Počet zobrazení stránky

úterý 2. srpna 2011

Tomuhle hladomoru už nezabráníme, ale co ten příští?

Nejsa milionář zasílám semo tamo pár halířů za odpustku kvůli hladomoru v Somálsku.
Paradox je, že mě vlastně nepřekvapuje, že tam je.
Mám pocit, že tam byl vždycky.
Už jako malý jsem slýchal vtipy na téma Somálců skrytých za špendlíkem.
Byly to smutné vtipy. Postavy vyhladovělých Somálců skutečně trochu připomínaly černé špendlíky ale také vězně z koncentračních táborů.
Také se to těžko chápalo. Viděl jsem fotografie vychrtlých žen s mrtvými dětmi, které už byly znovu těhotné. Vypadalo to, jako kdyby se ti lidé už od malička učili umírat.
To co teď řeknu neříkám snadno, protože na úrovni států jsem spíše zastáncem nevměšování. Jenže dnešní Somálsko je státem jen na papíře. Kdybychom chtěli tenhle koloběh katastrof zastavit, museli bychom do Somálska investovat.
 Bohužel to v současnosti znamená vytvořit tam stát a pokud říkám stát, myslím při současné situaci protektorát.
To si Evropa samozřejmě nevezme na triko, protože už slovo protektorát v nás vyvolává děsivé představy.
Evropané se proto pokusí najít místní politickou frakci, která bude pravděpodobně obdobou Talibanu v černém.
To znamená, že se nezmění místní způsob obživy těch, kteří jsou hladomorem nejvíce postiženi - především pastevectví.
Proto se dá očekávat, že až znovu udeří sucha (a ona udeří), bude v Somálsku opět hladomor.
Když nelze použít ten nejúčinnější způsob, můžeme vytvořit ještě jiné, sice ne tak dobré ale přece.
Měli bychom se začít dívat na hladomory stejně jako třeba na požár.
Jako protipožární inspekce můžeme vytvořit na mezinárodní úrovní inspekci prevence hladomoru. Problém samozřejmě je, že taková inspekce může varovat před hladomorem jen státy, které s její činností budou souhlasit a ty to zpravidla zase nebudou potřebovat.
Můžeme se pokusit zvýšit vzdělanost obyvatelstva. Tím bychom jim vytvořili šanci přejít případně na jiný druh obživy nebo alespoň zvýšit šance na přežití jejich stád.
Můžeme popularizovat plánované rodičovství a antikoncepci. Tedy můžeme se o to snažit.
A konečně, protože si bohužel můžeme být jisti, že nějaký hladomor nakonec určitě bude a nejen v Somálsku, můžeme vytvořit banku potravin.
Když už skladujeme zbraně, protichemické prostředky, protipožární prostředky a zásoby zlata, můžeme přece také skladovat potraviny. Dehydrované vakuově balené potraviny mívají trvanlivost přes dva roky (ale lodní suchary i přes 50 let!). Mohly by potom tvořit "železnou zásobu", která by byla připravená právě na takové okamžiky, kdy by bylo nutné nakupovat potraviny na poslední chvíli.
Především bychom ale proti sociálním katastrofám měli postupovat organizovaně na mezinárodní úrovni. Spoléhat na dobročinné organizace jako Člověk v tísni (byť si právě této organizace vážím asi nejvíce) je stejné, jako kdybychom v systému státního zdravotnictví spoléhali jen na Řád milosrdných sester.
Hladomory v současnosti nejsou ostuda Afriky, ale ostuda celého světa, protože ať jsme kdekoli, nejsme od něj déle než dvacet hodin cesty.

PS: Všimněte si, kolikrát je v textu slovo "můžeme".


Člověk v tísni
Číslo účtu: 70697069 / 0300.
Dárcovská SMS ve tvaru DMS SOSSOMALSKO zaslaná na číslo 87 777.
Společnost Člověk v tísni připravuje pomoc somálským uprchlíkům, kteří se uchylují do sousední Etiopie. Vydává se do nejpostiženější regionu Somali, pomoc organizace koordinuje s UNHCR (Úřad OSN pro uprchlíky) a dalšími nevládními organizacemi.

Žádné komentáře:

Okomentovat