Čas neprezidentů

Trochu předběhnu čas abych se dostal do doby, kdy už bude nový prezident přímou volbou zvolen. Představme si, že už to je. Jednoho jsme vybrali a ten tam teď sedí a připravuje se na inugurační projev.

Dobře, nechme ho nebo jí tam, a podívejme se zase zpátky do podhradí. Zůstává nám tam několik kandidátů, kteří sice neměli nejlepší výsledek, ale i tak dostali hlasy od mnoha lidí.

Mohl bych se teď tvářit, že prostě mají smůlu, nevyhráli a nazdar...jenže tihle lidé v tu chvíli vlastně jistý mandát mít budou. Nebude to sice oficiální, politickými stranami schválený mandát pro předkládání a schvalování zákonů, dokonce nebudou moci vyhlásit ani amnestii, ale mandát to je.

Jak víte, jsou prezidenti především morálními figurami. Počty hlasů, které kandidáti dostanou budou reálně odrážet důvěru, kterou do nich lidé vkládají. Onen neformální mandát se tedy týká práva komentovat společenské dění v naší republice.

Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se k této příležitosti postaví současní prezidentští kandidáti. Kteří z nich z veřejného prostoru prostě zmizí a nebudou v dohledu ani doslechu, dokud se nenaskytne nějaká další politická funkce a kteří z nich pochopí že jejich úloha nemusí skončit prohranými prezidentskými volbami?

Zajímavé bude jistě i to, jak se k nim potom budou stavět média, jak budou jejich reakce komentovat a kolik kdo z nich dostane prostoru.

Čas neprezidentů bude možná ještě zajímavější, nežli čas prezidentských voleb.