OMA - Overlapping Magisteria

Existuje kouzelná formulka tvrdící, že náboženství či víra vůbec žádný konflikt s vědou nemá, že jde o dvě nezávislé sféry, které se vůbec ničím neprotínají. Jeho stoupencem je například populární astronom Jiří Grygar. Většinou se to označuje jako NOMA čili Non-overlapping magisteria. Námitky proti tomto postoji byly překvapivě dobře zformulovány mnohem dříve, než se začal v této moderní podobě prosazovat.

Já se ale nechci pouštět do obecných pravidel ukazujících, proč nic takového platit nemůže, namísto toho bych rád ukázal právě ony třecí plochy ve kterých ke srážkám docházet musí. Na to ale musím nejprve položit jinou otázku: Co je předmětem náboženské víry?

Přeskočme teď jednoslovné odpovědi a podívejme se co je opravdu předkládáno k uvěření.

1.) Kosmologické mýty - Každé pořádné náboženství má svoji kosmologii. Ať už obsahuje, či neobsahuje mýtus o stvoření světa, zobrazuje vždy nějaké jeho uspořádání. (Genesis, Edda) Tyto mýty jsou pro kmen důležité, protože na základech kosmologie jsou budována obydlí, případně chrámy, je jím vysvětlováno uspořádání společnosti i rodiny. Ukazují místo člověka ve vesmíru i na Zemi.


2.) Morální a právní pravidla - Náboženství obsahují jednoduše zapamatovatelná morální pravidla, tak aby si je mohl vštípit opravdu každý. Vždy se opírají o kosmologické mýty - pokud jednotlivec poruší pravidla, poruší tím také kosmický zákon a trest dopadne na celou skupinu (potopa, Sodoma a Gomora, dědičný hřích), nebude li zjednána náprava (pokání, oběť například 2.Samuel 21).

3.) Genealogie - Historie skupiny (kmene, národa) spojuje kosmologické mýty s morálními pravidly, ukazuje jejich uplatnění v "realitě". Vyprávění o historii vlastní skupiny je důležité pro potvrzení pravdivosti pravidel a mýtů.

 4.) Praktické návody - Skutečně jednoduché rady typu: co jíst, co nejíst, jak chodit na záchod, jak vést tažení, jak si počínat při obchodování, kdy se umýt atd.

5.) Spiritismus a nadpřirozené bytosti - V principu "duše" různého typu a různého významu od hadů hospodáříčků po "velké bohy", víra v ně, vztah k nim.

 6.) Rituály společné a soukromé - V principu jsou modlitby a obřady tří druhů - prosba o něco, poděkování za něco a prosba o prominutí prohřešku proti kosmickému řádu. V mnoha případech jsou takové obřady a modlitby periodické, navázané na přírodní cykly (slunovraty, rovnodennosti atd)

7.) Náboženství (zvláště ta monoteistická) obsahují velkou dávku sebeobviňování, které způsobuje že se věřící cítí dobře jen když udělají nějaké usmiřující rituály

Věda udělala několik hrozných věcí.

1.) Smyšlenou kosmologii nahradila kosmologií vědeckou založenou na výzkumu a důkazech. Tak v podstatě odkryla, že je náboženské kosmologie nemají oporu ve faktech. Ať věříte v jakýkoli náboženský kosmologický mýtus, vesmír se kvůli tomu nezmění.

2.) Ukázala, že morálka prochází vývojem. Tím ji sice relativizovala, ale ne naprosto (rozhodně ne tak jako bratři Karamazovi), etika se stala plnohodnotnou filosofickou disciplínou. I když dosud není tak pěstovaná jako třeba matematika, je zjevné, že dokáže existovat a rozvíjet se samostatně bez náboženství. Ke stanovení vlastních morálních zásad tedy náboženství nutné není.

3.) Věda vytvořila obory biologii, genetiku, archeologii a paleontologii. Tyhle vědy dokáží vyprávět o naší genealogii mnohem dále, než to dovedl jakýkoli náboženský mýtus, který podle tradice musel vždy končit jedním konkrétním mytickým předkem či mytickým manželským párem.Co horšího, archeologie dokáže odkrýt i velmi starou propagandu, takže například víme, že bitva u Kadeše nevypadala tak, jak jí popisují nápisy na egyptských stélách, ale také to že Jericho roku 1436 (tedy v době kdy se odehrává biblický příběh) v podstatě neexistovalo. Pokud na tomto místě bylo v té době osídlení, byla to bezvýznamná vesnice, která ani neměla hradby. Bylo totiž zničeno a vypleněno o století dříve.

4.) Zatímco náboženské praktické návody končí u technologií známých ve starověku, vědecké praktické návody stvořily vědecko-technikou revoluci a moderní svět. Matematické znalosti pisatelů Bible byly dokonce zastaralé už v době jejího vzniku, jak dokazuje spor o číslo pí. Není pak překvapující, že prostý výpočet ukazuje že například Noemova Archa odporuje biologii i fyzice.

5.) Magické bytosti mají v moderní vědě ve srovnání s tradičními náboženstvími jen nepatrný význam (psychologie, psychiatrie, religionistika, etnologie). I v těchto případech ale říkají, že jde o lidskou představu nebo projev psychické nemoci, nikoli o realitu vnějšího světa.

6.) Rituálům přiznává pouze sociálně -psychologický význam, takže z nich úplně odstranila faktor komunikace s nadpřirozenem.

Když se podíváte na tyto základní okruhy, zjistíte že věda dává na stejné otázky alespoň částečné ale pravdivé odpovědi, které neustále zpřesňuje, zatímco náboženství prostě blafují. Jak k tomu došlo? Oba přístupy si musely být alespoň občas velmi podobné, jenže pak dalo náboženství přednost víře v autority a věda (tehdy filosofie) přednost důkazům.

Přibližně pět století před naším letopočtem se ve starověkém Řecku zrodily zárodky kritického myšlení, na němž dnešní věda stojí, až do doby osvícenství ale bylo tohle myšlení umlčováno. Evropská civilizace od té doby zažila několik vln osvíceného myšlení a naopak restaurace náboženství.

Předposlední z takových náboženských ofenziv přišla v sedmdesátých letech minulého století (Gilles Kepel: Boží pomsta) a v současnosti zažíváme druhou vlnu této ofenzivy, které má počátek v letech devadesátých. Zástupci náboženských proudů se snaží získat ztracená teritoria bojem proti evoluční teorii, kosmologii a sekulární etice.

Zasahují tedy naprosto na poli vědy, odkud už byly vykázány.
To opravdu nejsou nepřekrývající se magistéria!