Laická filosofie

Filosof Jaroslav Peregrin udělal, podle mě, kus záslužné práce, když vytvořil jakýsi filosofický slabikář s názvem Filosofie pro normální lidi a doprovodil jej sérií stejnojmenných videí. Mnoho lidí i filosofů mu to poněkud vyčítalo s tím, že obor filosofie zploštil. Ano, také mám k jeho dílku také pár poznámek, ale tuto ne. Nemyslím, si že by moderní filosofii nějak škodil tím, že by ji vydával za něco méně, než je, jen prostě běžní lidé požadují od filosofie něco jiného, než čím se dnes zabývá a mají o ní jinou představu. Ukázal lidem moderní filosofii a jim se nelíbí. Nepřekvapuje mě to, také k takto pojaté filosofii nectím nějaké vřelé city.
Co tedy lidem chybí? Co by si přáli, aby filosofie zkoumala a ona to nedělá? Představme si takovou lidovou verzi filosofie, čím by byla? Asi by vypadala dost jinak.

Věřící nám podsouvají jako hlavní otázku po smyslu života, ale musím říci, že zrovna tento pojem nevnímá většina lidí příliš jasně, takže by se jím asi nezabývali na prvním místě.

To co lidi opravdu zajímá na prvním místě je: Je dobré žít nebo není?
Problém je, že je to složená otázka, která sama potřebuje hned dva směry zkoumání, tedy co je „dobro“ a jestli život (jednotlivce nebo i v souhrnu jako jev) splňuje podmínky takto definovaného „dobra“.  Etikou, tedy naším chápáním dobra se filosofie zabývá, pokud ale vím, nevyvozuje z ní v současné době závěry ohledně toho, zda je život dobrý nebo špatný, tedy jestli by člověk měl vůbec žít. Byly ale doby, kdy to dělala, jenže to byla prostě jiná filosofie.  Už na této úrovni se navzájem rozcházejí různé starověké filosofické a náboženské směry.

Druhá otázka, která je pro člověka podstatná zní: Je svět dobrý, nebo zlý?
Lidé potřebují zaujmout ke světu jako celku nějaký postoj a podobně jako v případě lidí mají tendenci jej  vnímat jej podle toho, jak se okolní svět staví k nim (antropomorfizovat jej). Zároveň ale také tato otázka souvisí s předchozí. Může být dobré žít ve světě, který je od základu zlý? Odpověď je opět o to složittější, že svět pravděpodobně lidem nijak nenadržuje.

Třetí otázka, na kterou lidé stále hledají odpověď zní: Jak dobře žít?
Tak jednoduchá otázka a tak těžká odpověď! Je to kardinální otázka antické i čínské filosofie, tak přehlížená ve velké části směrů té moderní. Pro mě je navíc dvojnásob zajímavá tím, že se táže na budoucnost. Velké množství filosofických postupů je v podstatě popisných, ale na tuto otázku se dá odpovídat jen pomocí extrapolace na základě zkušeností. Snažíme se předpovědět budoucnost z minulosti. Je tedy v podstatě jisté, že nikdy nebudeme mít definitivní odpověď, přesto nám zkušenost říká, že je správné se jí zabývat.

Tyto tři otázky si dnešní filosofie už téměř nepokládá.