V internetové verzi 5plus2 vyšel článek "Larvy chrousta znemožňují obnovení Moravské Sahary, ničí kořeny stromů" Moravská Sahara se jmenuje podle písečných přesypů. Chráněná je kvůli výskytu pískomilovných společenstev. Z pohledu ochranářů tedy larvy chrousta vlastně oblast zasaženou v nedávné době požárem neničí, ale zvyšují její hodnotu, protože odstraňují umělé zalesnění. Správě tedy má titulek znít: "Larvy chrousta zabraňují umělému zalesnění Moravské Sahary."
Jo, chroust je v tomto případě ochranář a lesník škůdce!
Jenže bych neměl být zase až tak nespravedlivý k majitelům pozemků. Jsou totiž sami poněkud v pasti. Náš zákon jim ukládá povinnost pozemek, který byl zalesněný opět zalesnit a při tom nezohledňuje žádná lokální specifika.
V tuto chvíli by bylo nejrozumnější nic už dále nesázet, nechat krajinou přehnat chroustí léto očekávané příští rok a začít sázet až potom, co se přemnoží predátoři chroustů a zredukují jejich počty, tedy asi za dva či tři roky. Přitom by bylo ideální částečně kompenzovat lesníkům ztrátu nějakou lokální podporou. Takovou možnost ale náš zákon nepřipouští.
Pravděpodobným výsledkem současných tendencí tedy bude vydatné přikrmování chroustů sazenicemi i příští rok, postřik proti hmyzu v oblasti, která je právě kvůli vzácnému hmyzu chráněna, který zredukuje počet chroustů a ještě více počty jedinců chráněných druhů, ale zároveň tak zamezí efektu přemnožení chroustích predátorů a tím snížení počtu chroustů na únosnou mez.
Výsledkem tedy bude trvale vysoká populace chroustů a vyhubení vzácných druhů. Nespokojeni nakonec budou jak ochranáři tak lesníci.
Žádné komentáře:
Okomentovat