O ztracených knihách

Chtěl bych vám ukázat takovou věc. Zvláště těm, kteří mi chodí pořád říkat, že křesťanství je základem moderní evropské civilizace. Ty čáry na obrázku ukazují počet svazků v jednotlivých knihovnách. Trochu mě mrzí, že takovéhle srovnání nezohledňuje také duplicity, ale z logických důvodů to není možné. Chci upozornit na dvě věci. Ta první z obrázku úplně zjevná není. Jde o to, že jakéhosi "hmotného literárního základu" dosáhly antické knihovny mezi sedmým a třetím stoletím před naším letopočtem. Ano, knihovny podobného rozsahu jaké byly sedmnáctém a osmnáctém století vytvořila antická civilizace během necelých čtyř století. Novověká evropská civilizace dokázala to samé mezi koncem patnáctého a koncem osmnáctého. Otázka je: Co se sakra dělo mezi tím? Úroveň vzdělanosti lze pozvednout na dostatečnou úroveň pro takovýhle skok za necelé století. Pokud by samozřejmě byla vzdělanost podporována. Jenže tady máme mezeru tisíc let mezi pátým stoletím a patnáctým stoletím. Co z toho vyplývá? Nejen že nebyla vzdělanost podporována, byla dokonce potlačována. Ta doba je prostě pro obnovu kultury nepřirozeně dlouhá. Také je jasné, co způsobilo náhlý vzestup a zájem o vzdělání - objev arabských přepisů antických knih.Druhá věc, na níž upozorním a kterou si většina lidí už neuvědomuje, je skutečný rozměr katastrofy, kterou bylo zničení Alexandrijské knihovny. Z posledních čtyř pořárů můžeme vinit postupně Caesara, císaře Aureliana, patriarchu Theophila (Serapeum) a Araby (ovšem v roce 642 to byl skutečně jen stín bývalé knihovny). Jen při posledních dvou vypalováních byly ale ničeny záměrně i knihy v soukromých domech, takže ztráty nebylo z čeho nahrazovat.

Císařská knihovna v Konstantinopoli - poslední velká knihovna uchovávající starověká díla (a vybudovaná z nemalé části z fondů zničených knihoven) vyhořela v pátém století (473). Jenže v té době už mnoho knih mezi lidmi vůbec nebylo, přes velké úsilí se tedy podařilo nahradit jen část. Pokud mi tedy někdo bude tvrdit, že křesťanství je základem evropské civilizace, tak mohu stejně oprávněně říci, že v jejích základech je, ne ale jako tvůrčí prvek. Je tam jako její sebedestruktivní část, které bychom se měli zbavit.