Sága o Haggardovi mléčném...aneb jak to je doopravdy?

Tak se nám na internetech objevila další taškařice vyprávějící o kojících otcích (www.mensmilk.cz). Pro ty, kteří čtou alespoň trochu podrobně je samozřejmě v textu malé upozornění:

Informace na této stránce uvedené mohou způsobit laktaci a mohou mít reklamní charakter.

Nesnažte se na Wikipedii najít hrdinu Haggarda mléčného ani slavného českého experta na nordistiku Karla Hvězdoslava Pravovského. Aby toho nebylo málo připomíná jméno PhDr. Pieta de Vriese až příliš satirika Petera De Vries nebo případně románovou postavu Pitera De Vries.  Kdo by snad ještě pochyboval o komediálním zaměření celého projektu, tomu jsou určena videa jako třeba toto:

Nebo toto:

Přestože o slibované knize a údajně připravovaném filmu "Umění mužského kojení" kromě oněch expertů nikdo neví, je na pozadí tohoto vtipu či spíše kampaně (o níž zatím není jasné na co vlastně je) zrnko pravdy.
Laktace je skutečně u některých savčích samečků možná, což biologové poměrně dobře vědí. Zmiňuje se o tom i Jared Diamond v knize Proč máme rádi sex? cituji:

Ňadra často rostou mužům, kteří se zotavují z dlouhého strádání hladem. Příležitostně se u nich vyskytuje i spontánní laktace. Na konci druhé světové války bylo takových případů po propuštění válečných zajatců z koncentračních táborů zjištěno na tisíce.... Pravděpodobně to lze vysvětlit tím, že hladovění brzdí činnost nejen žláz, jež hormony vylučují, nýbrž i jater, jež jinak tyto hormony odbourávají. Po obnovení normálního stravování se žlázy zotaví mnohem rychleji než játra, takže hladiny hormonů nekontrolovaně stoupají. 

Mužskou laktací se zabýval také článek Strange but True: Males Can Lactate v Scientific American roku 2004.

Jedním ze známých experimentů, prováděným na biologických studiích bývalo (zvláště v poválečných letech) také rozdojení kozla. Ano, opravdu to jde! Akademikovi Moskalenkovi jsme se posmívali neprávem, tedy pokud vás nerozesmál jeho návrh postavit krávě pomník na Karlově mostě. (I když s našimi komunálními politiky je jistě možné i to.)

Je zajímavé, že my lidé máme pravděpodobně k samčí laktaci silnější dispozice než většina savců s výjimkou samců kaloně Dyacopterus spadiceus, kteří mívají mléčné žlázy plně funkční. Pokud by padlo jisté společenské tabu, mohli by pravděpodobně v budoucnosti kojit opravdu i muži.

O tom, jaký by to mělo dopad na společnost, můžeme jen fantazírovat.