Kde jsou ty protesty?

Trochu se zasněte, ani nemusíte moc, následující situace jsou jen pro příklad:

Představte si, že byste šli do kina na film, kde by bylo jako cosi nesmírně dobrého líčeno, když by Žid konvertoval na křesťanství. Asi byste se cítili divně, možná by se v recenzích objevilo i něco o náboženské propagendě že?

Dobrá, a teď si zkuste představit, že by papež při své návštěvě republiky pronesl, že je třeba čelit židovskému nebezpečí, které se stává hrozbou pro Evropu. Myslíte že by to mělo odezvu? Asi ano.

Tak ještě třetí příklad: Známá osobnost na úplně nevinnnou otázku v televizním nebo rádiovém rozhovoru začne reagovat slovy: "Židy absolutně nesnáším..."

Myslíte že by se proti tomu moderátor neohradil, že by do redakce nevolali rozlobení posluchači a že by se od celého incidentu nakonec stanice nedistancovala?

Všechny tyhle případy se už kdysi Židům skutečně staly. Lidé je pronášeli tak běžně, že se nad nimi snad nepozastavovali ani sami Židé. Teprve nacistický holokaust zvýšil naši vnímavost k takovým příznakům netolerance. Ale opravdu?

Zdá se, že se taková citlivost vztahuje jen na Židy.

Zkuste se podívat na jakýkoli americký nebo i současný evropský film. Pokud tam uvidíte postavu, která je zprvu ateistou, na konci filmu většinou "najde Boha" (samozřejmě toho křesťanského) nebo je po zásluze ničena.

Papežové až do šedesátých let skutečně mluvili o judaismu jako o hrozbě, ale v současnosti už má pan Ratzinger jiný terč. V roce 2010 mluvil ve Španělsku o ateismu jaký vládne v Čechách, jako o hrozbě pro svět.

Nedávno se dokonce stejně opřel do "netolerantního agnosticismu". Zdá se že militantní agnostici asi dogmaticky nevěděli a nebezpečně agresivně pochybovali.

...a samozřejmě nesmím zapomenout na Adolfa Borna. Nebylo moc pěkné, když v televizním rozhovoru doslova řekl:

Kdyby se mě někdo zeptal, koho absolutně nesnáším, tak jsou to ateisti, protože s těmi nejde mluvit. Je to podobné jako černoši někde v Mozambiku. Tam také nelze najít společnou řeč. Naštěstí, když jdete v neděli do kostela, těžko najdete místo k sezení, takže ještě není vše ztraceno. Pravdou ale je, že náš malý národ bude vždycky s něčím bojovat.

Možná vám to připadá legrační, ale když hloupost přeroste určité hranice, stane se z kašpařice tragédie. To že rozhovor po takovém útoku na ústavou zaručené lidské právo ještě pokračoval už není varování, je to hrozba. Právo nevěřit má ústavně stejnou váhu, jako právo něčemu věřit:

 Čl. 15. (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.

Členové různých náboženských spolků by se tedy neměli příliš smát tomu, jakou to máme my ateisté smůlu.

Svoboda vyznání byla vždycky především právem nevěřit ostatním vyznáním. 

Proto jakmile padne naše právo, padnou i ta vaše.

Proto se ptám:

Kde je oficiální distancování České televize od Bornova fanatismu?
Kde jsou ty kritiky odsuzující  křesťanskou propagandu ve filmech?
Kde jsou všechna ta prohlášení médií proti bezdůvodným útokům na ateisty?

Ale hlavně kde jste vy všichni ti ateisté a agnostici?
Kde jsou ty protesty?

Nebo si myslíte že to všechno je prostě o někom jiném, že vy prostě jen nevěříte, ale žádní militatntní ateisté přece nejste, že když budete nenápadní, nebudete příliš vystrkovat hlavu....

Opravdu se vám chce takhle žít?

Poznámka: 12. ledna 2013 upraven příliš konkrétní odhad o němž je řeč v komentářích, o tom jaké procento filmů vlastně konverzi nevěřícího opravdu ukazuje. Pokud se mi podaří zjistit skutečné poměry, později doplním.