Věděl jsem že si nezvyknu, když mi kamarádi před novou Novou scénou Národního divadla říkávali: "Na to si zvykneš!" (I po těch letech mám ale stále pocit že na to místo patří "jak hovno do polívky", jak onehdá výstižně pravil jeden můj drsnější kamarád.) Nevadí mi Tančící dům, ale jako vrchol architekltury jej neoslavuji, Velký Špalíček v Brně je podle mě místo, kde radnice ukrývá jaderný reaktor, protože jinak se to umístění ani vzhled vysvětlit nedá.
Vidíte, přesto se najdou moderní stavby, které se mi opravdu líbí. Je to tím, že se nesnaží násilně nabourat do staré zástavby, kde by pak působily jako hrouda vesmírného slizu, ale volí si vlastní místo. Také se mi na nich líbí, když nejsou samoúčelné, něčemu slouží a snaží se vybudit nějaký dojem.
Takovými stavbami jsou podle mě stanice metra Střížkov, Prosek a Rajská zahrada.
Mám je rád, protože jsou přizpůsobené místu, kde stojí.
Stanice Střížkov je zavěšený skleník, který zároveň tvoří jakousi architekturu-sochu. Připadá mi moderní a přitom nesmírně vzdušná. Je mi vždycky příjemné čekat na metro při denním světle. Přitom vím, že si něco takového mohl architekt Patrik Kotas dovolit jen proto, že stanice stojí ve volném prostoru.
Stanice Prosek je vytvořená podobně ale bez velké vnější konstrukce pomocí zrcadlového stropu a světlovodů. Je to tedy iluzorní skleník bez skla. Nevyvolává takové emoce jako Střížkov, ale je velká, vzdušná a přitom ne studená.
Skleníkem je také třetí uvedená stanice - Rajská zahrada. I když je výrazně tvarově jednodušší - jde o prosklený tubus, působí moderně a příjemně. Zvláštností je vedení tratí nad sebou. Moc se mi na ní líbí nosná žebra použitá jako industriální dekorativní detaily.
Ano, vím, že takové stanice nejdou stavět všude, však jsou to také stavby "na zelené louce". Také vím, že ne všechny podobné stanice se povedly. Dostatečně příšerným příkladem jsou stanice Černý Most a Nové Butovice, kde je v zimě na peróně k nevydržení.
Na druhou stranu nevím, proč by nemohly být hezké stanice tam, kde to jde?
Jenže víte, prostě nemohly!
Fakt! Teď s tím přišli architekti, kteří hodnotili stanice pražského metra (DNES úterý 27. 11. 2012 str B3). Mé oblíbené stanice prohlásili za to nejhorší, co bylo poslední dobou postaveno. Dobrá, ale jakou navrhli alternativu?
Nejlepší je prý stanice metra Kolbenova. Co o ní mohu říci? Nic. Nejde jí nic vyčíst, nejde ji za nic pochválit. Když tam pojedete a nebudete dávat pozor na cedule, pravděpodobně ji přejedete.
Vyvolává ve mě dost podobný dojem, jako některé stanice metra v Londýně. Když jsem jím jel poprvé vybavila se mi potrubní pošta. Na většině stanic není nic zajímavého.
Architekt Zdeněk Lukeš vyzdvihl skleněné panely ve stanici Karlovo náměstí, no budiž, jsou tam, ale jinak je to opět potrubí.
Architekt Jiří Hejda chválí "kvalitní" stanice v úseku Kačerov - Florenc. Nic ve zlém, ale mám pocit, že Hejda asi nejezdí příliš často metrem. Jinak by si musel uvědomit, jak jsou právě tyhle stanice, zvláště v zimě neskutečně studené a depresivní. Trochu vyvolávají pocit podzemních chodeb pro dělníky z města Metropolis.
Všichni oslovení architekti se shodli, že "vestibul nemá být opulentní". Pro mě je ale otázka, jestli to zároveň znamená že má působit chladně, nepříjemně, odcizeně.
Patrikovi Kotasovi architekti vyčítají, že si svými stanicemi postavil pomník. Ano, to pravděpodoně ano, ale věřte mi, že stanicemi Budějovická, Kačerov nebo Pankrác si opravdu nikdo pomník nepostavil.
Nějak odmítám pochopit, proč je "dobré" stavět nesmyslně architektonicky násilná nákupní centra uprostřed historických částí města, ale zato je "špatné" postavit stanici metra na zelené louce podle svých představ? Copak opravdu nesmějí mít dopravní stavby ještě i jiný účel než přelít masu lidí z jednoho konce města na druhý? Metro může být hezké a nevšední! Vždyť na tohle přišli i jinde ve světě, tak proč nesmějí být u nás?
No chválně, zkuste si představit, že si dáte schůzku s ženou svých snů v metru. Ano, jde to na jakékoli stanici, ale je dost velký rozdíl, jestli se sejdete na lávce nad peróny ve stanici Střížkov nebo ve vymrzlé hale Pražského povstání.
Poznámka: V oboru architektury jsem laik a laiky bude tvořená i naprostá většina veřejnosti, která jezdí a bude jezdit metrem, chodit kolem nových budov nebo v nich pracovat. Opravdu není důležité jak na nás budou působit?
Žádné komentáře:
Okomentovat