Kanál Dunaj-Odra-Labe dává smysl

Ve sdělovacích prostředcích se opět rozhořel spor o výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe a nezní pro tento projekt nijak pozitivně. Po letmém přezkoumání, kdy jsem váhal, má odpověď na základní otázku zda stavět nebo nestavět zní jednoznačně ANO.

Není to přitom ani zdaleka snadné rozhodování. Pokud jde o to, že by tím u nás vznikl další prostor pro korupci a prosazování betonářské lobby, tak tím si mohu být rozhodně jist. Hrozí tunelování ještě větší, než v případě tunelu Blanka, možná srovnatelné s podivně pojatým solárním boomem. Nikomu tu asi neunikne, že se má stavět dílo srovnatelné s budováním pyramid v zemi, kde i obyčejná cyklostezka stojí tolik co silnice první třídy.

Jenže na rozdíl od všech jmenovaných akcí má kanál Dunaj-Odra-Labe cosi do sebe. Tunel Blanka dopravní problémy Prahy nevyřeší, naopak je velmi pravděpodobně výrazně zhorší a nakonec se jeho stavba i provoz pro nás prodraží. Česká republika se nikdy nemůže stát solárním eldorádem, protože neleží ani dostatečně blízko rovníku, aby byl sluneční svit dosti intenzivní, ani dostatečně vysoko na severu, aby byl alespoň dlouhodobý.

Tunel Blanka se snažil napravit přítomnost, ale s vysokou pravděpodobností zhoršil lokální budoucnost. Solární boom byl od okamžiku, kdy byly "vylepšeny" zákony o dotacích, jen pumpou na peníze. Kanál Dunaj-Odra-Labe je jiný. Přes velké ekonomické výdaje a asi nemalé ekologické škody by nakonec naší republice mohl přinést mnoho dobrého. Je to totiž projekt navržený pro budoucnost.

Kanál Dunaj-Odra-Labe je skutečně mnohem významnější stavbou. V důsledku by spojoval Severní moře, Baltské moře a Černé moře které je skrze Bospor spojeno s Marmarským mořem a to zase přes Dardanely se Středozemním mořem. Propagační kniha "Křižovatka tří moří" tedy nemá nijak nadnesený název, protože tento kanál by skutečně křižovatkou tří moří byl.

Kanál by doslova propojil sever a jih Evropy a to skrze naše území! Mluvíme o významných přístavech jakými jsou Hamburk, Štětín, Briala a Constanta. Nepřímo by pak napojením na kanál Mohan-Dunaj umožnil plavbu do Rotterdamu a spojením s kanálem Marna-Rýn vedoucím až do Marseille na jihu Francie. Další vodní cestou bychom se pak mohli plavit také do Jaderského moře.

Propojení vodních cest s sebou sice nese množství opravdu velkých problémů, ale v celkovém součtu by pro naši republiku mohlo být skutečným zlatým dolem, nakonec by dokonce mohlo přinést ulehčení i naší stále utýranější přírodě. Dosud se totiž politické zájmy soustředily na budování silnic a dálniční kamionovou dopravu. Tohle řešení není příliš šetrné k prostředí ani k lidem.

Přepravním schopnostem nákladních říčních lodí se ale vyrovná máloco. Ač zrovna nevynikají rychlostí, jejich přepravní kapacita je gigantická. Jedna nákladní loď může převézt tolik jako 4 nákladní vlaky nebo 220 kamionů. Přeorientováním transitní dopravy z kamionů na lodě by proto pro nás mohlo znamenat nemalé snížení ekologické zátěže. Hospodárností a kapacitou nejblíže k lodní dopravě má železnice, kterou by ale bylo možné s dopravou po kanále poměrně výhodně kombinovat.

Příliš nepřeháním, když říkám, že by pro republiku měl kanál Dunaj-Odra-Labe podobný význam, jako Suezský průplav pro Egypt. Změnil by nejen dopravu a bilanci příjmů ale pravděpodobně i způsob trávení volného času, protože by umožnil rozšířit vnitrozemskou osobní lodní dopravu o zahraniční destinace a otevřel by svět i vůdcům malých plavidel.

Proto nemá pravdu Kalousek, když označuje kanál Dunaj-Odra-Labe za Zemanovu "hladovou zeď". Rozhodně lze tento projekt považovat za více perspektivní než Kalouskovo dotování církví a vydávání dluhopisů. Mimochodem, pokud by Zeman přesvědčil vládu, aby vydala dluhopisy na stavbu tohoto kanálu, měli by investoři alespoň šanci, že se jejich vklad nějak zúročí, což se u Kalouskových dluhopisů samo od sebe očekávat nedá.