Udělal jsem si takový soukromý průzkum na stereotypy. Ve skutečnosti bylo mezi odpovídajícími 172 ateistů, 52 věřících a 45 lidí, kteří nechtějí být přiřazováni k žádné z těchto dvou skupin. Z toho vyplývá, že dotazník ani tak v některých případech nezjišťoval, jaké předsudky mají věřící vůči ateistům, ale jakou představu mají ateisté o sobě. Obrázek je to zajímavý i když vzorek nebyl nikterak reprezentativní.
Můžete se podívat jak dopadl. Uvedu tady pár poznámek k výsledkům. Nejvíce mě překvapily odpovědi na otázky:
Otázka 5 Lidé se přidávají k náboženství z důvodů:
55,76% sociálních
50,93% nedostatečné sebejistoty
Takové odpovědi jsou v naprostém rozporu s tradovanou představou, že ateisté jako hlavní důvod ke konverzi vidí strach ze smrti. Dalo by se říci, že jsou možná blíže realitě než tento oficiální mýtus. Potřeba sociálního kontaktu a opory je určitě silná motivace, která není nepochopitelná ani ateistům.
Na druhou stranu by mohli věřící oprávněně oponovat, že vlastně nejde o to, co vidí na věřících, ale o to, co jim chybí ve společnosti ateistů. Jistě zajímavý námět na zamyšlení.
Otázka 12.Do ateismu patří:
Patří tam naprostá většina uvedených možností, podstatné bylo ale to, co způsobí nejsilnější reakci se slovem "ateismus". Dá se totiž předpokládat, že s tím se budou sami ateisté nejčastěji identifikovat a také naopak že s pojmem nejčastěji vybíraným věřícími, budou nejčastěji identifikovat ateisty věřící.
Cítím určitý optimismus v tom, že za nejreprezantativnější ateisty považují respondenti skeptiky 52,04 % a za nimi Nové ateisty 44,61 %, marxisty 42,75 % a humanisty 30,11 %.
Otázka 15. Jsou ateisté průměrně inteligentnější než věřící?
Tady byli i ateisté poměrně přející k věřícím. 53,53 % respondentů napsalo že ne. Statistiky jsou ale neúprosné. Jistě existují superinteligentní věřící (jako například Freeman Dyson), ale průměrem se nábožní lidé plazí hluboko pod průměrem ateistů.
Otázka 19. Adolf Hitler byl v době vypuknutí 2. sv. války:
Celých 23,79 % si myslí, že byl Adolf tehdy ateista! Vzhledem k tomu, že ateisty za války v Německu v podstatě vyhubil, je to celkem groteskní. Mein Kampf je důkazem, že věřil ve svou vyvolenost samotným Bohem i když jeho interpretace Ježíše by asi mnoho současných křesťanů překvapila.
Úryvek z projevu v Danzigu roku 1939 ukazuje, že se jeho výklad hodně blížil tomu, jak náboženství a boží požehnání vnímá dnešní nábožensko-politická sekta Mafie Kristova (též Rodina):
„Ostatně věřím v jedno: Bůh je. Tento Bůh stvořil národy. Těmto národům dal v zásadě to stejné právo.
My Němci jsme se před 20, 22, 23 lety chovali velmi špatně.
Přišla revoluce a my jsme podlehli. A potom nastal opětovný vzestup
našeho národa díky obrovské práci. A po celou tuto dobu nám
Prozřetelnost tuto práci stále žehnala. Čím odvážnější jsme byli, o to
více pak přišlo požehnání Prozřetelnosti.
A také v posledních šesti letech nás Prozřetelnost stále
doprovázela. Neboť, věřte mi, jeden tomu říká štěstí, druhý jinak, ale
bez tohoto posledního schválení nelze uskutečnit velká díla. A já jsem
právě v posledních málo měsících opět osobně ve svých nejhlubších
smyslech pociťoval řízení Prozřetelnosti, která provází lidstvo a staví
jej před úkoly. Těmto úkolům sloužíme. To, co chceme, není podmanění
jiných národů. Je to naše svoboda, naše bezpečnost, bezpečnost našeho
životního prostoru. Je to bezpečnost života národa samého. Za to
bojujeme.“
Otázka 20. Stalin byl:
Podle 29 % byl křesťan. No přeberte si to sami. Měl kněžská studia, ale jestli byl opravdu křesťan, to už nezjistíme, respektive to asi nevěděl ani on sám. V každém případě byl psychopat. V mládí býval až fanaticky zbožný, později vystupoval jako ateista, ale ve vážných chvílích se údajně obracel k Bohu, po celou kariéru se obklopoval věřícími a za války se obrátil zpět k církvi. Do hlavy psychopata ale nevidíte a většina z nás ani vidět nechce.
Otázka 21. Státní komunistická ideologie v Severní Koreji splňuje charakteristiky:
Pouze 5,58 % odpovědělo náboženství, což je ale oficiální současný stav tohoto učení. Má naprosto všechny potřebné atributy a je prohlášena za konfesi.
Otázka 28. Kriminalita je statisticky celosvětově mezi ateisty:
64,68 % si myslí že přibližně stejná a 14,5 % si dokonce myslí, že vyšší. Ve skutečnosti je přibližně 100x nižší. Nejde ale samozřejmě o jediný faktor (proto ten průměr).
Otázka 29. Země s vysokým počtem věřících křesťanů jsou z hlediska cestovatele spíše ty:
72,49 % z vás si myslí, že jde o bezpečné země. Podívejme se tedy na žebříček nejkřesťanštějších zemí:
Vatikán, Pictarin, Rumunsko, Arménie, Rovníková Guinea, Východní Timor, Americká Samoa, Zambie..
Velká část z nich moc bezpečná není. Ostatně samotný Vatikán převyšuje kriminalitou 20x okolní Itálii. O nechvalná první místa v kriminalitě spolu soupeří převážně křesťanské země - Venezuela s
96% katolíků, Jižní Sůdán 60% křesťanů a 33% animistů a Guatemala s v
podstatě 100% křesťanů (60% katolíků a 40% protestantů) Samozřejmě se ale najdou mezi velmi křesťanskými zeměmi i ty opravdu bezpečné, není jich mnoho, ale jsou. Víra a nevíra tu nejsou jedinými faktory. Můžeme se také jen dohadovat, co korelace znamená, jestli nejistota vede více lidí k náboženství, nebo náboženství k větší nejistotě, případně jestli jde o projev nějaké společné příčiny.
Otázka: 30. Země s vysokým % věřících muslimů jsou z hlediska cestovatele spíše:
88,85 % si myslí, že jsou pro cestovatele nebezpečné, ve skutečnosti jsou na tom tyto země většinou o něco lépe než křesťanské.
Otázka 31. Země s vysokým % ateistů jsou pro cestovatele převážně:
Tady musela přepadnout těch několik věřících (ne všechny z nich), kteří se průzkumu účastnili naprostá paranoia. 10,04 % považuje země jako Švédsko, Dánsko, Velkou Británii, Estonsko nebo Japonsko za nebezpečné. Vlastně už mají trochu pravdu, potom co jistá menšina věřících dokázala rapidně zvednout v některých z nich zločinnost. I tak se ale drží na velmi dobrých statistikách. takový postoj už vyžaduje poměrně velkou odolnost vůči realitě.
Viz Crime index
Žádné komentáře:
Okomentovat