Počet zobrazení stránky

čtvrtek 9. července 2015

Grygarobijci a pověrčivost

Spektrum lidí, kterým Jiří Grygar svými veřejnými prohlášeními leze na nervy je dost široké, od regulérních pavědců po ateisty a skeptiky. Proto, když se v rétorice sisyfovců začalo objevovat slovo "grygarobijci" pocítil jsem z toho určitou nevolnost. Hodit tímto způsobem všechny, kterým nějak leží Grygar v žaludku, do jednoho pytle je snadné, vyškrábat se z toho pytle skoro nemožné a hrozba že budete označen také za grygarobijce kdykoli budete mít vůči této autoritě jakoukoli i naprosto oprávněnou námitku, je vysoká.

Vytvoření pojmu "grygarobijec" je takto analogií ke vzniku slova "ateista" - je to kdokoli, kdo nesouhlasí se svatým Grygarem a to z libovolného důvodu.

Jak jsem již napsal, namítat něco vůči Grygarovi je celkem snadné. Stačí si poslechnout například díl pořadu Ta naše povaha česká - Ateismus po česku, kde v podstatě vystupuje jako expert na ateismus přičemž v klidu označí ateisty za věřící. TC 00:06:10 a objeví se tu i tvrzení o pověrčivosti Čechů 00:20:50 jež je v podstatě analogické s tím, které způsobilo rozruch posledně.



Pokud ateisté podobné úrovně kritizují náboženství, zpravidla si dávají velmi dobrý pozor, aby tvrzení, které mohou znít jako napadání měli dobře podložená údaji, zprávami a výzkumy. To ale Grygar zjevně jako věřící nemusí.

Naposledy zvedl své odpůrce ze židle prohlášením při příležitosti akce Dny víry. V rozhovoru Jiří Grygar: Kritické myšlení je vzácné zboží, který dal internetovému deníku Svobodné fórum odpovídá na otázku:

Z nedávných výzkumů vyplynulo, že Češi patří mezi národy, které nejvíce dají na pověry. Zároveň jsme ale „pyšní ateisté“ Není to paradox?
Na první pohled to jako paradox vypadá, když víme, že česká veřejnost je zčásti agnostická a zčásti dokonce bojovně ateistická. Logiku to však podle mého mínění má: jestliže totiž začneme popírat smysl náboženství pro svůj život, tak do takto uvolněného prostoru vnikne pověra jako karikatura náboženské víry.

Zkuste tento výrok vyložit jakkoli jinak, než že ateismus a agnosticismus jsou podle Jiřího Grygara pověry, nebo alespoň živnou půdou pro pověry a pak se zamyslete nad tím, kolik lidí ve spolku Sisyfos jsou ateisté nebo agnostici. Pokud vám to ještě nedochází, udělal tady Grygar gigantické faux-pas.

Zatímco když napadá bezdůvodně ateisty, jde řekněme pouze o projev určitého buranství, které od věřících očekáváme, protože je pro ně tradiční (i když nám zrovna ke Grygarovi nesedí), zde ve skutečnosti napadl všechny nevěřící skeptiky.

Část ateistů totiž tvoří důslední skeptici. Člověk se nestane skeptikem, protože je ateistou, ale může se stát ateistou právě proto že je důsledným skeptikem. Takové lidi označil za pověrčivé, včetně svých kolegů ze spolku Sisyfos. Nenapadl jejich ateismus, protože taková ideologie neexistuje, napadl jejich skepticismus.

Samozřejmě že na to reagovali vytahováním jeho starších i nedávných prohřešků proti kritickému myšlení jako byla obhajoba pravosti Turínského plátna pomocí kvantové mechaniky či jeho trapné tradiční vánoční přednášky o Betlémské hvězdě, která se měla objevit na obloze v období s "ohromující přesností" někdy v rozmezí deseti let kolem roku nula, ale to není podstatné.

Podstatné je to, že Grygar v podstatě uznává tímto výrokem za skeptiky pouze věřící jeho vlastního vyznání, protože ateisté a agnostici podle něj žijí v pověře nebo alespoň vytvářejí podmínky pro šíření pověr. Víte, když něco podobného řekne kardinál, je to nehezké, ale nějak to patří k jeho profesi. Pokud totéž řekne autorita skepticismu v rozhovoru o kritickém myšlení, je to něco diametrálně jiného.

Na závěr bych měl dodat, co to bylo za výzkum, jemuž Grygar i redaktor Svobodného fóra tak bezvýhradně věří.  Jaká nezávislá vědecká organizace stojí za výzkumem celosvětové pověrčivosti? Ne nehledejte v tradičních a ověřených vědeckých institucích. Byl to Marketagent.com tedy server zabývající se obchodem a výzkumem trhu. K takovým agenturám někdy zadává výzkumy sama katolická církev a vycházejí z nich pak celkem předvídatelné výsledky, které jsou často i o desítky procent v rozporu se závěry vědeckých studií.
Nicméně tentokrát je v tom Marketagent.com nevinně. Což pochopíte, když si výzkum pořádně prohlédnete. Celá zpráva

Pravděpodobná odpověď by se nabízela i v případě, že by se ukázalo, že jsou Češi skutečně nejpověrčivějším národem na planetě. Ateisté a agnostici totiž o některém svém jednání vědí, že jde o pověru, věřící si to ovšem o zapalování svíček, mumlání modliteb, křižování a dalších svých drobných rituálech nemyslí. Pak je samozřejmě jednoduché vypadat pověrčivěji než uctívač domorodého náboženství ze Střední Afriky. Z jeho pohledu je totiž jeho jednání naprosto racionální.

Je to také jeden z kamenů úrazu všech výzkumů pověrčivosti. Náboženská víra je totiž od pověry nerozlišitelná.

Sebehodnocení a vnější hodnocení jsou velmi rozdílné věci.

3 komentáře:

  1. 1. Pověra se má od náboženství lišit menší složitostí a komplexností

    2. Turínské plátno je zřejmě pravé. Grygarovi (jako astronomovi) nedochází, proč kolem toho církevníci přešlapují jako tancující medvědi: V plátně byl zabalený živý člověk. Tudíž žádná smrt na kříži za hříchy lidstva, ani spasení přes Kristovu oběť (což je hlavní prodejní artikl církevníků).

    OdpovědětSmazat
  2. 1.) Ani ne, třeba klasická pověra, že černá kočka přes cestu znamená smůlu, byla původně křesťanská představa, že se v kočkách může skrývat ďábel. Tvrzení o reálné existenci nehmotných bytostí - andělů a démonů - dodnes za pověru považováno není.

    2.) Turínské plátno je dokázaný padělek.

    OdpovědětSmazat
  3. cituji: Zkuste tento výrok vyložit jakkoli jinak, než že ateismus a agnosticismus jsou podle Jiřího Grygara pověry

    Tak nějak mi z toho článku čiší nenávistná zaslepenost, protože takhle Grygarův výrok nelze interpretovat snad ani omylem.

    OdpovědětSmazat