Počet zobrazení stránky

čtvrtek 30. července 2015

Kopněte si do Žida! Už se to smí!

Vlastně ani nevím, kolik z mých přátel jsou Židé. Tedy vím to o těch, kteří to o sobě veřejně hlásají a nebo si v hospodě opalují příbor nad zapalovačem.
Pro většinu z nich je jejich židovství spíš otázkou národní příslušnosti, než náboženství. Mají tedy k němu vztah asi jako my ke Starým pověstem českým - spíše srdeční.

Nicméně většinou o nich neuvažuji jako o Židech, ale prostě jako o kamarádech. Neměl jsem k tomu nějak moc důvod. Až teď.

Víte, kdejaká debata o islámu má bod, který bych už mohl označit jako "argumentum ad Iudaeos" - přesně takhle, jako teď s muslimy, to bylo se Židy.

Problém je v tom, že když při jiné příležitosti něco řeknu o Židech v tom smyslu, že je šíření islámu v Evropě ohrožuje, naváže na to argumentace "ale oni jsou přece ve válce".

Ne, ne, ne  a stokrát ne! V Evropě žádná vyhlášená válka proti Židům není. Navíc židovství není ideologie nebo politický program. Je to národní příslušnost. Ani Žid - ateista nepřestane být Židem.

Přesto se v některých zemích už nesmí učit o tom, co to byl holokaust aby se muslimové necítili nábožensky uražení a v debatách na půdě (našich) škol může zástupce muslimů vtipkovat na téma proč koho kamenovat na adresu Židů aniž by jej někdo okřikl a případně vyvedl za flígr z místnosti.

Takže zatímco se obhájci islámu na jednu stranu zaštiťují pomocí "argumentum ad Iudaeos", jejich chráněnci zároveň posílají celému světu zprávu: Kopněte si do Žida! Už se to smí!

neděle 26. července 2015

Protože jsem asi taky sluníčkář

Jo, něco vám řeknu. Bolí mě to co děláte, že hájíte něco, co smrt slibuje i vykonává, bolí mě to na vás, na vás, kterým říkají "sluníčkáři" a víte proč? Protože jste mi z lidí nejbližší - svými názory, svou estetikou a svojí naivitou.

Dokládám to přímo z článků největšího sluníčkáře a experta na sluníčkáře - J. X. Doležala:

Sluníčkový človíček je hluboce přesvědčen, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, přestože posledních dvacet let české i světové politické reality ukazuje pravý opak.

Ale vždyť já vím, kdo jiný by to měl vědět, když ne já, ale tak bych si přál aby to tak bylo, že na to někdy zapomínám.

Typický sluníčkový znak postoj je “nepolitická politika“, což v praxi znamená obsazování politických postů lidmi mimo sféru politiky.

No jo, fakt jsem tomu věřil a ještě trochu tomu věřím. Ba ne, po svém kratičkém bezvýznamném angažmá ve Straně zelených nevěřím vůbec na to, že by politické strany mohly být užitečné. Vztah politiků se už dávno z úrovně "symbiont" definitivně přestěhoval do stabilní úrovně "parazit".

V politickém myšlení jsem anarchistou ze zoufalství.

Chviličku jsem byl dokonce přesvědčen, že by Táňa Fischerová nemusela být špatnou prezidentkou. Jsem ale šťastný, že jí není.

Správný sluníčkář má i při návštěvě zubního lékaře trackové sandály, pohorky, nebo alespoň zelenou vestu s logem KRNAP a batoh, takže v každé situaci působí, že se právě chystá připoutat k nějakému stromu.

No dobře, nosím trekingové sandály snad i do divadla a zrovna teď mám na sobě i batikované tričko. Vyplývá z toho snad něco?

U žen se jedná o různé kombinace etnických a outdoorových prvků. Šátek na hlavě a sukně z ethnoshopu, tričko vlastnoručně batikované přírodními barvivy a trackové sandály, případně goratexové pohorky.

Jo sakra, líbí se mi to, líbí se mi to mnohem víc než úchylnej kostýmek a vrstva malty na tvářích sekretářek. Líbí se mi to, protože taková holka většinou nemá doživotní trauma, když jí na punčochách uteče oko (protože žádné nemá) a nehledá někoho, kdo by jí píchnul tetanovku, když si zamaže lýtka od bláta.

Sluníčkáři jsou principiálně zaměřeni proti všemu, co jim ztělesňuje autoritu. Důvodem je nedospělost a nevyzrálost, sluníčkáři nemají na to sami být autoritou, ale také odmítají se jakékoliv - i zcela přijatelné - autoritě podřídit. 

Tohle na mě už asi úplně neplatí, ale dalo mi dost práce si zdůvodnit, kterou autoritu je pro mě přípustné respektovat. Nikdy jsem ale svůj odpor k autoritám nepovažoval za špatnou vlastnost.

Přesto jsou sluníčkáři v čemkoliv, kde to je možné, alternativní, rozmáhá se dokonce na podobnou skupinu orientovaná služba ekologického pohřebnictví, kdy se do květináče s půdou, hnojivem a semínkem nasype popel sluníčkáře, takže z něj vyroste strom. 

Sorry J.X.D. ale mě se to fakt docela líbí :-)

Oblíbené jsou farmářské trhy, bioznačky, a zahraniční výrobky z rozvojových zemí, při jejichž výrobě nebylo ublíženo žádnému černochovi. 

Asi mě tam musel někdy vidět, nebo co? No jo no, když to jde... Nebo že by četl můj článek o fairtrade?

Pokud se sluníčkář na cestách náhodou dostane někde v pákistánských či afgánských horách k pohostinnému vesničanovi, je jím okouzlen. A nebere v úvahu, že tan čajem ho nalévající gentleman řeže starou bičem, živí se i s celou rodinou pěstováním opia a svým kalašnikovem v průběhu života zastřelil už jedenáct lidí. 

Víte, tohle je vlastně můj problém - já to vím. Na rozdíl od většiny lidí co bojují za muslimy ale i proti muslimům, jsem ten svět viděl nejen z okna hotelu a byl jsem vzhůru, když ostatní spali. Něco to ve mě nechalo - vědomí, že si kultury nejsou rovny, že si svoje sluníčkaření mohu dovolit jen proto že mi to dovolí ta moje civilizace.

Spoustě lidí tahle věc prostě nedochází. Nedokáží pochopit, že by něco mohlo být opravdu takové, tak hrozné. Tak hrozné jako islám. Řeknu vám co je islám:

Myslíte si, že když je necháte být, oni nechají být vás?
Zapomeňte! Oni vás zmiňují a přejí vám utrpení při každé modlitbě a uráží je už sama vaše existence (v tom jsou ještě "lepší" než křesťané). Šaríja myslí nejen na muslimy ale vlastně hlavně na nevěřící a jinověrce (dokud přežijí).

Máte rádi jiné kultury?
Zapoměňte! Islám jiné kultury netoleruje.

Máte za kamaráda Žida? Možná o něm ani nevíte, že je Žid.
Zapomeňte! Pro islám jsou Židé definovaní nepřátele.

Jste (jako já) ateista?
Zapomeňte! V islámském světě musíte nějakou víru alespoň předstírat. Za ateismus je smrt.

Máte za kamaráda homosexuála?
Zapomeňte! Islám mu určuje smrt svržením z nejvyšší budovy města.

Je některý z vašich kamarádů potřeštěný esoterik?
Zapomeňte! Podle islámu jde o čarodějnictví (předvídání budoucnosti), trestem je smrt.

Vyspali jste se někdy jen tak s kamarádkou?
Zapoměňte! Pokud nemáte povahu vraha, neudělali byste to.

Máte za kamarádku (jako já) svobodnou matku?
Zapomeňte! Byla by mrtvá!

Zajdete si někdy na nudapláž?
Zapomeňte! Šlo by vám o život.

Líbí se vám polonahé holky na festivalech?
Zapomeňte! Nejen polonahé, ale samotné ženy na veřejnosti i nenáboženská hudba jsou v islámu haram!

Máte jako muž kamarádku, se kterou si můžete popovídat v hospodě nebo v kavárně?
Zapomeňte! Za tohle může být i smrt ukamenováním jako za nevěru.

Poznali jste se se svojí ženou před svatbou?
Zapomeňte! Za něco takového by vám oběma v islámu hrozila smrt.

Rozvedla se nějaká vaše známá se svým mužem, protože to byl násilník?
Zapomeňte! Stále by za něj byla vdaná. Nejen že to není důvod k rozvodu, ale dokonce vám to nesmí ani říct.

Jste pro rovnoprávnost?
Zapomeňte! V islámu je nerovnost mezi lidmi dána od počátku.

Jste feministka/feminista?
Zapomeňte! Islám v ortodoxnějších zemích feminismus zpravidla netoleruje. I tam kde existují feministické muslimské skupiny, řeší věci, které evropská kultura řešila na konci 18 století! Nikdy přitom nejde o úplnou rovnoprávnost žen! To že " islám v době svého vzniku přinesl ženám velké zlepšení jejich statutu" je nestydatá lež. Ostatně první Mohamedovou manželkou byla nezávislá obchodnice - vdova. Srovnejte si to s postavením vdov v muslimském světě.

Ohlásila některá žena ve vašem okolí, že byla znásilněná?
Zapomeňte! V islámském světě by riskovala život.

Máte rádi umění?
Zapomeňte! Jak by se vám líbilo umění beze všech obrazů znázorňující lidi a zvířata? Bez Mony Lisy, bez Snídaně v trávě, Gustava Klimta a Henri Matisse nebo Karlův most bez soch?

Máte rádi historii?
Zapomeňte! Saláfisté systematicky ničí všechno, co vzniklo před hidžrou.

Máte rádi svého psa?
Zapomeňte! Psi jsou v islámu nečistá zvířata.

Máte rádi přírodu?
Zapomeňte! Islám neobsahuje nic jako ekologické myšlení. Ekologické myšlení pochází z Evropy a jiné kultury jej nechápou. "Zelená" hnutí v islámském světě ho nemají vůbec (ale existují). Ve světě, kde je nutné být kreacionistou a nevěřit v souvislost mezi příčinou a následkem to ani nejde.

Vadí vám nenávist?
Pak nechápete, že v islámu je nenávist základním prvkem spirituality.

Vadí vám evropská xenofobie?
Vůbec nic nevíte o té muslimské.

Vadí vám na naší civilizaci plutokratické elity?
Vůbec si nedokážete představit, jak nestydatě plutokratický je islám.

Udělali jste někdy v životě vtip na adresu Ježíše, Mohameda, boha nebo nějakého starozákonního proroka?
Podle islámu zasloužíte smrt.

Cítíte vinu za naší civilizaci? Myslíte si, že bychom měli napravovat co naši předkové v minulosti napáchali? Cítíte vinu za evropské otrokářství?
I to je důvod, proč si myslím, že je naše civilizace lepší. Šejkové ani obyčejní muslimové nic takového k zemím vykořisťovaným a zničeným islámem necítí. Islám dodnes otrokářství umožňuje. Přes všechno, co bylo v historii jménem islámu napácháno se muslimové stále cítí jako oběti.

Teď se mě zeptáte, jestli na islámu nevidím opravdu nic dobrého.

Víte to máte tak Rusové i Mongolové zvali pocestné na čaj i v dobách nejtužšího komunistického režimu, ale komunistickou ideologii to nedělalo lepší. Stejně tak jste i tam mohli najít přátele. Bylo to prostě tím že ani v takové společnosti dobří lidé nevyhynou. Tak je to i s muslimy. Lidé chtějí mít přátele, chtějí spolu vycházet dobře a mít se rádi. V tom je jedno jestli se narodíte tady nebo jakémkoli jiném zřízení.

Proto (naivně) věřím, že všechno nakonec dopadne dobře, jen už nejsem naivní ve vztahu k tomu malému zlu, které se dokáže nahromadit a stát velkým.

Názory mají svou váhu a je důležité je zkoumat i odsuzovat. Dokud jsou na úrovni slov, tak slovy, pokud přejdou na úroveň činů, pak činy. 


sobota 25. července 2015

Hitler by to zařídil

"Hitler by to zařídil" řekl mi úplně obyčejný chlápek tuhle na parkovišti a mě docela zatrnulo. Pravda bavili jsme se o hrozbě islámu, ale jestli bych si nepřál, aby za "nás" někdo něco zařizoval, tak by to byl právě Hitler.

Na celé té věci je zajímavé, že ta druhá strana - radikální evropští muslimové - se také dovolávají Hitlera a také doufají že by to "zařídil". Hlavně ale věří, že měl pravdu a slibují "nový holokaust".



Víte, tohle vlastně ani nemá moc co společného s tím že byl Hitler rasista a že by jako první "vyřešil" nás, jako Slovany, a podstatnou část Afriky, obydlené z hlediska nacistů "untermenschen" čili podlidmi. Tedy že ti, kteří se jej na transparentech dovolávají, by byli mezi prvními oběťmi. Tohle nikomu z nich vůbec nedochází. Důležité z psychologického hlediska je že zabil (ač nepřímo) hodně lidí.

Tenhle druh úcty jsem nikdy nechápal, i když vím jak funguje. Lidi fascinuje síla, v tomto případě znázorňovaná rozsahem destrukce. Pozoroval jsem tu fascinaci už kdysi na Rusech a Číňanech, jak milují vůdce, který jich nejvíce zabil. Naprosto stejnou fascinaci až extaticky prožívají muslimové a jak je vidět mohou ji cítit pravděpodobně lidé jakékoli národnosti a rasy.

Je fascinují diktátoři, mě zase oni. Jsou jako ženy kterým imponuje dominance a nechávají se běžně od svých druhů třískat aniž by si připustily, že je to vlastně nesmysl, že síla, kterou chtěly získat ve svůj prospěch se už dávno obrátila proti nim.


neděle 12. července 2015

Sociální Krakatit

Ve veřejné diskusi existují zakázaná témata, témata jejichž účinek má sílu Krakatitu. Když se snažíme vyhnout konfliktu, nemluvíme o nich. Jedním z nich je souvislost inteligence a rasy. Ve skutečnosti máme strach už ze samotné diskuse o rasách, chceme věřit že rasy neexistují, že všechno je jen barva kůže, ne to co je pod ní. A všichni stejně víme, že to vlastně není pravda, ale o tom co je pravda můžeme jen spekulovat.

Bojíme se, protože rasovou odlišností zdůvodňovali myslitelé i diktátoři nerůznější zvěrstva minulosti. Co když je to ale obráceně? Co když potřebujeme znát naše genetické rasové předpoklady abychom se dokázali lépe chápat?

Začali jsme věřit, že naše poklidné vzájemné soužití chrání neznalost. Je vůbec možné takový názor udržet?




Největší kontroverzi zde kupodivu nevyvolává to, že jsou lidé ze severovýchodu Asie vyhodnoceni nejen jako nejinteligentnější a průměrně i fyzicky nejpokročilejší typ člověka, ale naopak druhý konec škály, který ukazuje některá černošská etnika jako extrémně neinteligentní (kolem IQ 70) a co je zajímavé, Sany (Křováky) dokonce hodnotí někteří testující průměrem IQ 60.

Poměrně mizerně jsou na tom s inteligencí také domorodí Australané.

Ano, je to tak, nás Europoidy ani tak neděsí představa že bychom byli předstihnuti, jako to, jaká propast je mezi námi a těmi nejzaostalejšími etnickými skupinami.

Měl bych říci, že vlastně není překvapivé, že nejméně inteligentní lidské skupiny najdeme právě v Africe. Z genetického hlediska jsou totiž jak Evropané tak Asiaté jen malou podskupinou Afričanů. Takových, ovšem méně úspěšných podskupin je v Africe dosud mnoho.

Nejběžnější reakcí na toto zjištění je zpochybnění inteligenčních testů a toho, co vlastně takové testy měří. Což o to, na tuto stranu tvrzení lze útočit beze všeho, jenže stejné testy byly použity vždy pro všechna etnika. Některé v nich uspěly více a některé méně. Tento rozdíl byl zachován dokonce i tehdy, když lidé jiného etnika vyrostli v evropské kultuře.

Co to znamená? Jsou opravdu hloupější? Je známo že evropské dítě s hluboce podprůměrným IQ je sociálně izolované, zatímco děti Afričanů se stejným naměřeným IQ nemívají společenské problémy.

Můžeme to zdůvodňovat různě, od tvrzení že mají Afričané jiný druh inteligence až po hypotézu že organismus a celá psychika Evropana a Afričana jsou designovány na jinou základní úroveň IQ (ať to znamená cokoli). Jedné věci se ale vyhnout nemůžeme - zjištění že jsme opravdu jiní a to nejen kulturně ale i přímo genetickým nastavením.

Na takové zjištění by stačilo i mohem méně, než jsou inteligenční testy. Zmíněné měření hladin testosteronu je příkladnou ukázkou. Když víme, jak s námi dokáží změny hladin hormonů zamávat v pubertě, asi i nějak tušíme, že vyladění organismu na vyšší hladiny testosteronu s sebou ponese něco mnohem víc, než jen výraznější sexuální dimorfismus.

Co z toho vyplývá? O jednotlivci nám toho tyto výzkumy neříkají mnoho, vlastně téměř nic. Rozptyl inteligence i jiných schopností je ve všech etnikách dostatečně široký. Hodně toho ale vypovídá o společnostech, které takoví lidé vytvářejí.

Při vyšší četnosti výskytu určitých vlastností jim bude odpovídat jak mocenské uspořádání, tak obecná úroveň komunikace i tradiční role mužů a žen. Samozřejmě z toho vyplývá i cosi jako terminální úroveň technologií, které je pak taková společnost schopná užívat, správa měst, chápání ekologicé role, schopnost kultury reagovat na vnější podněty, ochota kultury revidovat své postoje...

Znamenalo by to také velmi odlišné chápání konfliktů kultur a byl by to i důležitý bod v teorii kolapsů složitých společností. Pokud kultura narazí na překážku, kterou nedokáže řešit už z důvodu svých biologických předpokladů, musí být její kolaps jistý.

Pokud jsme opravdu tak rozdílní, jak se zdá že jsme, jsou pravděpodobně mnohá "odzkoušená řešení" kulturně nepřenosná. Nevypovídá o tom něco už to, že posíláme potravinovou pomoc do světadílu, který má potenciál uživit dvojnásobek současné populace naší planety?

čtvrtek 9. července 2015

Grygarobijci a pověrčivost

Spektrum lidí, kterým Jiří Grygar svými veřejnými prohlášeními leze na nervy je dost široké, od regulérních pavědců po ateisty a skeptiky. Proto, když se v rétorice sisyfovců začalo objevovat slovo "grygarobijci" pocítil jsem z toho určitou nevolnost. Hodit tímto způsobem všechny, kterým nějak leží Grygar v žaludku, do jednoho pytle je snadné, vyškrábat se z toho pytle skoro nemožné a hrozba že budete označen také za grygarobijce kdykoli budete mít vůči této autoritě jakoukoli i naprosto oprávněnou námitku, je vysoká.

Vytvoření pojmu "grygarobijec" je takto analogií ke vzniku slova "ateista" - je to kdokoli, kdo nesouhlasí se svatým Grygarem a to z libovolného důvodu.

Jak jsem již napsal, namítat něco vůči Grygarovi je celkem snadné. Stačí si poslechnout například díl pořadu Ta naše povaha česká - Ateismus po česku, kde v podstatě vystupuje jako expert na ateismus přičemž v klidu označí ateisty za věřící. TC 00:06:10 a objeví se tu i tvrzení o pověrčivosti Čechů 00:20:50 jež je v podstatě analogické s tím, které způsobilo rozruch posledně.



Pokud ateisté podobné úrovně kritizují náboženství, zpravidla si dávají velmi dobrý pozor, aby tvrzení, které mohou znít jako napadání měli dobře podložená údaji, zprávami a výzkumy. To ale Grygar zjevně jako věřící nemusí.

Naposledy zvedl své odpůrce ze židle prohlášením při příležitosti akce Dny víry. V rozhovoru Jiří Grygar: Kritické myšlení je vzácné zboží, který dal internetovému deníku Svobodné fórum odpovídá na otázku:

Z nedávných výzkumů vyplynulo, že Češi patří mezi národy, které nejvíce dají na pověry. Zároveň jsme ale „pyšní ateisté“ Není to paradox?
Na první pohled to jako paradox vypadá, když víme, že česká veřejnost je zčásti agnostická a zčásti dokonce bojovně ateistická. Logiku to však podle mého mínění má: jestliže totiž začneme popírat smysl náboženství pro svůj život, tak do takto uvolněného prostoru vnikne pověra jako karikatura náboženské víry.

Zkuste tento výrok vyložit jakkoli jinak, než že ateismus a agnosticismus jsou podle Jiřího Grygara pověry, nebo alespoň živnou půdou pro pověry a pak se zamyslete nad tím, kolik lidí ve spolku Sisyfos jsou ateisté nebo agnostici. Pokud vám to ještě nedochází, udělal tady Grygar gigantické faux-pas.

Zatímco když napadá bezdůvodně ateisty, jde řekněme pouze o projev určitého buranství, které od věřících očekáváme, protože je pro ně tradiční (i když nám zrovna ke Grygarovi nesedí), zde ve skutečnosti napadl všechny nevěřící skeptiky.

Část ateistů totiž tvoří důslední skeptici. Člověk se nestane skeptikem, protože je ateistou, ale může se stát ateistou právě proto že je důsledným skeptikem. Takové lidi označil za pověrčivé, včetně svých kolegů ze spolku Sisyfos. Nenapadl jejich ateismus, protože taková ideologie neexistuje, napadl jejich skepticismus.

Samozřejmě že na to reagovali vytahováním jeho starších i nedávných prohřešků proti kritickému myšlení jako byla obhajoba pravosti Turínského plátna pomocí kvantové mechaniky či jeho trapné tradiční vánoční přednášky o Betlémské hvězdě, která se měla objevit na obloze v období s "ohromující přesností" někdy v rozmezí deseti let kolem roku nula, ale to není podstatné.

Podstatné je to, že Grygar v podstatě uznává tímto výrokem za skeptiky pouze věřící jeho vlastního vyznání, protože ateisté a agnostici podle něj žijí v pověře nebo alespoň vytvářejí podmínky pro šíření pověr. Víte, když něco podobného řekne kardinál, je to nehezké, ale nějak to patří k jeho profesi. Pokud totéž řekne autorita skepticismu v rozhovoru o kritickém myšlení, je to něco diametrálně jiného.

Na závěr bych měl dodat, co to bylo za výzkum, jemuž Grygar i redaktor Svobodného fóra tak bezvýhradně věří.  Jaká nezávislá vědecká organizace stojí za výzkumem celosvětové pověrčivosti? Ne nehledejte v tradičních a ověřených vědeckých institucích. Byl to Marketagent.com tedy server zabývající se obchodem a výzkumem trhu. K takovým agenturám někdy zadává výzkumy sama katolická církev a vycházejí z nich pak celkem předvídatelné výsledky, které jsou často i o desítky procent v rozporu se závěry vědeckých studií.
Nicméně tentokrát je v tom Marketagent.com nevinně. Což pochopíte, když si výzkum pořádně prohlédnete. Celá zpráva

Pravděpodobná odpověď by se nabízela i v případě, že by se ukázalo, že jsou Češi skutečně nejpověrčivějším národem na planetě. Ateisté a agnostici totiž o některém svém jednání vědí, že jde o pověru, věřící si to ovšem o zapalování svíček, mumlání modliteb, křižování a dalších svých drobných rituálech nemyslí. Pak je samozřejmě jednoduché vypadat pověrčivěji než uctívač domorodého náboženství ze Střední Afriky. Z jeho pohledu je totiž jeho jednání naprosto racionální.

Je to také jeden z kamenů úrazu všech výzkumů pověrčivosti. Náboženská víra je totiž od pověry nerozlišitelná.

Sebehodnocení a vnější hodnocení jsou velmi rozdílné věci.

pondělí 6. července 2015

Je suis Jennifer



Mám v profilu na facebooku obrázek ženy. Ten obrázek jsem prostě ukradl. Je to tak ale nestydím se za to. Sebral jsem ho z profilovky strašliváka islamobijce Martina Konvičky. Víte, lidi mívají i jiné stránky, než které jim přišijí média. Jenže o Konvičku v tomhle případě vůbec nejde. Jde o to, že pravda se nekádruje a život má nějakou hodnotu, kterou bychom měli ctít.

Jennifer Fichter není hrdinka, nepostavila se governmentu, nebojovala proti totalitě, ale ani nevraždila, nekradla, nenastražila žádnou bombu, neplánovala teroristický útok. Přesto dostala trest jako kdyby to udělala. Vím nechovala se vzorně, ale je trestána za to že je žena. 22 let vězení dostala za to, že svedla tři sedmnáctileté kluky. Ve státě Florida je to tak velký zločin, že prý stojí za to zničit život třicetileté ženy.

Chtěl jsem k tomu napsat nějakou moudrou úvahu, ale vůbec nic mě nenapadá. problém je že tohle je zlo v systému. Silné, přímočaré a bezcitné jako buldozer. Jennifer není pachatel, je oběť. Svět v 21. století by měl mít trochu lidštější tvář. Nemohu k tomu říci nic lépe, než už to udělala tahle písnička: