliana, patriarchu Theophila (Serapeum) a Araby (ovšem v roce 642 to byl skutečně jen stín
bývalé knihovny). Jen při posledních dvou vypalováních byly ale ničeny
záměrně i knihy v soukromých domech, takže ztráty nebylo z čeho
nahrazovat.
Císařská knihovna v Konstantinopoli - poslední velká
knihovna uchovávající starověká díla (a vybudovaná z nemalé části z
fondů zničených knihoven) vyhořela v pátém století (473). Jenže v té době už
mnoho knih mezi lidmi vůbec nebylo, přes velké úsilí se tedy podařilo
nahradit jen část. Pokud mi tedy někdo bude tvrdit, že křesťanství je
základem evropské civilizace, tak mohu stejně oprávněně říci, že v
jejích základech je, ne ale jako tvůrčí prvek. Je tam jako její
sebedestruktivní část, které bychom se měli zbavit.
Žádné komentáře:
Okomentovat