Na začátek tohoto zamyšlení vám uvedu dva příklady mých otřesných hudebních zážitků.
Někdy před více než deseti lety se jeden můj tehdejší kamarád loučil se svobodou, neb měl vstoupiti do svazku manželského. I rozhodl se za tím účelem pořídit si pořádnou opici s námi - kamarády z mokré čtvrti.
Při tom nočním tahu po městě jsme zapadli do dost podezřele vypadající diskotéky, kde jsem zažil strašlivý esteticko-hudební šok. Nahoře u stropu se otáčela rozměrná diskokoule a na pod ní parketu se svíjelo několik čtyřicátníků do rytmu písně Michala Davida - Dívka s plíšky, což je muzika zvláště vhodná snad jen pro mrtvýho koně bez mozku.
Pohled a poslech se mísily v tak odporný a přitom kompaktní celek, že jsem musel chvíli zhluboka dýchat, abych se z toho vzpamatoval.
Druhou, spíše komickou epizodou je výstup Heleny Vondráčkové, vysvětlující, že její zpěv je národní poklad a rádia ji poškozují tím, že její "hity" nehrají dostatečně často. Reakce lidí na FB k tomuto prohlášení byla přiměřená:
"Chovejme se k ní jako k pokladu - dejme ji do truhly a zakopejme ji na nějakém tajném místě."
Paradoxně nechápu, jak je vůbec možné, že se všechny tyhle odrhovačky ještě hrají v takovém množství a to jak v rádiích, tak v televizi. Ano i já, klasický hudební konzument, neschopný si zapamatovat i název písničky či kapely, která se mi líbí, nemohu přehlédnout, že rádia hrají jako flašinet stále to samé.
Lidé, které slyším naříkat, že naše republika nemá žádné současné hudební hvězdy by se měli spíše zamyslet nad tím, proč je nemáme.
Třeba proto, že naprostá většina hudebních "celebrit" je strašlivě stará.
Lucii Bílé je 45 let,
Zuzaně Vondráčkové je 64let,
Michalu Davidovi 51let
Ondřej Hejma 60let
Karel Gott 72 let
Robert Kodym 44let
David Koller 51 let
kapelu Divokej Bill hrají rádia 12 let
Mňága a Žďorp vznikla před 28 lety a v éteru je 20 let
Wanastowi Vjecy hrají v rádiích 20 let
Kabát hraje 28 let a v rádiích je 20 let
kapele Kryštof je 17 let
kapele Lucie 23 let
A když se náhodou objeví na scéně nějaký mladý zpěvák, tak je to buď projekt hudebních starců (jako Lucie Bílá nebo kapela Lunetik, Black Milk, Holki), nebo jejich potomek (Lucie Vondráčková).
Dostat se "na vrchol", může znamenat dostat se hudebně dospodu, jako v případech vítězů soutěže Česko-Slovenská Superstar, který je nakonec "odměněn" starostlivostí "ostřílených kozáků", jež mu složí a otextují několik "zaručených hitů" (viz případ Aneta Langerová a strašlivý hit Hříšná těla, křídla motýlí na melodii Ententýky dva špalíky...).
Já samozřejmě nejsem blázen a nestřílel bych rockery po dosažení třicítky ani bych sedmdesátníkům nezakazoval zpívat, ale věřit tomu že tihle lidé jsou hvězdy a mohou se stát hudebními idoly je prostě nesmysl. A to i v případě, že jim to opravdu stále zpívá.
Samozřejmě, dějí se i podivnější věci, ale některé věci jsou prostě málo pravděpodobné (asi jako že Osvaldová ještě někdy napíše dobrý text) a některé naprosto nepravděpodobné (jako to, že by někdo z poroty televizních talentových soutěží dokázal zazpívat lépe, než kdokoli z finálové skupiny).
Také vím, že firmy budou dál vyrábět hudební prefabrikáty typu Lunetic. Prostě proto, že se to vyplácí.
Jenže na to aby mohly takové věci existovat, by také měly mít svůj protipól v přirozeně vzniklých kapelách, zpěvácích, skladatelích a textařích. V lidech, které by prosadil TALENT, nikoli podnikatelský záměr, nebo příslušnost k rodinnému klanu.
Nějak mi tu chybí jedna profese, která ostatně neexistovala ani za reálného socialismu - lovci talentů - lidé zaměstnávaní televizemi a rádiovými stanicemi právě proto aby hledali zajímavé a poměrně neznámé hudebníky a hudební seskupení, protože v nich byl vždycky ten největší potenciál finanční i umělecký.
http://www.youtube.com/watch?v=NkUTUlKXa4o
http://www.youtube.com/watch?v=IVtULnPki1g
http://www.youtube.com/watch?v=tDpKpjPTbHo
http://www.youtube.com/watch?v=2g31XyMCl9o&feature=fvwrel
http://www.youtube.com/watch?v=RhFxcNCTgdY&playnext=1&list=PLDC25BA4415F495A4
Žádné komentáře:
Okomentovat