Počet zobrazení stránky

pátek 28. září 2018

Pohádkový migrant

Dan Přibáň mi vyčetl, že jsem jeden z těch, kteří způsobili nepřijímání válečných uprchlíků.


Ano, s kamarády se hádám i o takových věcech. Myslím, že je to v pořádku. Kamarádi nejsou na světě od toho, aby spolu pořád souhlasili. Odlišné názory pomáhají k ujasnění vlastního postoje.

Především si myslím, že málokdo vůbec alespoň tak málo jako já chápe, jak funguje Přední Východ, klanové společnosti a jejich pravidla.

V první řadě bych měl říct,že klanová společnost má svůj půvab. Rodinné klany jsou obrovské a drží spolu. Máte v nich spoustu strýčků a tetiček, díky kterým můžete cestovat mezi městy a přitom vždy být "doma". Když zrovna nejste při penězích, klan vás podrží. Když je krize, zásobují vás příbuzní z vesnice jídlem. Nikdy nejste sami.

Pokud cestovatel získá přízeň rodinného klanu, může díky němu poznat celou zemi a být všude hostem.

V klanové společnosti v podstatě neexistují sirotci. Proto mě třeba před lety zasáhlo zjištění že v podzemí Ulanbátaru žijí dětské gangy sirotků. Taková zpráva totiž říká, že se klanová společnost rozkládá.

A teď ty horší věci - pokud jste členem klanu, nikdy pravděpodobně nezbohatnete, pokud se ostatím členům klanu (i jejich vlastní leností) nedaří. Nikdy nejste sami - vaše chování stále posuzuje spousta lidí.

Pokud vás klan zavrhne, stanete se jeho nepřítelem a jeho prsty sahají opravdu daleko...

Když se ubohý turista stane účastníkem klanového sporu, třeba tím, že někomu nezištně pomůže, neznamená to jen přízeň jednoho klanu (která nenásleduje automaticky), ale také nenávist klanu, kteý je s ním ve sporu. A prsty klanů sahají daleko...

Klany v zásadě vylučují možnost integrace do jiné kultury, pokud to není přímo politika klanu. I tam ale zůstane právě hranice vytyčená klanem.

Pokud tedy přijmímá například nějaká evropská země uprchlíky z takovéto kultury, měla by se především naučit jednat s rodinnýmy klany, protože se tomu nevyhne. "Scelování rodin" vede nutně k přenášení klanových pravidel do nového prostředí. A prsty klanů sahají daleko...

A teď ještě jedno píchnutí do vosího hnízda: Ano považuji islám za jedno z nejhorších náboženství, které kdy existovalo a varuji před přijímáním rodinných klanů, které na něj kladou důraz. Takový klan skutečně nelze nijak integrovat do evropské kultury a představuje reálnou hrozbu.

Pokud by chtěla Evropa přijímat uprchlíky, kteří by měli zájem se integrovat, měli bychom v první řadě zaměřit zájem na ty, kteří budou za takovou pomoc vděční. Na ty, které klany vyvrhly, kteří jsou stíháni všemi stranami konfliktu a kteří vystupují za sebe a nikoli za rodinný klan - humanisty, sekularisty, ateisty, LGBT a lidskoprávní aktivisty, volnomyšlenkáře...

Měli bychom se na ně zaměřovat stále a ne jen v době vrcholící migrační krize. Tedy i teď.

Jenže ve skutečnosti je nesmírně těžké právě pro tyto lidi zařídit azyl v Evropě a to i v zemích, které jindy přijímají migranty bez dokladů.

Co bych tedy řekl k Danovu "pohádkovému mgrantovi"? Že vůbec není pohádkový, že takové lidi známe z celé Asie a Afriky.


Přispět na ně můžete zde:
https://www.gofundme.com/at-risk/donate