Má zkušenost s muslimy II. - odmítnutí a nenávist

Muslimové se učí nenávidět už jako malé děti. Vlastně se to učí od okamžiku, kdy začnou mluvit. V jejich podání je to kladná vlastnost, protože se učí nenávidět zlo. Když v roce 2013 Ateisté ČR  (tehdy pod názvem o. s. Ateistů České republiky) podali žalobu na Muneeba Hassana Alrawiho, obžalovaný patrně vůbec nechápal, z čeho je vlastně obviněn. Text, který citoval i zmiňovaný postup totiž používají muslimové běžně.

Potom  dosáhne věku 7-10 let, to je nesmírně důležitý období, který je nesmírně nebezpečný. V této době si člověk začne vytvářet city a vnímání emocí. Začne se vytvářet láska a nenávist a touha vlastnit a chtít něco. Tvá povinnost je v tomto období vlastně naučit ho milovat islám, aby se stal muslimem a nauč ho nenávist kufr, nauč ho nenávist ke všemu co je nemorálního a nesprávného.

Z mého pohledu jsou to hned dva problémy:

1.) Určitý druh nenávisti je chápán jako kladná vlastnost
2.) Definování "špatnosti" či "zla"

Nejprve k tomu, co je to vlastně nenávist. Zpravidla je označována jako pocit nebo emoce, já bych se ale přikláněl spíše k označení "posedlost" nebo "vášeň". Jde tedy o něco co vám z části, nebo úplně brání uvažovat.

Slovo "kufr" znamená nevíra nebo nevěřící podle čtení zápisu ("kfr" lze číst jako "káfir" - nevěřící nebo "kufr" - nevíra). Co všechno to zahrnuje si můžete udělat představu podle článku Imama al Nawawiho na stránce (šíitské) Islámcz.cz případně na anglické Wikipedii,) Výklad že se učí nenávidět nevíru a nikoli nevěřící je ale moderní a dost nepřesný, protože jejich modlitby, vztahy k okolní společnosti i zvyky mluví jasně. V principu je to výcvik ke xenofobii.

Islám dává vždy jen jeden návod na život. Není teď podstatné že každá škola nepatrně jiný. Pokud jste na jednom místě, v jedné komunitě, je návod jeden a vše ostatní je kufr. Pokud si pamatujete, co jsem napsal v předchozím článku, mělo by vám být jasné že věřit tomu je vlastně nesmírně snadné.

Zároveň je ale naprosto zřejmé, proč jsou muslimové u jakéhokoli jiného náboženství či světonázoru v takové neoblibě. Paradoxně to samotné muslimy utvrzuje v tom, že jednají správně, protože by je okolní svět měl nenávidět - svou vlastní nenávist si totiž musí nějak odůvodnit a mnohem lépe se odůvodňuje tím, že je na ně okolní svět zlý, tedy zmanipulovaný Iblísem (ďáblem).

Ze stejného důvodu nefunguje opačný přístup. Pokud se k nim okolí chová přívětivě, berou to jako samozřejmost, protože si to podle vlastního mínění zaslouží. Je to přístup hodný psychopata, jenže všichni muslimové samozřejmě psychopati být nemohou a ani nejsou. Tak jak je možné, že jim to vydrží i navzdory realitě kolem?

Prvním důvodem je samozřejmě groupthing, jenže i ten by byl časem prohlédnutelný nebýt pravidelných modliteb. Pokud si přečtete text muslimských modliteb a víte něco o technikách sugesce, jmenovitě o autogenním tréningu, dojde vám co to vlastně je. Autogenní tréning je velmi slabá autosugesční technika, která ale využívá dlouhého působení a častého opakování.

Zkuste se někdy podívat, jak se muslimové modlí a co se modlí. Modlitba 5x denně - salát- je povinností muslima. Jaké to jsou texty?

Například večerní modlitba zní:

"O Alláhu! Prosíme Tě o pomoc a vedení a toužíme po Tvé ochraně a věříme v Tebe a spoléháme se na Tebe a velebíme Tě a děkujeme Ti a nejsme Ti nevděční a prohlašujeme, že mezi námi nejsou takoví, kteří Tě neposlouchají.
Ó Alláhu! K tobě se modlíme a před Tebou padáme na tvář a k Tobě se uchylujeme a Tebe rychle posloucháme a v Tvé milosrdenství doufáme a Tvého trestu se obáváme, neboť Tvůj trest stihne nevěřící.
Ó Alláhu! Pozvedni našeho mistra Muhammada a jeho lid a jeho pravé následovníky."

Ano, tohle je obsah autogenního tréningu, který si denně lijí do hlavy. Uvědomte si, že tohle opakují ve chvíli, kdy mají pocit úplného odevzdání.

Pokud jste si  přečetli dřívější článek  Má zkušenost s muslimy, víte, jakou o nich mám představu. Je vůbec možné, aby se něco takového jako islám vůbec nějak vyvíjelo? No, ano, ale je to vývoj dost šílený. Jediným způsobem, jak v islámu odmítnout něco, co je příznačné pro islám (a tak docílit alespoň jakéhosi pokroku) je udělat z takové věci nebo zvyklosti nežádoucí element, který do čisté muslimské kultury zavlekli cizáci.

Asi vám bude připadat divné, že sebevražedné útoky, mufkhaza (Mufakhazat Alzigaar - intersternální sexuální styk s dětmi obojího pohlaví, nikoli pouze s chlapci, naopak častěji s děvčátky) nebo i vznik wahábismu připisují muslimové ateistům! Dodnes si pamatuji, jak jsem se pohádal se svým marockým kamarádem, když mi tvrdil že diktátoři v islámských zemích jsou ateisté. 

Ateisty totiž můžete v islámu nenávidět naprosto beztrestně, vlastně máte povinnost je nenávidět, takže pokud někoho nenávidíte, je to pro vás tedy nejlepší výmluva.

Celé to samozřejmě jistou logiku má, byť je to logika hodná  zdravotnické péče. Pokud si myslíte, že to vaše náboženství je dobro a to nikoli tím způsobem že je dobré, ale že je to skutečně jediné dobro, které opravdu existuje, pak samozřejmě vše co je zlé automaticky není jeho součástí. (stejnou představou trpí i křesťané a mnohé jiné kulty).

Pak se můžete tedy dočíst, že typicky muslimský (původně asi arabský) zvyk ukájet se na dětech, který je popisován dokonce i v manželství Mohameda a Aišy (6 let), je vlastně importován ze západu.

Asi si klepete na čelo ale je to tak. Zvyk, který považujeme za typicky muslimský a který se v takové míře nikde jinde na světě nevyskytuje jsme prý do jejich světa zanesli my prostřednictvím pornofilmů. Teď jen zjistit na jaký pornofilm se díval Mohamed.

Dobrá, ale mohli bychom si třeba myslet, že evropští muslimové budou mít přece jen větší náhled na celkové politické a světové dění, když vyrostli v naší kultuře. Ne nemají. Příkladný vrchol absurdity představuje článek Odsouzení wahhábismu od Martina Pavlíčka:

Dovoluji si označit extrémní verzi sunnitského islámu a jeho ideologickou doktrínu - wahhábismus za mohamedánství, které svádí mladé muslimy na scestí a končí v tragickém krveprolití. Následovníci Mohameda (mír s ním), kteří následují doslovné čtení jemu připsaných výroků jsou uctívači falešného kultu, který je důsledkem západního a bezvěreckého materialismu. Mohamedánství je druhou stranou mince a logickým vyústěním konzumního ateismu a nastavuje nám tvář sebe samých a našich upadajících hodnot, neboť je materiální vášní pro absolutno bez kritického uvažování.

(Poznámka v textu: Islám nezná kritické myšlení)

Myslíte si, že je Pavlíčkův postoj výjimečný?  Ne, jen zjednodušeně říká to samé, co se můžete dočíst na blohu Hrebenar.eu v článku Wahhábismus je chameleon, který se tváří jako islám, ale islámem vůbec není. 

Pokud to dobře chápu, označuje Pavlíček hlavní sponzory wahhábismu - dynastii Saúdů za materialisty a ateisty, kteří zavedli režim v němž jsou ateisté v neustálém ohrožení života. Byla by to skvělá satira, kdyby to nemyslel vážně. Věřte mi, že to vážně myslí. Stejně jako to myslí vážně spousta dalších muslimů. Ač o své víře a o jiném muslimovi nesmějí říci nic špatného, mohou to říci o nemuslimovi. Vyhlásit muslima za nemuslima je tedy této povinnosti zbavuje.

Pokud je pro ně tedy něco, co dělají jiní muslimové, příliš nechutné nebo zahanbující, prostě je ze svého světa muslimů vyškrtnou. Mimochodem nejen můj kamarád z Maroka se o Muammaru Kaddáfim vyjadřoval jako o ateistovi (což se mě osobně dotklo). Stejné mínění měli i povstalci v roce 2011. Samozřejmě k tomu neměli žádný jiný argument, než to že se jim nelíbilo, jak vládl.

Pokud se nad tím zamyslíte pořádně, zjistíte, že tohle chování vlastně známe i od nás a sice z křesťanských kruhů. Jen formulace bývá poněkud mírnější. Pokud se jim nějaká historická postava nelíbí, není nic jednoduššího, než prohlásit, že to nebyl "skutečný křesťan" nebo že to bylo způsobeno "nedostatkem víry". Pokud něco takového padne o historických evropských diktátorech nabízí se otázka: A kdo to tedy byl? Slovo "ateista" zůstává nevyřčeno, ale základní princip je stále shodný.

V islámu jde ale celá absurdita s nelíbením a odmítáním mnohem dál. Tím že islám nemá centrální autoritu, se mohou skupinky věřících štěpit v podstatě nekonečně, vlastně na základě jakékoli neshody. Všechny věří že mají pravdu a všechny se navzájem nenávidí za to že "pokřivují" islám.

Peklo islámu je na Zemi. Muslimové nenávidí vše neislámské (respektive měli by) ale přesto se nejvíc ze všeho se nenávidí muslimové navzájem. Nejvíce obětí muslimských válek a muslimských teroristických útoků bude vždycky patřit mezi muslimy. Autocenzura jim to však zabrání vidět.

Naštěstí se míra ovlivnění u jednotlivých lidí liší. To by nám ale nemělo bránit v tom abychom viděli co s nimi islám dělá.