Počet zobrazení stránky

neděle 22. června 2014

Nejsme (dost) konzumní společnost

Evropské myšlení je  několik posledních desetiletí v zajetí sebemrskačství. Jedním z jeho projevů je fňukání nad konzumní společností. Měl bych k tomu také co říci, protože si myslím, že konzumérismus opravdu není tím, nad čím bychom měli zoufat. Respektive ano, ale hlavní problém není opravdu v tom, že neustále prahneme po nových věcech. Je v něčem úplně jiném.

Z hlediska touhy po nových věcech je evropská kultura pravděpodobně nejméně konzumní kulturou vůbec. Pokud byste se podívali na kteroukoli část historie, zjistili byste že všechny dřívější společnosti přisuzovaly primitivnímu životnímu materialismu mnohem větší význam než dnes.

Můžete mi věřit, část mého příbuzenstva pochází z vesnice nedaleko Prahy a jde o velmi starobylý selský rod. Za svou starobylost vděčí mimo jiné také faktu, že se v něm lidé v podstatě neženili z lásky, ale z ekonomického kalkulu. Sňatky spojovaly statky.

Vzájemné vytahování se majetkem dosahovalo na vesnicích takových rozměrů, jaké si většina z nás neumí představit. Lidé v majetku a jeho předvádění soupeřili. Stejný princip později použily a zneužily firmy pro svou reklamu.

To by samo o sobě nebylo tak zlé. Lidé musejí trochu soupeřit, je to jejich přirozenost. Soupeřit v nakupování je rozhodně lepší, než kdyby si všichni navzájem něco dokazovali pěstmi, nebo ještě hůř kdyby soupeřili třeba v počtu usekaných hlav jako kmeny lovců lebek.

Tento tlak ale už v euroatlantické civilizaci pominul. Nejsme skutečně přímo ohroženi nouzí o potraviny a věci. Přinejmenší ne většina z nás. Samotné vlastnictví předmětů  tedy přestává být symbolem společenské úrovně.

V předvádění majetku proto dnes většinou soupeří jen primitivové, což jim ale bohužel nebrání zabírat významné společenské posty.  Například mezi známými jistého bývalého premiéra bylo "normální" když se trumfovali tlustými svazky bankovek, které měli právě v kapse a tloukli se při tom jimi vzájemně po hlavách.




To všechno má ale pořádný háček, vlastně spíš hák. Naše politické systémy jsou totiž z podstatné části plutokratické a tak současná prosazovaná ideologie vlastně není demokracie. Je to jistý druh primitivního ekonomismu v němž je obchod považován za hlavní a nejdůležitější vztah a podstatu ekonomiky jako takové. Je proto povýšen nad výrobu i potřebu.

Ve jménu obchodu musíme tedy vyrábět i spotřebovávat, aniž bychom skutečně potřebovali. Obchod, který byl původně sám podporou výroby je teď třeba podporovat, potřeby uměle vyvolávat a zboží snižovat trvanlivost aby žádná potřeba nemohla být uspokojena na příliš dlouho. Tah touhy už dávno nahradil tlak reklamy.

Dostáváme se do stavu, kdy je společnost nucena do spotřeby. Nejlepší mozky psychologie, designu i trikové animace pracují na reklamách které mají vyvolávat potřebu nakupovat. Jenže jednotlivec už prostě nedokáže s potřebami výroby a obchodu udržet krok. Věřím že se už brzy na nějaké demonstraci objeví transprent:

Promiňte nám, že nedokážeme spotřebovávat tolik, kolik vy chcete!

Je tragikomické vidět, jak ekonomové vykřikují své význání víry v nekonečný růst ekonomiky, ačkoli kdyby měli jen kus ekonomicky myslícího mozku,museli by vědět, že zákon klesajících výnosů platí i pro fenomén obchodu jako celek. (V tom měl J. S. Mill měl nesporně pravdu.)

Výroba nízkotrvanlivých nesmyslů a jejich nuucený prodej má za následek iluzi růstu, která je ale ve skutečnosti už úpadkem. Vezmu jako přiklad automobil s nízkou životností.
Představte si, že máte automobil starý deset let.  Plní emisní limity, ale je prostě starý. Přihodí se vám ale to, že vás povýší a najednou se už nesluší jezdit v nové funkci v tak starém autě. Koupíte si tedy nový, ale ten má životnost pouhých pět let a navíc jste tlakem okolí a reklamy nuceni měnit automobil každé dva roky. 

Pokud to uděláte, zjistíte několik věcí. Za prvé to váš komfort nijak nezvýší, protože měníte auto za auto. Pokud by tedy váš automobil vydržel v dobrém stavu třeba deset nebo patnáct let, ušetřili byste peníze, čas i nervy s obíháním úřadů. Neustálá výměna automobilů tedy váš životní komfort snížila.

Za druhé to není příliš ekologické, protože i se započtením nižší spotřeby novějších modelů, která nemusí být ani významná ani jistá, se prostě za deset let nemůže ekologická stopa výroby deseti automobilů rovnat výrobě a provozu jediného automobilu.

Za třetí nevznikla žádná skutečná nová hodnota naopak jsme výrobou automobilů s krátkou životností o hodnoty přišli. I když trh vykazuje růst, ve skutečnosti nejsou výrobou saturovány žádné nové potřeby kromě funkce pozičního zboží (ukazuje naši pozici ve společnosti). Zato byl výrobou automobilů spotřebován další díl kapacity prostředí ve formě energie a materiálu, tedy toho, co jsme mohli využít lépe a co jednou můžeme potřebovat.

Předražené automobily, obludné vily v chráněných územích nebo jachty z nichž není vidět moře jsou jen moderní obdobou náhrdeníků z jaguářích drápů a čelenek z rajčího peří.

Spotřebitelé už dlouho nejsou těmi, kteří by určovali spotřebu ale ani výrobu. Nesmyslná nadvýroba, která je nejlépe vidět na skládkách nikdy nepoužiutých výrobků a věcí na jedno použití, je dávno neudržitelná, ale i naprosto nedůstojná lidského rozumu. Proto nejsme ve skutečnosti konzumní společnost, ale žijeme ve společnosti pod diktaturou ideologie konzumu.

Není už nejvyšší čas začít uvažovat jinak?



12 komentářů:

  1. sice hodne souhlasim v kritikou jevu samoucelen a umele nafukovane poptavky a vyroby, a taky me tro strasne sere, ale nejake teoreticke vyvody a generalizace (jako cim je to zpusobeno, co je nejaka fundamentalni podstata problemu) bych to videl ponekud jinak.

    OdpovědětVymazat
  2. 1) Podle me je do znacne miry probelm uz i to "soutezeni v majetku" v primitivnich spolecnostech. Stejne jako je problem princip "paviho ocasu" v evoluci nejakych druhu. To ze nejake do-sebe-uzavraene runaway pozitivni zpetne vazby vznikaji prirozene jeste neznamena ze jsou v poradku nebo pozitivni. To ze to druh nebo ekosystem poskozuje je neoddiskutovatelne. A takovymihle efekty je prostoupana cela spolecnost a ziva priroda a spolecnost - to ze se tro projevuje i na te nejvyzsi urovni organizace v moderni politice, makroekonomice neni v principu nic noveho a kvalitativne horsiho - pouze kvantitativni mira dopadu (plytvani) je vetsi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Soutěžení v majetku samozřejmě problém je, vždyť je to právě boj o poziční zboží, který mnohorkát vedl ke kolapsu kultury. Samotná soutěživost ale špatná není, jde jen o to kam je nasměrována.

      Vymazat
  3. 2) Porad se mi moc nelibi jakym zpusobem v argumentaci pouzivas "Zakon meznich vynosu". Pokud vezmeme jak je popsan treba na wiki.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_klesaj%C3%ADc%C3%ADch_v%C3%BDnos%C5%AF
    tak
    1) Zakon meznich vynosu nerika nic o tom ze jsou nejake zdroje omezene, pouze rika co se deje pokud jsou nektere zdroje omezene a nenahraditelne.
    2) Klesajici vynos z jednotky vkladu nejakeho vstup klesa tehdy, kdyz je vyroba limitovana jinym faktorem nez tim kterym pridavame. To ale pouze znamena ze abychom skutecne dosahovali rustu produkce je nutne pridavat ty faktory ktere jsou nedostatkove/limitujici.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zákon kleajících výnosů se v modelové situaci týká stavu kdy se podstatně mění jen jedna podmínka. Příkladm se uvádí hnojení pole. Při mírném hnojení výnosy prudce vzrostou a náklady jsou malé, při zvýšení množství hnojiva sice výnosy ještě rostou, ale náklady na hnojivo už nejsou zanedbatelné, nakonec výdaje na hnojivo čerpají tolik, kolik je výnos z pole a úplně nakonec (když dáš ještě víc) tak překročí cena hnojiva výnos.

      V určitých situacích, kdy je jedna složka nějak dominantní se dá částečně převést ZKV i na dynamické systémy.
      V případě obchodu je tím zdrojem poptávka daná pčtem obyvatel. I když ti počet obyvatel roste, poptávka se nezvyšuje, protože
      1.) Některé výrobky vydrží dlouho
      2.) Výroba roste výrazně rychleji než populace
      Takže nakonec i obchod přirozeně zkolabuje protože jde o systém bez zpětné vazby a ekonomistická ideologie nekonečného růstu je vlastně ideologie pádu.

      Vymazat
    2. a) vsak o tom prave mluvim. U prikladu s plolem je prote problem s tim ze krome hnojiva nepridavas dost ostatnich fktoru (napr. obdelavane pudy, prace, zavlahy ... ) ZKV neni dusledek niceho jineho nez toho ze jednolive produkcni faktory nejsou dokonale substituty, takze je to vzdy limitivane tim kdeteho pridavas nejmene. Spravne reseni libovolneho problemu se ZKV je proste nalezt te nedostatkovy vyrobni faktor a doplnit ho.

      b) "potavka" fakt neni zdroj... mozna tak "motivace" s tim bych docela souhlasil, i kdyz taky ne uplne

      Vymazat
    3. Právě že poptávka určitým způsobem zdrojem je. V obchodě potřebuješ nejen výrobu, ale právě také poptávku, jinak neobchoduješ ale jen plýtváš energií a materiálem. Není to jednoduchý gradient, který se ti přelije jakmile začne někde něco přebývat. Myslím, ženeschopnost vidět poptávku jako zdroj je možná jedna ze zásadních chyb. Je to jako když uvažujeme o palivu jako zdroji energie, ale zapomínáme na kyslík.

      Vymazat
    4. to o cem mluvis neni nedostatek poptavky, ale spatna propagace poptavky, a spatna propagace vule/motivace.

      Vzdy existuje dost veci ktere by bylo zahodno delat (=poptavka), ale ne vzdy existuje dost subjektu dost motivovanych to delat.

      Pokud by slo o poptavku - vzdy muze vlada proste iniciovat projekt tipu Apolo nebo Manhattan.

      navic mi pripda ze problem o kterem si psal cely clanek, je naopak zpusoben prave tim ze v dnesni konzumni ekonomice se poptavka chape jako "zdroj" ktery kdyz dochazi tak je ho potreba nejak doplnit / nahradi - tedy umele vytvaret poptavku po vecech u nichz existuje nabidka ( napr. automobilky vymysleji zpusoby jak vyvolat potavku po autech) misto toho aby se nabidka preorientovala za jinou poptavkou. A to vsechno je dane proste tim ze system distribuce motivace funguje spatne. To ceho se nedostava / co je potreba doplnit je motivace delat neco nove, ne poptavka po tom strem.

      Vymazat
    5. ja sem vlastne radsi napsal svuj blogovi prispevek aby bylo jasne v cem moje namitka / komentar spociva, vuci cemu se vyhrazuju a jak to vidim ja

      http://prokopiny.blogspot.cz/2014/07/vule-vs-potreba.html

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  5. Vážený administrátore, prosím neodstaňujte mé příspěvky. Není na nich nic špatného a porušujícího pravdidla. Jak dokázal už Jan Hus, za pravdu se trpí, ale nikdo se před ní neschová. Pám Vám žehnej!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Jirásku měl byste si uvědomit, že soukromý blog není veřejný prostor a vyprávění o tom že bůh je... pod článkem, který se zabývá společností, je stejný spam jako nabízet prodloužení penisu. Ty v principu také nejsou urážlivé a stejně je smažu.

      Vymazat