Vládci zombií

Bezkonkurenční královnou všech českých mrtvol se stala t. p. Jana Bobošíková!

Ve dvou kontrolních vzorcích jich měla celkem 49. Není úplně nezajímavé, že se média v kauze mrtvých petentů opřela do Tomia Okamury, který jich měl ve dvou odebraných vzorcích „pouhých“ 14. Asi byl novinářům i politikům méně sympatický, nebo objednávka zněla: Sejměte toho Žabonce!

Novináři z Aktuálně.cz sice formálně dostáli své etice, regulérně ale opět stvořili propagandu. Hned v titulku se tedy dočtete, že Okamurovi se podepsalo i 14 „mrtvol“. Není sám, ale teprve při pozorném čtení zjistíte, že  je mezi zombieoblíbenci Tomio Okamura čtvrtý!

Za t.p. Janou Bobošíkovou se 49 mrtvolami následuje Vladimír Dlouhý s 44 mrtvými ve dvou odebraných vzorcích a Miloš Zeman  s 30 mrtvými. I když Jan Fischer, Vladimír Franz, Táňa Fischerová a Zuzana Roithová mají počty mrtvých na listinách spíše v množství blížící se chybě (nebo omylu při ztotožnění), stejně tahle mrtvolná kauza něco vypovídá.

Na rozdíl od imaginárních petentů  totiž nelze mrtvé podepsat omylem. Chybné podpisy může vytvořit nečitelnost, pokus o vtip nebo zlý úmysl. Nikdo ale nemůže omylem nebo jako vtip zapsat takový počet mrtvých. Jak se tedy na podpisové listiny vůbec dostali?

Odpověď není těžká – existuje mnoho seznamů používaných v obchodu, reklamě i v úřadech (zvláště petice). Při „skvělé“ ochraně našich osobních údajů, kterou předvedlo i ministerstvo nucených prací pod vedením mistra Drábka, nebo při předešlých volbách nebylo těžké se k nim dostat.

Samozřejmým rizikem takových seznamů je jejich stáří. Člověk se po několika měsících může přestěhovat nebo umřít, no a pak se začnou objevovat na podpisových arších ty zombie podpisy.
I kdekdo z nás živých by se jistě divil, kdyby věděl, které všechny archy podepsal.

Kauza zombie kandidátů dost smrdí, přitom nejhorší na ní je to, že byla naprosto předvídatelná. Nesmyslně obrovské počty petentů k takovému chování vysloveně svádějí, štáby placené z počtu podpisů nelze žádným dostatečně hospodárným způsobem uhlídat a navíc je to naprosto zbytečné.

Nechápu důvod, proč ve srovnatelně velké zemi jakou je Rakousko stačí na nominaci 6000 ověřených podpisů, zatímco u nás je jich potřeba 55 000. Každý, kdo totiž sežene takový počet podpisů by měl zároveň automaticky větší mandát než kterýkoli z našich poslanců a senátorů.

No dobrá, jeden důvod mě přece jen napadá – politici si chtějí dál navrhovat svého prezidenta sami, ale lidem nechat dojem, že o něčem mohou rozhodovat. Nepoměr mezi počtem politiků, ať už senátorů nebo poslanců, schopných navrhnout kandidáta a počtem občanů, majících možnost udělat totéž, je do očí bijící! Je to předvýběr přesně v duchu předsametové politiky.

V tuto chvíli probíhá experiment který má za cíl vnutit lidem politicky předvybraného kandidáta Miloše Zemana s tvrzením, že jde o kandidáta z lidu. Zeman by bez problému mohl sehnat dostatečný počet hlasů poslanců nebo senátorů, přesto kandiduje na základě podpisů nahromaděných v obrovské mediální kampani. Nominace politiky by totiž snížila jeho šance na zvolení. Ač se agentury mocně snaží všemožnými „výzkumy oblíbenosti“ (jež by ovšem měly být v tuto dobu zakázané) dokázat, že jde o oblibu skutečnou a nikoli jen koupenou, počet zombií pod jeho kandidaturou mluví o něčem jiném.

Podporu mrtvých potřebují ti, kteří nemají důvěru živých.