Když jsem začal přednášet o crowdfundingu, několik
mých přátel překvapilo, že jsem dosud neměl ani jediný vlastní uskutečněný
crowdfundingový projekt. Někteří byli naopak překvapeni, když jsem si jen
krátce před uvedením dalších kurzů o crowdfundingu spustil projekt na podporu
vydání své knížky Ateista na Startovači. Ozvaly se dokonce i hlasy, že bych měl
vybrat nějakou rekordní částku, aby se ukázalo, že tomu skutečně rozumím.
Jak to celé vlastně je? Crowdfunding jsem začal
studovat, když jsem zjistil, že v našem nezávislém filmu dosud zoufale chybí
jakýkoli způsob financování, kromě peněz z vlastních kapes. Nebyl jsem tehdy
ovšem nezávislým filmovým režisérem, ale filmovým nehercem vystupujícím v
množství amatérských snímků a také organizátorem festivalu amatérských filmů.
Nezabýval jsem se proto tvorbou samotného filmu, ale
tím, jak umožnit pokročilým amatérům postup výš na úroveň nezávislých
profesionálů, ve významu který to má ve světě kolem nás (tohle sousloví u nás
tehdy v podstatě znamenalo práci při natáčení svateb a pohřbů). Proto znám nějaká základní pravidla toho, o
co v crowdfundingu jde. Amatérští filmaři ale, k mému velkému zklamání, nejevili
tehdy o crowdfunding žádný větší zájem. Ostatně, v té době neexistovaly u nás
ani pořádné CF servery.
Mezitím, naprosto paralelně, aniž bych měl někdy v
úmyslu tyto dvě věci spojovat jsem se věnoval psaní článků a také sem tam
nějaké knížky. Do toho všeho přišla krize. Nakladatelstvím čím dál více
docházely peníze a smlouvání o ceně za knížku se čím dál častěji měnilo ve
vyjednávání o vydání knihy vlastním nákladem.
Ani před tím ale nebyla situace na našem trhu knih
nijak růžová. Nakladatelské domy stlačily odměny autorům tak nízko, že se psaní
knížek začalo stávat jen doménou naprostých nadšenců a grafomanů. Konkrétně
dostávali autoři kolem 4% ceny z prodeje knihy, jen opravdu velmi dobře
prodávaní autoři dokázali usmlouvat více.
Pokud si uvědomíte, že u nás je za relativně úspěšnou
knihu považována taková, která má prodej kolem 1500 kusů, dojde vám, že za
celoroční práci to často znamenalo „odměnu“ kolem 20 000Kč. A to, pouze pokud
jste byli autory opravdu hodně čtených knih!
V současnosti už jsou některá (i poměrně známá)
nakladatelství schopna nabídnout vám odměnu ve formě autorských výtisků (na něž
měl kdysi autor právo automaticky) s tím, že vaše bude to, co si prodáte, nebo
vám rovnou říci sumu, kterou musíte složit, aby se vydáním vaší knížky vlastním
nákladem zabývala.
Pokud se prodejnost vašich knih měří spíše ve
stovkách, než v tisících, je celkem na místě se zamyslet, nad tím, zda vlastně
není obíhání nakladatelství zbytečná ztráta času.
Je tu samozřejmě ještě jedna okolnost. Při nabídce
nakladatelství jste závislí na názoru nakladatele, tedy na tom, zda mu připadá
kniha prodejná a jeho odhadech. V crowdfundingu závistíte pouze na názoru
vašich čtenářů.
Jak vidíte, vedly mě vlastně ke crowdfundingu dvě
cesty, které se nakonec spojily v jednu.
A nakolik bych měl být „mistrem crowdfundingu“?
Crowdfunding není něco, v čem by se mělo závodit. Má
vám umožnit získat právě tolik peněz, kolik potřebujete k naplnění určitého
snu, ne více. Lidé, kteří vám přispívají, vám prokazují určitou přízeň a je
proto nečestné ji zneužívat. Navíc sám CF je systémem, který dokáže potrestat
za přílišnou hamižnost.
Crowdfunding není snadno předvídatelný - i když uděláte všechno správně,
neznamená to, že budete úspěšní, zato existují zaručené způsoby, jak být
neúspěšný a těm je právě potřeba se vyhnout.
I kdyby tedy byl můj projekt Ateista neúspěšný,
naznamenalo by to, že bych neměl o čem přednášet. Naopak, pravděpodobně bych se
poučil o nějakém dalším fenoménu. Pro mou vlastní propagaci je samozřejmě
lepší, když úspěšný bude. Zatím tomu všechno napovídá, ale nezapomeňte: je to
hra!
Žádné komentáře:
Okomentovat