O státě a násilí

Bývám označován za extremistu, když se snažím varovat, že občané ČR mohou nakonec také politiky pozabíjet.
Ano mohou!
Teď ještě sedí doma, dívají se na Novu nebo na nějakou úplně stejně dementní estrádu v produkci ČT, před domem mají nějaké auto, mají proud, vodu, topení, téměř bezplatnou zdravotní péči, drahou ale celkem dobrou MHD, přípojku na internet a noviny nacpané propagandou.
Občas, když mají pocit, že z nich někdo dělá až moc velké idioty, vyjdou do ulic, zademonstrují si a pak se spořádaně vrátí domů k televizi. Politici řeknou, že demonstrace je jejich právo, ale že si jinak mohou jít ovčané trhnout nohou a pokračují v permanentním porcování medvědů.
Jenom když náhodou na demonstraci dostane nějaký politik zásah rajčetem nebo vajíčkem, spustí se hned povyk, společnost se rozdělí na obhájce vajíčkářů a odsuzovatele vajíčkářů, případně rajčatářů.
Zdá se že lenivé ale bezpečné prostředí velkoparazitům prospívá.
Problém je, že každý parazit svého nedobrovolného hostitele dráždí a ten pak má tendenci se poškrábat. Parazité by samozřejmě nejraději škrábání zakázali a dost se o to snaží.
Jenže naše společnost je jen slupka něčeho mnohem staršího a temnějšího.
To že můžete vyjít na ulici, aniž byste se museli hned obklopovat skupinkou po zuby ozbrojených přátel je důsledek toho, že tomu tak kdysi bylo.
To že nemusíte velkým těžkým mečem umlátit každého zloděje nebo vraha, ale můžete nechat policii aby ho zatkla, je vymoženost civilizace - jedna z jistot, za kterými stojí tisíciletí násilí.
Navzájem se zpravidla neokrádáme, nevraždíme a nežereme, prostě proto, že jsme za tu strašně dlouhou dobu pochopili, že po něčem takovém následuje dlouhé krveprolití, smrt, strach, nejistota, zkáza.
Vytvořili jsme křehké prostředí civilizace, která stojí na jistotě, že po zločinu následuje odpovídající trest, že zákony jsou správné, že stát své lidi brání ve sporech i válkách, že zajišťuje spravedlnost obchodu...
Důvěra ve stát je důvěrou ve vztahy, které v něm vládnou. Politické, armádní a právní kauzy tuhle těžce udržovanou stabilitu narušují.
Jakmile se nemůžete spolehnout na to, že za své peníze dostanete požadované zboží, přestává platit obchod. Jakmile nejsou dostatečně trestáni zloději, ztrácí pojem vlastnictví smysl. Vlastně ztrácí smysl i soudnictví a policie. Právě tak i armáda, pokud není schopná zajistit obranyschopnost země (v rámci reálných ohrožení).
Všechny instituce státu od úrovně rodiny až po armádu a zákonodárné sbory jsou postavené na vzájemné náklonnosti a násilí.
Když se vyšší struktura rozpadne, nahradí ji starší vzor. Soud nahradí lynčování, policii rodinné gangy, obchod vydírání a vládu cizí nadvláda.
Každá společenská struktura je nahraditelná. Měli bychom si ale pamatovat, že starší druhy uspořádání vyžadovaly ke svému fungování zpravidla mnohem více krve.