Kontext

Britská Labouristická strana už pozastavila mandát své poslankyni Naz Shahové. píše Security magazín a pokračuje, cituji:

 
Jedním z dalších kontroverzních výroků, jichž se poslankyně dopustila byl status ,,nikdy nezapomeňte, že všechno, co Hitler v Německu udělal, bylo legální".

Přiznávám, že jsem byl dost překvapen, protože ten výrok samozřejmě znám. Je z dopisu Martina Luthera Kinga Jr. který poslal z věznice v Birminghamu a je to také jeden z nejvíce zneužívaných výroků současnosti.

Jaký byl tehdy kontext?

Nikdy bychom neměli zapomínat, že všechno, co udělal Adolf Hitler v Německu bylo "legální" a vše co udělali maďarští bojovníci za svobodu v Maďarsku bylo "ilegální". Bylo "nelegální" podporovat a utěšovat Židy v Hitlerově Německu. I tak jsem si jist, že kdybych žil v Německu v té době, byl bych pomohl a potěšil své židovské bratry. Jestliže bych dnes žil v komunistické zemi, kde jsou potlačeny některé zásady milé ke křesťanské víře, tak bych se otevřeně hlásil k neuposlechnutí antireligiózních zákonů této země.

Inu, M. L. King Jr. byl kazatel, co od něj jiného čekat. Byl jednou z postav, které na několik desetiletí vylepšily (celkem nezaslouženě, neboť ve stejné době se dělo množství hrůzných církevních kauz) pověst náboženství, jako cesty smíru a dokonce sociálního pokroku. Především bychom ale měli brát vážně to, že tento odstavec v dopise byl věnován násilnému potlačení maďarského povstání roku 1956.

Šlo o příklad situace, kdy jednat v souladu se zákonem je nemorální a jednat morálně je nezákonné.

 V současnosti nejčastěji používají tento citát odpůrci potratů. I když mám k jejich výkladu morálky hodně podstatné výhrady (například tu, že život dospělé ženy považuji za cennější než "život" právě oplozené zygoty) musím uznat, že jde přinejmenším o střet dvou naprosto odlišných etických systémů.

Jenže v tomto případě nešlo ani o to. Citát byl vyrván ze všech souvislostí a použit v opačném významu, než měl.

V případě Naz Shahové jsou přinejmenším dvě slabá místa:
1.) Věděla Naz Shahová  jaký význam měla ta věta v plném kontextu, nebo ji použila skutečně jako obhajobu holokaustu?
2.) Jak stranické orgány dokázaly doložit, že byla citace míněna v rozporu s původním významem?

Je samozřejmě možné, a doufám, že to tak je, že celkový kontext sdíleného obsahu byl dostatečně jednoznačný, ale přece.

Podobný, i když méně dramatický příběh představuje použití citátu "Náboženství je pohádka pro lidi, kteří se bojí tmy." Věřící na něj hbitě odpovídají bonmotem Johna Lennoxe: "Ateismus je pohádka pro lidi, kteří se bojí světla." Jenže ani oni ani John Lennox netuší, na co vlastně odpovídají.

Ten citát je připisován Stevenu Hawkingovi,  jak se můžeme dočíst z přepisu rozhovoru, který poskytl britskému deníku Guardian.:

"Na mozek se dívám jako na počítač, který přestane fungovat, když se porouchá některá z jeho součástek. A pro rozbité počítače neexistuje žádné nebe ani posmrtný život. Je to pohádka pro lidi, kteří se bojí temnoty." 

Věřící, který zná jen tento odstavec, pak samozřejmě může propadnout představě, že víra a znovuzrození je ono "světlo". Nic ale není tak daleko od reality. Temnota neznalosti, která plodí démony je příměr hojně používaný Carlem Saganem, který jím odkazuje na osvícenectví.

Proto symbolem světla v démonském světě neznalosti je věda - doslova jako svíčka rozhánějící temnotu.

V současnosti jsme svědky toho, že lidé bývají trestáni (a nejen svými politickými stranami) za výroky na sociálních sítích. V takových kauzách pak figurují výroky bez celkového kontextu.

Je horší "mlít muslimy do masokostní moučky" než "vázat stranické knížky ČSSD do kůží členů ODS"? Paradoxně oba tyto výroky mají nebezpečnost vzhledem ke svému kontextu velmi malou, přestože zní nesmírně drasticky.

Asi bychom naopak měli být velmi rozrušeni představou, že by za ně byli lidé trestáni například vězením. 

Na druhou stranu výrok "Právo šaría vůči ženám je velmi moudré. Evropa to pochopí" nezní sám o sobě nijak drasticky. Zdá se dokonce, že v něm chybí aspekt výhružky. Pokud jej ale spojíme s kontextem, kterým mohou být například právní zábrany ohlášení znásilnění (v zemích používajících šaríju jako základ zákonodárství), dostane hrozivé rozměry.

Jakmile se dostaneme k trestním postihům za slova, nelze jejich kontext přehlížet. Jenom si zkuste představit možné kontexty výroků jako "Já tě zabiju!" nebo "Nabízím vám ochranu."
Kontext, nikoli intonace, tvoří rozdíl mezi sdělením a hrozbou, mezi prosbou a vydíráním.
Proto by pouze za slova neměli být lidé trestáni, ale za jejich kontext, za ten ano.