Počet zobrazení stránky

čtvrtek 4. prosince 2014

John Lennox a jeho Matylda

Udělám teď kratičké zastavení u rozhovoru s Johnem Lennoxem, v němž poukáži na něco hrozného: jeho Matylda je logická chyba a jako matematik na to měl přijít. Rozhovor byl zveřejněn na Technetu pod názvem Matematik: Věda a víra nejsou v rozporu. Vědci totiž nerozumí Matyldě.

Matylda je Lennoxův nejcitovanější argument, ale pokud se na ní podíváme pořádně, je zároveň také tím nejslabším. Zní takto:

    Matylda a její dort

    Nejslavnější ilustrace Johna Lennoxe o limitech vědy

    „Řekněme, že máme ženu, Matyldu, a ta upeče dort. Vy ten dort vezmete, nakrájíte na kousky a různým vědcům dáte kousek dortu, aby jej popsali. Fyzik svůj kousek dortu zváží, změří, biolog může zkoumat bakterie, chemik jeho složení...“

    „Ale když bych se těchto vědců zeptal, proč Matylda upekla tento dort, nemůžou mi odpovědět. Ne proto, že by špatně měřili nebo něco špatně spočítali. To je zkrátka otázka, která se netýká jejich oboru. Pokud by na ni dali odpověď, nebyla by věděcká.“

    „Odpověď, proč Matylda upekla dort, může být jednoduchá - třeba proto, že má její neteř narozeniny. Ale přírodovědec k této odpovědi nedojde zkoumáním dortu. To není chyba přírodních věd. Je to jejich vlastnost.“


Dobrá, podívejme se teď na to, co je vlastně na tomto argumentu špatně.
Co vlastně dělá Lennox? Nejprve vloží do příkladu aktéra, kterého pak vyjme a nechá hypotetické vědce zkoumat pouze výsledek jeho činnosti. Pak oněm vědcům, kteří z existence dortu mohou usuzovat tak maximálně na to že nevznikl evolučními procesy, ale že jej vytvořila nějaká bytost s troubou a zdobítkem na cukrovou polevu, položí otázku: Proč Matylda upekla dort?

Vědci to vědět nebudou, pokud by byli velmi důvtipní, napadlo by je že jménem Matylda označuje Lennox tvůrce dortu.

Máme tu ale jiný problém: Jak to že zná Lennox jméno autorky dortu? Normálně bychom si řekli, že se s ní seznámil před experimentem. Což by byla asi pravda. V reálném světě by tedy měl jednu možnost navíc.

Odpovídá ale takové možnosti něco v realitě, v níž bychom zaměnili dort za množinu všeho rozumově a smyslově poznatelného?


Pokud bychom měli opravdu stvořený svět, v němž by tvůrce přímo osobně nevystupoval, měli by úplně všichni stejnou šanci usuzovat na jeho motivace a přání.

Pokud by to bylo jinak, znamenalo by to, že někteří lidé mají jakousi "nadpřirozenou" nebo alespoň velmi exkluzivní komunikační linku se stvořitelem, která je ostatním lidem odepřena. Zásadní otázka tedy zní:

Existuje nějaký výjimečný zdroj informací, který jiní lidé (než věřící) nemají?

Na tuto otázku už věda, k Lennoxově velké smůle, odpovědět dokáže.

(V principu jde o názorné vysvětlení, proč musejí být lživé všechny důkazy, z nichž je odvozována boží existence.)


7 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  2. Odpověď na kritiku Lennoxovy Matyldy, snad je autorem kritiky pan Petr Tomek.
    Pan Tomek (či ten kritik) se mýlí. Protože jádrem toho, co John Lennox chtěl vyjádřit Matyldou a dortem, dle mého mínění, není to, že John Matyldu zná a ví tedy, kdo a proč udělal dort, zatímco ti druzí chudáci toto poznání nemají. To není vůbec podstatou sdělení kreacionistů evolucionistům, které John Lennox příměrem o dortu vyjadřuje.

    I kdyby sám John Lennox nevěděl, že nějaká Matylda existuje a upekla dort a proč to udělala, podstatou jeho velmi dobrého příměru je fakt, že z TOHO DORTU TO NEMŮŽE VĚDA ZJISTIT - ani John Lennox. A to bylo řečeno jasně. John Lennox může mít nějaké svoje zjevení Tvůrce dortu (či osobní informaci od něj NEBO VÍRU V NĚJ), ale také nemusí, to však není v tomto příměru rozhodující a to pan kritik nepochopil. John Lennox jen zobrazil rozdíl mezi vědou historickou (nefalzifikovatelnými příběhy, kam patří evolucionismus i kreacionismus) a vědou experimentální či operační.

    Toto mnoho lidí, ani vědců, nezná a evolucionisti tento rozdíl především ZNÁT NECHTĚJÍ, odmítají, zamlžují nebo ignorují.

    Když paleontolog najde dvě sobě blízce shodné kostry a dojde k závěru, že jsou to příbuzní tvorové, je to jen jeho příběh. Ničím se to nedá prokázat, ani DNA ani morfologicky, je to jen nefalzifikovatelné tvrzení. Takovým tvrzením je celá evoluční teorie, jak NIC bouchlo, a pak se z těch šutrů smíchaných s vodou vytvořila buňka, pak ryby vylezly na souš a narostly jim nožičky atd. atd. - tisíce nefalzifikovatelných pohádkových evolučních tvrzení, podporovaných šílenými malůvkami chlupatých, nikdy nenalezených opolidí. Navíc je toto tvrzení v rozporu s pozorováním - dnes se nic takového už neděje - a to hlavní: jako u toho dortu, současnou tvrdou vědou už to zpětně nelze nijak falzifikovatelně zjistit.

    John Lennox na svém příkladu s Matyldou a dortem jasně sdělil, že vytvořit ZARUČENĚ PRAVDIVÝ evoluční nebo kreační příběh o původu a smyslu dortu pomocí vědy experimentální Z DORTU SAMÉHO NELZE - bez ohledu, jestli víme či nevíme o nějaké Matyldě. A to se mu povedlo báječně a vůbec v tom nehraje roli fakt, zda John o původci dortu ví či neví, tuto fatální chybu pan kritik ve své kritice udělal.

    A navíc, ona "neviditelná předpokládaná Matylda", tedy kreační příběh o dortu, je blíže naší zkušenosti i experimentálním pozorovatelným zjištěním (třeba jak vznikají jiné dorty) než příběh evoluční - tím více, najdeme-li v přírodě oči, srdce, echolokátory či dokonce biologické ozubené převody. Zde je evoluční příběh zcela směšný a nevědecký jak z hlediska lidské zkušenosti, tak vůči ověřeným zákonitostem přírody, zákonitostem, které nevyrábějí křídla a buňky a oči a ruce a nohy a srdce s chlopněmi či ozubené převody. To umí inteligence, ne přírodní zákony či shoda okolností.

    Proto víra ve Stvořitele, v jakousi neviditelnou "Matyldu", je rozumnější a vědečtější než víra, že svět utvořil sám sebe pomocí evolučních zázraků, ve kterých proti všem zákonitostem přírody živé vstalo z mrtých, slepé začalo vidět, hluché slyšet a rybám narůstat nožičky. Zcela nevědecké. Takže když se mne někdo posměšně zeptá: Pane Kábrte, vy věříte, že fousatý dědeček uplácal z bláta Adama a Evu? Tak odpovídám: Když už takto posměšně charakterizujete moji víru, tak já vám něco řeknu: věřit, že fousatý dědeček uplácal Adama a Evu z bláta je pořád blíž současné experimentální vědě než to, co věříte vy: že se bláto v Adama a Evu uplácalo samo od sebe, shodou okolností, za miliardy let. A když budeme mluvit bez posměšků: pak věřit, že na počátku složitě uspořádaných soustav neživých prvků musela stát vysoká inteligence je bližší současnému vědeckému poznání než Vaše víra, že stačilo dát hmotě dost času.

    John Lennox má na 100 % pravdu! Pan kritik to nepochopil.
    Pavel Kábrt
    www.kreacionismus.cz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Řekl bych to takto: To že po x-té zopakujete stejná kreacionistická tvrzení, zabarvená navíc kvalifikujícím jazykem, nedokazuje nic.
      Nic z toho nedokazuje že by stvoření světa (na rozdíl od stvoření dortu) bylo pravděpodobnější než jiný způsob vzniku a ani to z vašeho textu nijak nevyplývá. Základní námitku jste nepochopil vůbec.

      Smazat
    2. Jinak v argumentaci Matyldou nemá nezjednodušitelná složitost co dělat. Je to jednoznačně red herring.

      PS:
      http://enzmannovaarcha.blogspot.cz/2013/09/evolucni-ostuda-famo-pisek-evoluce.html

      Smazat
  3. Pane Tomku, nezklamal jste. Očekával jsem, že budete argumentačně slabý, jako bývá většina zanícených evolucionistů. Na moji kritiku jste použil jen nekonkrétní fráze.

    Ani Vám nedošlo nebo spíše ignorujete, že předmětem mé kritiky Vaší kritiky nebylo prokazovat kreaci proti evoluci, ale ukázat na Vaše nepochopení Lennoxovy Matyldy. Základní myšlenka je, že z dortu pomocí vědy nepoznáte ani jeho tvůrce ani záměr, proč vznikl - je jasné, že na to nedokážete ani ceknout, natož argumentovat. Možná byste mohl ještě argumentovat křižáky a inkvizicí, na to jste zapomněl.

    No, pokud Vám Váš postoj pomůže posílit Vaše ego nebo se lépe vyprazdňovat, držte se toho.

    Pavel Kábrt, www.kreacionismus.cz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pavle, ani stokrát opakované nepochopení argumentace nebude znamenat že jste ji pochopil.
      Podstatou mého argumentu je to, že za stejných podmínek se ani teolog nemůže dozvědětnic jiného, respektive nic víc než dokáže věda. Nemá na to žádné zvláštní předpoklady ani schopnosti. Pokud ano, musel byste je doložit.
      Proto není možné o tom, co nikdo neví pronášet pravdivá tvrzení jinak než náhodnou a to ještě s extrémně vysokou nepravděpodobností. těší mě že si vždy tak pomasírujete ego sdělením že jsem argumentačně slabý, ale já nejsem tím, kdo by měl předkládat důkazy.

      Smazat
  4. Me dukazy se snazim sumirovat zde: www.verim.zde.cz

    OdpovědětSmazat