Počet zobrazení stránky

úterý 23. dubna 2013

Upevňování moci

Proces upevňování moci si většina lidí představuje jako stav, kdy králova vojska konečně pochytají rebely a v zemi zavládne mír. Ve skutečnosti ale probíhá úplně jinak.

Upevňování moci je proces, při kterém jde většinou o její centralizaci, jinými slovy o vytvoření diktatury. Pokud máte skupinu, která je ve vedoucí funkci, nezahájíte útok na protivníka hned, ale nejprve se zaměříte na své spojence.

Možná to zní divně, ale je to tak. Největší problém pro skupinu tužící po moci nepředstavuje protivník. Ten je naopak vlastně  ideologickým spojencem, protože pomáhá skupinu definovat. Často dokonce musí po moci toužící skupina svého nepřítele vytvořit právě kvůli tomu.



Není-li ale opozice skutečným protivníkem, kdo jím skutečně je? Jsou to skupiny s podobnými cíli. Dokud existují, dostávají lidé příliš na vybranou a dochází ke štěpení sil. Jeden z prvních kroků, který pokaždé taková skupina udělá je likvidace vlastních spojenců, kteří by v budoucnu mohli představovat konkurenci.

Když si vzpomenete na vzestup největších vojevůdců a diktátorů, jistě si téhle situace všimnete. Například Jan Žižka poměrně brzy zlikvidoval hnutí adamitů, kteří se také hlásili k husitské revoluci. Jak zatočil Hitler s lokálními vůdci SA je celkem známo, Stalinovi spolupracovníci také nežili příliš dlouho.

Není větší zločin, než hereze!

Princip se nemění, jen v metodě  likvidace je za ten čas vidět jistý pokrok. Žižkovi stačilo konkurenty prostě vyvraždit, v moderní době ale bylo čím dále tím nutnější opatřovat emotivní ideologická zdůvodnění. O co lépe vypadá, když se bývalý spojenec nakonec před tribunálem zhroutí a přizná k tomu že tajně stranu, vlast, národ, zrazoval!



Zároveň je takové "omezení výběru" způsobem, jak přesvědčit ostatní lidi, aby souhlasili s něčím, s čím by vlastně za normálních podmínek nesouhlasili. Takového útoku proti spojencům jsou totiž většinou schopni jen ti, kteří na to mají žaludek a nemají problémy se svědomím.

Poznámka: Podobné akce ale nemusejí vypadat na první pohled tak dramaticky a dají se dělat i v malém, bez hektolitrů krve.Volební strategie "karlovců" při první přímé volbě prezidenta republiky byla příkladným "vražděním sympatizantů", navíc se tak do houfu podporovatelů dostali i lidé, kteří právě se Schwarzenbergovými názory příliš v souladu nejsou - homosexuálové, lidé nesouhlasící s církevními restitucemi, lidé postižení  daňovou politikou TOP09 atd.

Žádné komentáře:

Okomentovat