Počet zobrazení stránky

neděle 29. září 2019

Něco o ekologii (bez Gréty)

Proč "bez Gréty"? Tento článek je o ekologii a Greta Thunberg není ekolog. Ekologie je totiž věda, která se studuje na vysokých školách. Jiná věda je klimatologie, která se také studuje na vysokých školách zpravidla na úplně jiných fakultách.

Žádnou z těch fakult Greta Thunberg nestudovala a nedá se tedy očekávat, že by měla do společné diskuse těchto věd co říci, přinejmenším ne více než mají odborníci.

Tedy k té ekologiii. Pokud jste někdy měli iluzi že ekologie není antropocentrická věda, tak je čas rozkopat vám bábovičky. Jako lidé ani nemůžemne posuzovat ekologii jinak než z lidského úhlu pohledu.

Neexistuje nic jako "záchrana planety" - planetě je totiž úplně jedno, jestli se na ní vyskytuje život, na jaké úrovni, v jakém rozsahu a na jakém chemickém základu. Planeta je z principu určité množství hmoty zformované gravitací do tvaru koule. K životu na svém povrchu je zcela lhostejná.

Jenže lhostejný k exitenci života je i globální ekosystém.  To, že reaguje na klimatické změny a částečně je i sám ovlivňuje není dané tím, že by si nějak svou existenci uvědomoval.

Ani jedno z toho není člověk v současné době schopen zničit. Co ale dokážeme zničit je naše vlastní prostředí (mnoha způsoby). Planeta naším působením nezanikne, Globální ekosystém přežil v minulosti už mnohem horší rány než jeké mu udělilo lidstvo. Problém je že můžeme prostředí zmenit natolik, že v něm nebude moci fungovat naše civilizace, nebo že v něm jako druh vůbec nedokážeme žít.

Nezachraňujeme planetu ale sebe! 

Naši předkové, stejně jako mnozí současní amatérští "ekologové" rozdělovali přírodu podle sympatií - housenky, hady a štíry například asi moc lidí rádo nemělo. Velryby byly spíše viděné jako nádrže paliva a maziva než jako inteligentní bytosti nebo tvorové, kteří mají v ekosystému nezastupitelnou úlohu. Ano sympatie k různým živočichům se časem změnily, ale podstatné je že ekologie se ptá na roli jednotlivých zvířat a rostlin v ekosystému, ne na to jaký k nim máme osobní vztah.

Ekologie je jednoznačně výsledek vývoje evropské vědy a evropské civilizace. Žádná jiná kultura do takového stupně poznání přírody nedospěla. Veškerá skutečná ekologie která se učí kdekoli na světě je evropská ekologie. Žádné "přírodní národy" před námi se nikdy nechovaly ekologicky, protože neměly o vztazích v ekosystémech ani páru.

A teď prosím věnujte pozornost jednoduchému tvrzení:

Život na planetě je omezený množstvím energie, které může využít. 

Když tady píši "energie" myslím tím především energii získanou ze slunečního záření. Sluneční konstanta je 1348,3 W/m2 . Ať chcete použít energii z větrných, solárních elektráren nebo biomasy, vždycky jde nakonec o tento jediný zdroj energie.

Nevím, nakolik je vám z toho zřejmé to, co mě. V zemích, kde je příroda bohatá na živočišstvo i vegetaci jsou volná příroda a energetika obnovitelných zdrojů konkurenty v boji o stejný energetický zdroj.  Pláčete nad osudem orangutanů v Asii, nad lány řepky, nad půdou zabranou solárními plantážemi? Tak si to už uvědomte!

Všude, kde se pěstuje kukuřice nebo rychle rostoucí dřeviny na energetické využití nakonec zůstane jen mrtvá hlína, tam kde se produkuje olej na bionaftu nezůtane nice jiného než monokultura a pod solárními panely už nic dalšího nevyroste. Tohle není řešení, je to zhoršení problému. Je to podobné jako kdybychom namísto čerpání ropy opět začali nejen svítit ale i topit velrybím a mrožím tukem.

Ano, existují oblasti, kde by využívání solární energie mohlo být obecně prospěšné i svým zastíněním, jenže ty leží v oblastech obratníkových pouští a jejich využití musíme tedy odložit na dobu "až bude na celém světě mír".

Rady typu "navraťme se k hospodaření našich předků" vypadají zábavně jen pokud se jimi řídí pár romantických ekobláznů. Při plošném nasazení bychom měli na krku další ekologickou katastrofu, protože naši předkové hospodařili vlastně z dnešního pohledu velmi nehospodárně, zvláště pokud jde o energii a využitou plochu. Přitom od roku 1927 stoupl počet lidí z 2 miliard na současných 7,5 miliardy.

Jediný způsob, jak civilizaci nezničit a zároveň jí zachovat určitou budoucnost je obrátit se k energetickým zásobám, které světový ekosystém nedokáže využít, nebo je využívá jen minimálně.
Takovými zásobami přirozeně jsou fosilní paliva a jaderná energie.

Z fosilních paliv není v současnosti svět příliš nadšený i když jsou jinak energeticky velmi zajímavá. Nemuseli jsme při tom čekat ani na zprávy o skleníkovém efektu a vlivu oxidu uhličitého. Kdo si pamatuje popílkvé spady v okolí elektráren a lesy spálené kyselými dešti, ten asi ví proč.

Odhaduje se že na následky špatného ovzduší způsobeného především pálením tuhých paliv, zemře každý rok v české republice přes pět tisíc lidí. To je tolik, kolik má na svědomí výbuch JE Černobyl včetně odhadovaných dopadů (úmrtí v budoucnosti).  Přitom Česká republika netrpí ani zdaleka takovým smogem jako třeba velká čínská města nebo některé oblasti Indie a Indonésie.

Ano kontraintuitivně jsou rizika využívání jaderné energie mnohem menší, než rizika používání pevných a fosilních paliv. Zároveň je třeba také upozornit, že jaderná elektrárny neprodukují oxid uhličitý, přesto se právě proti nim zaměřují mnohé kampaně ekologických aktivistů. Nebudu teď spekulovat kdo koho za co platí, od toho jsou jiné weby. Chci prostě jen ukázat, že onen potřebný "odklad" řešení ekologické i klimatické krize můžeme velmi snadno získat bez celosvětové genocidy a ústupu na úroveň doby kamenné.

V tuto chvíli je naprosto v souladu se všemi ekologickými požadavky zaměřit se na jadernou energii. Navíc pokud bude lidstvo někdy vážně uvažovat o expanzi mimo naši planetu, tak se neobejde bez technologie, kterou bychom měli rozvíjet právě teď.  To je také jeden z přirozených důsledků oné ekologické rovnice.

Počet obyvatel Země v této době exponenciálně roste a i když v budoucnu můžeme čekat jisté zpomalení, můžeme si zároveň být téměř jisti, že lidé, kteří už zde žijí budou toužit po zvyšování životní úrovně. Na to je jedna planeta přece jen příliš malá.

Jestli si má lidstvo uchovat nějaké tvůrčí schopnosti, úroveň a perspektivu budoucnosti, bude potřebovat mnohem více prostoru a energie, než mu může samotná Země poskytnout. Tam nahoře je ještě stále obojího dost.



1 komentář: