Ještě jednou o kruhových mapách

Byl jsem nařčen z toho že nerespektuji "vědecky dokázanou"teorii, že lidé ve středověku už nevěřili na placatou Zemi. Inu nerespektuji. On je totiž dost velký rozdíl mezi středověkými vzdělanci a tvrzením, že "se nevěřilo". Středověká "inteligence" byla sice mezinárodní, ale za to uzavřená a rozměr nevzdělanosti mezi prostými lidmi si dokážeme jen stěží představit.

I lidé, kteří už uměli číst zpravidla četli z knih jen Bibli, jako třeba za husitských válek u nás. No a právě v Bibli je popsána země v podstatě ve tvaru nízkého válce, který vystupuje ze světového oceánu a je shora zakrytý nebeskou klenbou za níž sídlí Bůh. Konkrétně je to odvozováno z Izajáše.

Izajáš 40:21-22  Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi?  Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.

Co se z toho dá usoudit? Většina lidí z toho samozřejmě neusoudí nic. Nicméně trochu jasnější začne být všechno když se podíváte do hebrejštiny, najdete na místě slova obzor slovo, které je přeložitelné jako obzor ale také jako kruh.

Jsou dokonce lidé, kteří považují tento výraz za důkaz, že Izajáš věděl o tom, že Země je kulatá. O téhle teorii lze jednoznačně říci, že pro ní nesvědčí vůbec nic a nejméně další slova popisující oblohu jako stan - nad koulí většinou stan nevztyčujeme.

Představa zemského kruhu obklopeného oceánem nebyla nic objevného. Naopak je to vize a v době Izajáše zjevně módní. Někdy ze sedmého století před naším letopočtem známe takovou mapu z Babylonu. O něco mladší je pak velmi podobná mapa od řeckého filosofa Anaximandra a jak jsem již psal v Povídání o placaté Zemi, objevuje se na fous stejně vypadající mapa i ve středověké Evropě v důsledku jednoho popisu sv. Isidora ze Sevilly.

Problém je že mezitím bylo období zhruba od pátého století před naším letopočtem do přibližně čtvrtého století našeho letopočtu, kdy se o kulatosti Země nijak zvlášť nepochybovalo. Teprve s nástupem křesťanství jako by věda ztratila ve tvaru Země jistotu.

Teď se podívejte na  několik kruhových map a v duchu si řekněte, co je na nich na první pohled vidět.

 

Babylónská "hvězdicová" mapa ze 7. stol. př. n. l. není úplně pravou kruhovou mapou, ale základní princip je stejný.

 

Anaximandrova mapa světa ze 6. století př. n. l.

 Středověký typ mapy O-T, jaký se objevoval o 6. do 15. století.

Středověká islámská mapa

Jistě, každá z nich má ve svém středu něco jiného. Člověka by to až mohlo svádět k představě, že kruhové mapy jsou jakousi gnomonickou projekcí kulaté Země z určitého místa. Taková představa má ale až příliš blízko k myšlenkám Ericha von Dänikena. Je to projekce současných znalostí do dobových představ.

Je dostatek důvodů si myslet, že tomu ve skutečnosti tak není. Prvním z nich je to, že takové mapy zobrazují naprosto disproporčně většinu existujících řek, moří a měst ale také to, že vedle míst skutečných obsahují i místa čistě mytologická, jako třeba ráj.

Ve skutečnosti je vysvětlení vlastně jednoduché a pochopíme jej když se zaměříme na to, jak velmoci samy sebe prezentují v médiích. Všechny se považují za střed světa a o ostatních zemích hovoří jako o "zbytku světa". Američan bude jistě překvapen, když Evropan nedokáže vyjmenovat všechny státy USA, ale sám si plete země Evropy. Evropan s Američanem budou úplně stejně v koncích, pokud by měli stejným způsobem vyjmenovat státy Indie...

To není projev ignorance, ale důsledek pohledu na svět, v němž se podle vlastní propagandy každá velmoc cítí být středem světa a rozhodujícím prvkem na světové mapě. Tenhle pocit mají obyvatelé Ruska, USA, Indie, Číny, Brazílie ale třeba také Francie.

Jo, pupek světa. Teď si představte neuvěřitelnou středověkou nevzdělanost v otázkách, které dnes považujeme se běžné vzdělání a téměř absolutní nedostupnost odborné literatury. Samozřejmě že prostí lidé, bez přístupu k vzdělanosti věřili, že svět je opravdu organizován tak jak tvrdilo místní náboženství. Proto je jednou uprostřed ostrov na řece v Mezopotámii, kde kdysi údajně byl ráj, jindy chrám v Delfách, skrývající posvátný omfalos - pupek světa, "boží město" Jeruzalém, černý kámen v Ka'bě nebo třeba hora Meru...

Ano hora Meru, mytická osa světa - axis mundi z buddhismu, jako v téhle korejské mapě.
 Ony totiž kruhové mapy světa obecně nemají ani tak blízko k tomuto:

Mnohem více se podobají tomuto:

Středověcí věřící v tom ovšem zpravidla neviděli rozdíl, už proto že prostě jiné mapy světa většinou neznali.

Proč jsem přesvědčen, že to tak bylo? Protože mám důvod si myslet, že dodnes nejméně miliarda lidí na tomto světě věří, že Země je plochá. Nemohu to ale, ke své smůle, podepřít žádným výzkumem, protože žádný takový výzkum prostě dělán nebyl. Většina z plochozemců však nejsou dnes křesťané ale muslimové. "Nauku" o placaté zemi šíří imámové na základě Koránu. Velkým propagátorem plochozemskosti byl například věhlasný saúdskoarabský imám Abdul Aziz Ibn Baaz.  Je paradox, jak snadno by se i dnes vědomost o tvaru země mohla zcela ztratit.