Počet zobrazení stránky

úterý 15. srpna 2017

Nejxenofobnější národ - o nesmrtelnosti blábolu

12. srpna 2017 (uvádím pro příští generace) publikovala Facebooková stránka Amazing Maps tuto mapku s odvoláním na MapPorn.






Normálně bych o této kauze psal asi na stránku Ateisté ČR, ale tenhle pamflet si to prostě nezaslouží.

Mapka vznikla na základě výzkumu Evropské komise, který proběhl  Eurobaromteru proběhl od 30. května do 8. června 2015.

Lidovky: Vadí nám Romové, muslimové, gayové i buddhisté. Češi propadli v průzkumu rasismu

Už tehdy upozorňovali mnozí na podivný překlad při kterém byl výrazně posunut význam otázek do vysloveně kladných hodnot. Podle výzkumu byla totiž otázka v angličtině položena takto (převzato Jan Kulveit: Netolerantní Češi a Slováci aneb jak problém zatemnit statistikou)


1 QC13: Regardless of whether you are actually working or not, please tell me, using a scale from 1 to 10, how comfortable you would feel if one of your colleagues at work belonged to each of the following groups? '1' means that you would feel, "not at all comfortable" and '10' that you would feel "totally comfortable". 1) A Roma person 2) A black person 3) an Asian person 4) A white person 5) A Jewish person 6) A Muslim person 7) A Buddhist person 8) A Christian person 9) An atheist person 10) A gay, lesbian or bisexual person 11) A transgender or transsexual person 12) A person with a disability 13) A person under 25 years 14) A person over 60 year Přičemž instrukce pro tazatele uvádějí, že odpovědi typu “je mi to jedno” se nemají nabízet, ale pokud tak někdo sám od sebe odpoví, a nenechá si vnutit desetibodou škálu, má se to zapsat.

Český překlad zní Bez ohledu na to, zda v současnosti pracujete či nikoli, mi prosím řekněte, jak by vám bylo příjemné, kdyby jeden z vašich kolegů v práci patřil k následujícím skupinám. Použijte k tomu stupnici, kde 1 znamená “nebylo by mi to vůbec příjemné” a 10 znamená, že by vám to bylo “zcela příjemné”.
 Pokud vím "zcela příjemně" by se asi cítili hlavně příslušníci té skupiny, která patří ke stejnému vyznání/národnosti/etnické skupině... Zkrátka v češtině se dotazník ptal vlastně na něco jiného, ale o tom už odkazovaný Kulveitův článek. 
To, co jsem chtěl ukázat je, jak těžké je jednou vypuštěného džina vrátit zase zpátky do lahve. Ostatně ví to každý, kdo studoval konspirační teorie. Například původ "Protokolů sionských mudrců" je už dávno známý - je to ruskou tajnou službou přepsaná část politické satiry Dialogue aux enfers entre Machiavel et Montesquieu a původně v ní vlastně o žádné Židy nejde. Carské Rusko už dávno existuje jen v učebnicích dějepisu, ale Protokoly se vydávají stále po celém světě a spousta lidí neustále věří, že jsou pravé.

Podobně se nám vrací jako bumerang X-krát vyvrácená Wakefieldova studie o tom, že očkování způsobuje autismus anebo Regnerusova studie o tom, jak výchova lesbickými matkami poškozuje děti.

Zkrátka vždycky se najde skupina lidí, které i úplně pitomá zpráva nebo zmanipulovaný výzkum zapadá do jejího konfirmačního zkreslení. 

pátek 30. června 2017

Politická strana, která neexistuje

Od doby, kdy jsem prohlásil, že slova "pravice" a "levice" slouží v politice jen ke zmatení voličů jsem už párkrát porušil svou snahu nepoužívat je. I tentokrát své předsevzetí poruším. Budu se ale snažit popsat naši českou politickou scénu a používání těchto pojmů v ní, abych ukázal proč je pro mě současná politika v podstatě cizí a co má česká "pravice" a "levice" společného.

Jak česká pravice, tak česká levice si nárokují liberální hodnoty, ovšem určitým způsobem si je dost podivně rozdělily. Levice uznává všechny možné a představitelné svobody kromě ekonomických.

Pokud se nad tím zamyslíme, je to tak trochu nabídka svobod k ničemu. Teprve zdroje nám totiž dávají svobodu jednat. Pokud máte právo jet kdykoli na dovolenou do Karibiku, ale nemáte peníze ani na jízdenku z Prahy do Kolína, stává se takové právo čistě hypotetickým. A pokud na to nemáte právě proto, že jste odvedli ukrutně vysoké daně, stává se vlastně ze státu nepřítel vaší svobody.

Levice totiž lidem nevěří, považuje je za extrémně sobecké a nespolehlivé. To se projevuje tím, že kdykoli dojde řeč na solidaritu, ve skutečnosti jsou jí míněny státní regulace a centrální rozdělování peněz vybraných na daních.

Pravice si také nárokuje kousek liberalismu. Prohlašuje že stát má být co nejmenší a její prioritou je svobodný trh. Tedy alespoň v proklamacích. Jenže pravice také lidem nevěří. Bojí se totiž, že by za peníze mohli dělat to, co by je bavilo a co horšího, možná by to mohli dělat i bez peněz.

Pravice má děsnou obavu o to, jestli náhodou neupadá morálka a to ne obecná morálka ale morálka každého jednotlivého občana. A přiznejme si, že představa pravicové morálky je u nás hodně zapškle katolická. Proto nám pravice buduje bonzácké struktury a proto také nikdy ve skutečnosti stát nezmenší - potřebuje jej ke špiclování.

Když si to promítneme do společné roviny vyjdou vám pravděpodobně (jako mě) neradostné závěry: politici nám nevěří a žádná strana nebude zmenšovat ty části, které připadají nadbytečné mě. Pokud někdo bude "zmenšovat stát", tak to bude znamenat úspory na armádě a na modernizaci, ne na armádě úředníků. O snižování daní a výdajů státu si také z podobných důvodů myslím své.

Do toho všeho jsem ještě navíc ateista a pravice i levice nám shodně tvrdí, že náboženství je super a že nám děsně prospívá.

Nedávno na problém chybějící strany ukázal test na stránkách ČRo nazývaný 8values v češtině. (Berte jej ale s rezervou - není to příliš dobře udělaný test.) Toto jsou mé výsledky:


Zajímavé je, že se příliš dramaticky neliší od výsledků mých přátel, ano těch přátel, s nimiž se občas hádám zda vpravo nebo vlevo.

Celá otázka zda pravice nebo levice se totiž zdrcla na otázku zda je lépe platit vysoké daně nebo nízké, tedy jestli jsou služby státu odpovídající jeho požadavkům.

Ve skutečnosti je to ale spíše spor o to, zda je stát důvěryhodný. Není problém svěřit peníze k dobrému účelu organizaci, která si svou důvěru zaslouží. Problém je muset odevzdávat peníze organizaci, které nevěříte.

Poslední dvě řádky vypadají u všech podobně - na občanské ose jsou liberálové až libertariáni, na společenské ose progresivní až velmi progresivní.

Většina z lidí v mém okolí by neviděla zásadní problém v tom povolit a považovat za rovnoprávný jakýkoli druh manželského svazku  v němž by nebyla nějak z principu omezována lidské práva. Aby bylo rozuměno - homosexuální, polygynní, polyandrické či jiné vícečetné svazky by byly na naprosto stejné úrovni jako heterosexuální monogamní včetně možnosti adopce dětí, práva dědického atd.

V náboženství také mí přátelé většinou nevidí jako něco, co by mělo být uznáváno nebo oslavováno, natož zvýhodňováno státem. Celkově přístup k náboženství mají: "tolerované, dokud neškodí okolí".

Současné zákony tedy vnímají jako diskriminační vůči ateistům a jinosexuálům, zároveň také považují zásahy státu do vlastnických práv za příliš velké a některé berně (daně) za amorální (například daň darovací), jiné za velmi problematicky zdůvodnitelné až amorální (daň ze zisku).
K tomu navíc nemají v podstatě žádnou důvěru k jejich investování do společnosti.

Můj hlavní dojem z voličů "pravice" je ten, že vlastně jen vybírají podle své nedůvěry ke státu. A důvody k nedůvěře skutečně mají. Všechny jejich ostatní postoje jsou ale se současným "pravicovým programem" politických stran v rozporu. Naše "pravice" nebrání jiné svobody než ekonomické a i ty velmi kontroverzně a spíše jen na papíře.

Je tedy spíše otázkou, kdy se jich (mých řátel) osobně dotkne nepříjemná stránka konzervativního programu, čímž myslím především klerikalismus a elitářství.

Strana která by byla postavena skutečně na liberálním principu (zločiny bez obětí se netrestají, zákony mají v důsledku míru svobody zvyšovat, státní aparát má být jen tak velký, aby jeho přínosy převažovaly nad jeho spotřebou...), lidských právech a rozumu zde chybí. Každá politická strana, která se třeba jen chvíli tváří tak, že by mohla tyto podmínky splňovat nakonec sklouzne ke křesťanské morálce a konservatismu.

Jsou určité náznaky ukazující, že tohle není jen dojem z mé sociální bubliny. Jednak existují výzkumy tolerance, a pak se tu také často objevuje "volení křížem" - v tomto případě ne křesťanským - znamená to že člověk který vyznává názory, které jsou zpravidla považovány za levicové volí stranu považovanou za pravicovou a naopak.

Přiznávám, že mám určitou teorii, proč tomu tak je. Volba "menšího zla" nás dovádí do stavu, kdy prestiž politiků už nemá kam klesnout. Nevolíme lidi, které bychom chtěli, ale lidi, které nechceme nejméně. Dostáváme se do pasti Rosenthalova efektu -  očekáváme od politiků příšerné chování a oni se příšerně chovají, očekáváme že politici budou kreatury a vládnou nám kreatury.

Na této tabulce z roku 2016 poslance vůbec nenajdete. Dostali hodnocení 25,14 bodu ze sta. 



Nízká prestiž a velké rozhodovací pravomoci jsou hrozná kombinace. Takový stav je kvazistabilní a umožňuje zvolit v podstatě kohokoli, kdo se ještě nestihl zdiskreditovat.

Rosenthalův efekt je jednou z pastí demokracie, to samo o sobě ale neznamená  že demokracie zklamala, nebo že nefunguje (ostatně Rosenthalův efekt funguje i jinde). Ano demokracie mohla zklamat lidi, kteří k ní vzhlíželi jako k politickému všeléku. Tím nikdy nebyla.

Je to jen nástroj - užitečný a prospěšný, když se používá k tomu, k čemu použit být má, ale k ničemu pokud jej chcete používat na něco jiného nebo případně na všechno.

Současná kvazistabilní situace nám ale dává i jistou naději.
Když se podíváte na konec tabulky najdete tam, většinou (kromě uklízečky a sekretářky) právě profese s velkým vlivem a nízkým kreditem - bankovní úředníky, novináře, profesionální sportovce, kněze - tedy přesně ty s nimiž se politici tak rádi spolčují a ukazují.

Zdá se, že by bylo poměrně snadné vytvořit této skupině protiváhu. Stačilo by obrátit se na profese z druhého konce tabulky, které tvoří z hlediska prestiže "druhou elitu". Proč to současní politici nedělají je zřejmé - jsou to profese s vysokou prestiží a malým okamžitým vlivem.

Veřejnost má ale rozhodně lepší vkus než sami politici.

Už 27 let se tu snaží ekonomové vést stát jako podnik, možná by bylo na čase pustit na chvíli ke kormidlu vědu.



pondělí 8. května 2017

Základ kultury

Musím říct, že mě stále fascinuje ta představa křesťanů, že je Bible základem veškeré kultury a že je dokonale nadčasová.
Sorry, ale zkuste si to představit:

Mezihvězdná kolonizační loď přiletí do soustavy nějaké cizí hvězdy a najde kolonizovatelnou planetu. Sejde se rada těch nejmoudřejších z celé posádky, začne se radit na čem založí novou kulturu a jeden z nich povídá: 

„Mám tady takovou sbírku pohádek zhruba z doby bronzové a je v tom také takový jednoduchý zákoník tehdejších primitivních pastevců koz“
„No a co my s tím?“
„No je to ideální základ kultury.“
„Je v tom snad něco o terraformaci?“
„Ne.“
„Je v tom něco o metalurgii?“
„Ne.“
„Je v tom něco o psychologii,“
„Ne.“
„Je v tom něco o produkci potravin, o ekosystémech, sociologii, matematice, astronavigaci, astromechanice, výrobě skafandrů, přežití v extrémních podmínkách, chemii...“
„Ne.“
„Je v tom něco alespoň třeba o umění?“
„Ne.“
„Je v tom něco, co by mohlo být vůbec k něčemu užitečné?“
„No taková pasáž o tom, jak si člověk má vyhrabat důlek za táborem, když jde na velkou...“
„Máme recyklační toalety.“
„No, ale je to děsnej krvák, je tam hrozně nerudnej Bůh a furt se tam všichni navzájem vraždí..“
„Hm.“
„No a taky je tam mluvící had s nohama, jednorožci, draci a démoni.“
„Super, přesně něco takového jsme hledali! Na tom postavíme novou civilizaci!“

Facepalm! Ne, opravdu byste nenašli lepší knížku jako základ kultury?


pátek 5. května 2017

Nevinní - skautka a extremista

Všichni jste to už viděli, protože to sdílel každý. Ta fotografie oběhla zeměkouli. Má to být ukázka odvahy, ale ve skutečnosti je to spíš ukázka toho, jak zoufale potřebují média "své" hrdiny, když se jim ti skuteční nehodí.


Pro jistotu se na něj ještě jednou podívejme - ta dětská nevinnost proti rasistické primitivnosti a agresivitě. Problém je, že je to vkládání významu do obrazu.

Mladík nalevo má určitě nějaké blbé názory, ale dívka napravo vlastně asi také. Na jejích podkolenkách je totiž na jiném snímku dobře vidět symbol organizace Antifa - ano ten, na kterém jeden člověk kope jiného do hlavy.



Je to ta organizace, která si dává právo označit kohokoli jako nácka. Zkrátka problém Antifa je že je vlastně už docela dost Fa.


Podstata "náckování" totiž není v nošení nějakých symbolů, ale v tom, že si najdete způsob jak vyjmout určité lidi z lidské společnosti a udělat z nich náhradní oběti za skutečné pachatele a příčiny své životní mizérie, svých frustrací, za nespravedlnost celého světa.

Proto kdyby se mě někdo zeptal, koho z nich pravděpodobněji tipuji na obžalovaného u příštího Norimberského procesu, nedokázal bych se rozhodnout.

Nicméně ať mají ti dva v hlavě cokoli, kromě velmi podobných blbých názorů je spojuje ve skutečnosti ještě jedna věc - jsou nevinní. Ani jeden z nich evidentně nemá v úmyslu druhému ublížit a také se nic takového nestalo. Jak ostatně potvrzuje i sama skautka Lucie v rozhovoru pro Český rozhlas:

ČRo: „Má smysl být slyšet,“ říká skautka Lucie, která na virální fotce stojí tváří v tvář průvodu neonacistů

Ať je to jakkoli divné, ve skutečnosti nevidíme děsně statečnou skautku (i když jí odvahu neupírám) a agresora, ale dva lidi, kteří spolu mluví. To mi dává jistou slabou naději, že za tou ohrádkou pro obžalované nebude nakonec ani jeden z nich.

Poznámka: Mimochodem právě v tuto dobu vystupují za svobodu slova a svobodu myšlení skuteční hrdinové, kterým hrozí za jejich veřejně projevované názory i smrt. Pro média jsou však většinou neviditelní.

středa 26. dubna 2017

99,9 % Nonsens

Když americký prezident Barack Hussein Obama pronesl známou větu že 99.9% muslimů odmítá radikální islám, mohl si být v podstatě každý jist že lže. 


Je to proto, že prohlášení zahrnující 99% nějaké populace jsou téměř vždy lživé, přičemž počet devítek za desetinnou čárkou pravděpodobnost pravdivé odpovědi dále snižuje a samozřejmě také proto, že pokud nedefinujete to, co označujete, můžete s procenty manipulovat poměrně libovolně. Mimoděk jsem si při tom vzpomněl na důvod, proč Hells Angels nosí na bundách 1%.

Nejen že neexistuje žádný výzkum, který by tvrdil, že islámských radikálů je 0,1%, naopak existují výzkumy, které bychom mohli interpretovat naprosto jinak. Mnohem hůř.

Chybí nám také trochu definice, kdo to vlastně ti muslimští radikálové jsou. Pokud bychom za radikály označili pouze vrahy z teroristických jednotek možná bychom se na nějaká ta promile dostali. Podle stejného klíče by ale v evropské civilizaci vlastně téměř neexistovali extremisté. 

Samozřejmě že nemůžeme dělat rovnítko mezi pachateli a extrémisty. Také je v našich zemích neděláme. Za extrémisty považujeme skupiny podporující nedemokratické principy nebo v užším významu skupiny snažící se svrhnout demokratický řád.

Pokud bychom přistoupili na širší definici, podle které rozlišujeme radikály v evropské populaci, vyšlo by nám 68% radikálů (PEW). Právě tolik procent muslimů si totiž myslí, že by na světě měla vládnout šaríja, tedy totalitní náboženský politicko-právní systém. (Pokud říkáte, že se šaríja týká pouze muslimů, tak buď nevíte co to je, nebo lžete, ale prosím nepište mi to do komentářů)

V užším smyslu pak kolem 16% muslimů ve Francii v roce 2014 přímo sympatizovalo s ISIS. V roce 2006 pak 20% britských muslimů schvalovalo bombové útoky v Londýně roku 2005 a 40% by bylo pro zavedení šaríji v Británii.


Už tato data by normálně vedla k tomu, že by taková skupina měla být považována za vysoce rizikovou. Možná by stálo za to udělat nový průzkum a brát ho vážně.

neděle 23. dubna 2017

Vesnice ve 21. století

Kamarád Slávek Černý zveřejnil na svém facebookovém profilu tento post:

Máme jednu z nejhustších síť vesnic a malých měst na světě. A je to blbě. Je naprosto v pořádku, pokud se vesnice přirozeně vylidňují, protože se tam nevyplatí provozovat služby.
Vesnice je životaschopná jako takové bydlení v přírodě vedle nějakého většího města nebo sídlo těch pár procent lidí, co se věnují zemědělství.
Z hlediska civilizace je to mrtvý prostor. Civilizace: kultura, vzdělání, věda, sport, ekonomika, to vše vzniklo díky městům. Dotovat prodejny, hospody a podobné podniky na vesnici je blbost. Všechny služby potřebují nějakou kritickou masu lidí, aby se vyplatily a čím je ta masa větší, tím jsou ty služby samozřejmě kvalitnější a je tam větší konkurence.

To je slovo do pranice. Faktem je že o městech budoucnosti se píše hodně ale jaká bude vesnice budoucnosti a bude vůbec?

Svět který existoval po tisíciletí vesnice nutně potřeboval - byly to jeho základní výrobní jednotky. Devět lidí z deseti tehdy pracovalo v zemědělství. V současnosti žijeme vlastně v přechodném období - stavby na vesnici jsou stále ještě z dob, kdy jejich neodmyslitelnou součástí byly stodoly a chlévy, jenže v současnosti zvládají veškerou zemědělskou výrobu pouhá 2% obyvatel.

Je to nastartovaná sestupná spirála, na vesnici není práce a proto se lidé stěhují do měst. Je tam málo lidí a proto se nevyplatí vytvářet služby pro vesnice a také se nevyplatí investovat do dopravy. No a protože je tam málo služeb a špatná doprava, nikdo se tam nehrne. Lidé tedy proudí jednosměrně do měst. Nevylidňují se vlastně jen oblasti v blízkosti měst, které slouží pro luxusnější bydlení jako satelitní městečka.

Co vlastně mohou vesnice v moderní době nabídnout? Bude časem za hradbou paneláků už jen komerční les, pole nebo industriální pustina?

Vlastně toho vesnice vlastně nenabízejí tak málo. V první řadě je to prostor. Řemeslo kováře, uměleckého kovotepce nebo kovolijce není, vzhledem k ceně pozemků a hluku, pro město úplně ideální.

Ven se ale nestěhují jen umělci. Pokud chcete postavit firmu na opravy veteránů, výrobu lodí nebo sportovních letadel, pravděpodobně s tím nezačnete v paneláku a pokud ano, pak se odtud velmi rychle postěhujete. Velké montovní komplexy (žel) také zpravidla leží mimo hranice města a to z velmi dobrého důvodu, kterou je cena pozemku.

Pro srovnání toho, o kolik bývají ceny budov i pozemků na vesnici nižší, než ve městech, nejlépe poslouží tento příklad:


Za cenu garsonky v Praze o celkové ploše 30 metrů čtverečních byste na vesnici získali rodinný domek o 1700 metrech čtverečních podlahové plochy.

Dostáváme se tedy do velmi zvláštní fáze civilizace. Města kdysi vznikala jako oblasti koncentrace řemeslné výroby. S průmyslovou revolucí se ale centry výroby staly továrny a manufaktury. Dnes představují města spíše koncentraci služeb, nikoli továren. Je tedy vcelku možné, že se v budoucnosti logika města úplně otočí a lidé budou naopak za prací jezdit na vesnici a po práci se vracet do města, které jim nabídne komfort svých kin, lékařů, maséren, sportoven a vzdělávacích institucí.

 A konečně pouze mimo město je dostatečný klid k rekraci v různých formách od poležení u rybníka, výlety po turistických stezkách a ubytovnách až po lázeňské komplexy. Lázeňství a turistika obecně představují velký potenciál pro mimoměstský prostor, pokud si ovšem předtím vesnice samy nezničí své prostředí snahou o rychlé zbohatnutí.

Tento svět už ale nikdy nebude tak izolovaný, jako byl v minulosti a ani tak jak je v současnosti. I na vesnici budou lidé stále častěji pracovat přes internet. Ostatně leckde už dnes takto pracují. Tady ovšem bude záležet na samotných nových obyvatelích vesnic i starostech, jak budou vesnice vypadat a nakolik se zvládnou modernizovat, nebo nakolik jim naopak "ujede vlak".

Jestli něčím ale perspektivní vesnice opravdu být nemůže tak skanzenem. Pokud jde někomu o zachování původního rázu vesnice, pak by z její starší části měl vytvořit skutečný skanzen, ale neměl by chtít po jejích obyvatelích aby se dál drželi "tradičního" způsobu života. Jinak tam totiž nezůstane žít vůbec nikdo.

HOWGH! Konec úvahy.

sobota 25. března 2017

Hloupá klišé o terorismu - nebezpečně hloupá

Znáte je?
"Terorismus nemá náboženství"
"Cílem terorismu je šíření strachu (a proto by novináři neměli o teroristech psát)"
"Islámští teroristé zabíjejí i muslimy, proto to nejsou praví muslimové."

 Jsou to neskutečně hloupá hesla, stejně jako "boj proti terorismu". Právě ale na "boji proti terorismu" si můžete všimnout, jak je nebezpečné, když je lidé začnou vnímat jako pravdu.

Terorismus samozřejmě nemá náboženství, protože je to způsob politického boje. Tady v Evropě jej máme za nelegitimní, ale to neznamená, že by nebyl účinný.

IRA není jedinou teroristickou skupinou, která po létech vražd přešla do legitimní politiky, ostatně jako teroristické organizace začínaly i KSSS, mnohé politické strany Balkánu a Střední Afriky. Ve spojení s náboženstvím je pak velmi významnou teroristickou organizací (či spíše hnutím) Muslimské bratrstvo,

Terorismus rozhodně nemá náboženství, protože nástroje nevlastní své majitele. Náboženství ale používají terorismus k dosahování politických cílů.

Proto také není šíření strach cílem terorismu, šíření strachu je sám terorismus. Terorismus je vláda strachu (hrůzovláda). Pokud novináři ale nebudou informovat o teroristických útocích, začnou je lidé vnímat jako spolupachatele.

Už dost důvěry novináři ztratili používáním eufemismů a pojmů jako "Asiat" nebo snahou vyhnout se popisu skutečné motivace pachatelů poukazováním na neprokázané duševní onemocnění  (což mimochodem není fér ani k Asiatům ani k duševně nemocným). Ve skutečnosti by právě úplná ztráta důvěry v média znamenala opravdovou vládu hrůzy.

Hrůzu vyvolávají teroristé, ne média. Jejich úkolem je jen informovat a to prostě dělat musí. Horší než hrůza je totiž jen hrůza, která nemá tvář.

A konečně, vždycky obdivuji na základě čeho si ten či onen mluvka nárokuje rozlišovat "pravé" a "nepravé" věřící. Sympatičtí umírnění muslimové jsou samozřejmě úplně stejně věřící jako sebevražední atentátníci. Jen věří trochu něčemu jinému.

Bohužel v islámském učení je pro umírněné muslimy vyhrazeno zvláštní místo mezi povolenými cíli teroru. I když je skutečných teroristů tedy málo, je zároveň nepříjemně mnoho těch, kteří i v tomto případě jejich jednání schvalují. Statisticky je tato skupina výrazně větší, než skupina muslimů vyznávajících západní hodnoty (například rovnoprávnost, svobodu vyznání atd.)

Muslimští teroristé jsou samozřejmě jen nepatrnou špičkou ledovce islámského radikalismu, který ale v současné době představuje mainstream islámu, ne jeho okrajový proud.