Počet zobrazení stránky

sobota 19. září 2015

Až kolem Evropy vyrostou ploty

Tuto poznámku jsem začal psát už asi před měsícem. Za tu dobu realita dohnala představy, i když zatím ne docela.

Víte, jednou se to stát musí a věřte mi že se to stane. Otázkou je jen to, jestli k tomu sáhne Evropa nebo jednotlivé země. I kdybyste opravdu upřímně chtěli přijmout všechny uprchlíky jednou narazíte na kapacitu prostředí, ovšem ještě dříve nenarazíte na vzájemnou lidskou nesnášenlivost (všeho druhu, nejen náboženskou, ale na tu nejdříve), kterou kecy o mírumilovnosti islámu rozhodně nezmenšují.

Nakonec kolem celé Evropy vyrostou ploty.  Přesně takové, jaké jsou už na pobřeží ve Francii. Je možné, že na mořích nakonec opravdu budou hlídkovat evropské bitevní lodě a posílat ke dnu pašerácké čluny přetížené migranty tak dlouho, až i ti poslední pochopí, že tato cesta je uzavřená. Pak je ale na místě se zeptat: Co dál?

Když obeženete kontinent hrází na kterou neustále působí vnější tlak a to ne tlak vody ale milionů lidí toužících ve zlatém opojení po bezstarostném životě v Evropě (protože bezpečné země jsou i v Africe a Asii), znamená to, že jednou ta přehrada musí povolit. Ostatně jako každá přehrada.

Čím větší bude rozdíl v životní úrovni na obou stranách, tím destruktivnější bude její zhroucení. Působí to jako lekce z hydrauliky, ale jde tu o lidi. Voda netrpí, neumírá a nepropadá zoufalství ani náboženskému šílenství. Proto vydrží přehrady zadržující vodu zpravidla mnohem déle než ty, které zadržují lidi.

Příliš málo lidí si totiž podle mě uvědomuje, že pouze s defenzivní strategií nevydržíme. Ohradit Evropu dá Evropě čas k řešení krize, ale samotné to řešením není. Můžeme se aktivně snažit zvýšit životní úroveň a vzdělanost na druhé straně plotu, nebo pasivně vyčkávat až se plot prolomí a následný rozpad sníží úroveň Evropy na africkou či předoasijskou.

Protože druhá  možnost představuje právě to čemu se máme ubránit, měli bychom už teď přemýšlet, jak to uděláme. Jak změnit svět natolik, aby ekonomické nebo náboženské rozdíly už nebyly dostatečným důvodem ke stěhování milionových mas.

1 komentář:

  1. Možná není příliš zjednodušující nalézt určité paralely v dějinách, například vývoj kontinentu jako je Amerika po Kolumbovi. V obou jejich částech nejprve panovala více či méně genocida původního obyvatelstva a prováděly to režimy zcela ovládané církevními dogmaty. Posléze se v severní části světadílu ze směsice lůzy a chudáků etablovala osvícená společnost, která se přiklonila k sekularismu. Ovšem trvalo ji to dvě století. další století trvalo, než bylo zrušeno otroctví . . . atd. Výsledkem je v dnešní době propastný rozdíl v blahobytu společnosti na severu a na jihu. Podobně můžeme mluvit o Austrálii. Shrnuto a predikováno: Možná je potřeba zavrhnout v Evropě náboženství jako společenský jev podílející se na tvorbě morálky společnosti. Přijímat jakékoliv přistěhovalce, kteří se zaváží k dodržovat principy sekulárního humanismu. Odhaduji to na cca 200 let usilovného boje o tyto zásady. Snadno můžeme prohrát. Tak je to podle mne jednoduché.
    Jaroslav Štejfa

    OdpovědětVymazat