Počet zobrazení stránky

úterý 19. srpna 2014

Tento ekonomický systém padne

Chtěl jsem vám to říct, i když vím, že nad tím budou někteří lidé úplně bezdůvodně jásat. Ano, současný ekonomický systém padne. Je to sice jen jeden z možných scénářů budoucnosti, ale za to ten nejpravděpodobnější. Dejte mi pár minut na to abych to vysvětlil.

Víte kdys existovala skupina technických kontrarevolucionářů zvaných luddité. Byli to dělníci, kteří rozbíjeli stroje o nichž se domnívali, že berou dělníkům práci. Vzhledem k dobové reklamně to není překvapivé. Jak byste se tvářili vy, kdybyste byli dělníky v té době a denně četli inzeráty na stroje se zněním "tento stroj nahradí xxxx dělníků"?

Absurdní na tom je, že měli vlastně pravdu, modernizace opravdu znamenala propouštění. Na druhou stranu se ale stalo ještě něco. Stoupla totiž cena pracovní hodiny, protože se za stejnou dobu dalo vyrobit více výrobků. Cena výrobků proto klesla, což zlepšilo odbyt, ale pracovní doba se protáhla často až na čtrnáct hodin denně.

Svět spěl k finanční krizi a ani si toho nevšiml. Ve společnosti založené na financích a obchodu musejí peníze obíhat, jinak nemají žádnou hodnotu. Nejškodlivějším člověkem z hlediska trhu je miliardář, který má své peníze doma v sejfu. Účelem peněz je totiž redistribuce majetku a služeb pomocí obchodu. Pokud se pověstný nůžkový graf rozevře příliš, finanční obchod se zastaví a toky peněz zamrznou.

I když je na trhu stále dostatek výrobků, většina lidí si je nemůže koupit, protože v oběhu scházejí peníze. V takových dobách je nejbezpečnějším místem venkov, který dokáže plynule přejít na výměnný obchod.

Krize která se na nás řítí má ale trochu jiný rozměr. Dostáváme se do doby, kdy mohou výrobní roboty zajistit široké spektrum pracovních úkonů. Existují dokonce už továrny, které jsou ryze robotické.

Jenže práce funguje v současnosti také jako způsob krytí moderní měny. Jakou hodnotu má ale práce, kterou udělá robot? Pokud mi rozumíte, znamená to, že lidská práce přestane být brzy dostatečným nástrojem redistribuce peněz a nedokáže už zajistit jejich oběh. Je totiž velký rozdíl mezi tím, když k vykonání určité práce potřebujete méně zaměstnanců a když nepotřebujete žádného. Prvním příznakem budoucích problémů je to, že se růst produktivity oddělil od růstu mezd.

To, co přijde, nebude krize ve smyslu finanční krize, bude to krize společnosti. Peníze po ní už totiž nikdy nebudou znamenat totéž co před ní.

Víte, když jsem před časem slyšel o nepodmíněném základním příjmu, připadalo mi to jako šílenství. Teprve mnohem později mi došlo, že společnost prostě hledá nové způsoby redistribuce peněz aby je udržela v oběhu. Když totiž nejsou v oběhu žádné peníze, hra končí.*

Tím se dostávám k jedné z absurdit současného systému, totiž k přesvědčení, že stát by měl být malý a že důchodci vysávají rozpočet. Na jednu stranu je otravný všudypřítomný stát skutečně nepříjemný a podnikání brzdí, na druhou stranu ale působí jako zaopatřovna nejen pro důchodce, ale i pro státní zaměstnance.

Peníze, které jsou jim vypláceny se skutečně odečítají ze státního rozpočtu, jenže ve skutečnosti zároveň podporují podnikání. Vytvářejí totiž vrstvu lidí, která by jinak možná peníze vůbec neměla, čímž rozšiřují počet nakupujících. Tyto peníze také nijak nechybí v oběhu, protože je drtivá většina z nich dostává na účet, což znamená že s nimi banka podniká a pokud s nimi nepodniká, tak je důchodci a státní zaměstnanci právě utrácejí.

Inflaci zaviňuje (kromě Československé národní banky a mizerné práce vlády) především odliv peněz do zahraničí.** Ten ale důchodcům ani státním zaměstnancům na vrub připsat nemůžeme.

Kdyby teď opravdu došlo k tomu, že bychom naráz zmenšili stát  (nebo zrušili důchody) a propustili podstatnou část státních zaměstnanců, nejen že bychom kupní sílu obyvatelstva rázně snížili (protože bychom tok peněz omezili a umožnili rozevření "nůžkového" grafu), ale šli bychom vlastně proti potřebnému vývoji, který by měl směřovat k novému druhu distribuce peněz.

*Tento stav předvídali v hrubých rysech mnozí slavní ekonomové jako J. S. Mill, M.  Friedman


**Neměla by být následkem odlivu financí do zahraničí spíše deflace? Vlastně ne, protože současné státy půjčují formou úvěru. Reálně tedy přímo mince a bankovky ze země nezmizí, sníží se ale jejich hodnota

Zajímavé detaily najdete též v prezentacích z konference Chudoba v ČR

Poznámka: Ano, vím že se mnou mnoho z vás nebude souhlasit, je to příspěvek k diskusi, ale prosím zkuste argumentovat racionálně a ne způsobem "to není spravedlivé" nebo "jsou to paraziti". Děkuji.


Žádné komentáře:

Okomentovat