Pokud si najdete Pakárnu na ČSFD, spatříte u ní také dost nelichotivé hodnocení 32%. Do určité míry to chápu. Tento animovaný seriál můžete považovat za špatný hned z několika důvodů. Ten úplně první je křiklavá grafika připomínající „moderní“ večerníčky nebo kresbičky někoho, kdo se učí v programu Corel Draw a to včetně chronicky známých chyb, jako jsou příliš tenké linie nebo málo kontrastní rozlišení podstav od pozadí. Možnosti softwaru Maya se na něm rozhodně neprojevily. Když si k tomu přičtete neanatomické pohyby postav, vyjde vám, že pro barvoslepého člověka, byť s neúplnou barvoslepostí mohou obrázky znamenat celkem složitý rébus. Jednoduchost sama o sobě není na závadu, jak ukazuje například South Park, ale neměla by být na úkor čitelnosti obrazu.
Druhou často vyčítanou stránkou je humor. Jistě už od základu je v seriálu množství klišé, ale tady už bych s jejich odsuzováním trochu brzdil. Mnohé z nich jsou totiž rozhodně záměrné. Na někoho pravda až moc. Jsme celkem zvyklí, že se postavy jmenují návodně podle pravidla „nomen omen“ ale ne v češtině. Ostatně pokud jste byli v kině na českém dabingu Kick-Ass asi jste také nevěřili svým uším, když se Killer představila: „Já jsem Zabíjačka.“ Pakárna pravidlo návodných jmen dodržuje snad až příliš důsledně, což ze začátku, než si člověk zvykne, působí poněkud křečovitě – Intoš, Drsan, Pesana...
Za velkou vadu považuji také inzerování Pakárny jako „Českých Simpsnových“. Tahle „reklama“ na cokoli tím, že to popíšete jako lokální odvar světově známých věcí, je sama ze své podstaty zabiják.
Co je tedy takovým kladem, že se mi vyplatí Pakárnu hájit?
Za prvé je to humor. Jsem člověk, který trpí při vyprávění vtipů a nemá rád většinu filmů postavených na slovním humoru. Přesto jsem se snad nad každým dílem Pakárny alespoň na chviličku zasmál.
Za druhé je to scénář. Troufám si říci, že každý díl má hlavu a patu, což se zdaleka o všech filmech, natož o seriálových dílech, říci nedá.
Za třetí je to samotná forma (nikoli obrazová). Seriál Pakárna je totiž postaven na schématu připomínajícím rozhlasovýo seriál, což byl začátek i mnohých slavných britských knih a sitcomů. Tento způsob postupného vyrůstání komediálního seriálu má v sobě hravost, která se plně rozvine často až po několika (nebo i mnoha) letech.
V Pakárně prostě vidím seriál který má jistý vývojový potenciál. Opravdu má v sobě cosi dobrého co v budoucnosti může být mnohem lepší. Vlastně už nemůže. Seriál Pakárna totiž skončil a pravděpodobně hned tak reprízován nebude. Pakárna šanci neztratila, nedostala jí.
Po odvysílání třetího dílu nazvaného Koťátka od Dalajlámy asi nesou normální dostala Česká televize pokutu ve výši půl milionu korun od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Není úplně divu, že se ČT rozhodla seriál dále nepodporovat a ten tedy skončil 13. dílem Konec světa.
Z toho celého zůstává taková divná pachuť. Především se ČT vůbec nepokusila pořádně pokutě bránit. Týkala se totiž dílu, kde se mluvilo o onanii a RRTV dospěla k názoru, že něco takového vede k mravnímu narušení mládeže. Posudek, který si nechala vypracovat, vyznívá naprosto protikladně. RRTV se tedy prostě rozhodla že je větší expert než studovaný expert a nemravnost musí potírat gigantickou pokutou prostě jen proto, že může.
Z jejího zdůvodnění navíc vzniká podezření, že za pokutou nestojí ani tak puritánství členů rady, ale nelibost tehdejšího českého prezidenta Václava Klause či někoho z jeho kanceláře. Podrobně si tom můžete přečíst na stránkách www.pakarna.cz
Také mě poměrně mrzí, že téměř nikde nenajdete jména scénáristů Jakuba Horáka a Davida Šimáka.
Žádné komentáře:
Okomentovat