Zde na tomto místě prohlašuji že Roman Smetana ani David Hons (známý jako Roman Týc) si nezaslouží milost prezidenta republiky, protože si nezaslouží trest.
Podle žádného morálního principu nejsou vinni a nemají být tedy souzeni ani trestáni jako zločinci.
V obou případech je jejich odsouzení v rozporu s morálkou a dobrými mravy, jenže tuto zákonnou formulaci používají soudci asi častěji k omilostnění zločinců v bílých límečcích, než pro lidi na něž se skutečně vztahuje.
Roman Smetana je souzen za poškozování cizí věci. Otázkou ovšem je, zdali prostředky a na vytvoření a umístění těchto věcí byly vůbec nabyty eticky. Peníze na propagandu politických stran totiž platíme všichni bez možnosti se proti tomu odvolat, přičemž nemůžeme tyto peníze požadovat zpět ani v případě, kdy strany sliby napsané na volebních plakátech nesplní.
Nabízí se tedy otázka, zda má člověk právo se zneužití svých daní bránit. Nejen, že toto právo z morálních důvodů má, je to dokonce jeho povinnost! Amorální chování vrcholných zástupců politických stran, kteří se nestydí hlásat stále stejné lži z volebních plakátů vyžaduje reakci. Přimalovávat někomu tykadla nebo černé zuby nebylo nikdy trestné, protože společenská nebezpečnost takového činu je nulová.
To říkám jako člověk, jehož plakáty na společenské akce byly také v minulosti nesčetněkrát poškozovány.
Ze stejného důvodu si berou reklamní agentury více výtisků plakátů - s úmyslným i neúmyslným poškozením se při propagaci počítá. Hodnota takového plakátu se pohybuje v řádech desetikorun nikoli stokorun. Je na místě upozornit, že fyzickou škodu na plakátech ODS vyčíslenou na 15 500 Kč (už tento finanční odhad je drasticky nadsazený), Roman Smetana již splatil. Jiné strany o žalobě ani neuvažovaly.
Nemá smysl komentovat podjatost soudkyně Langerové, ani se proti ní odvolávat, když už na první pohled nic jiného než podjatost nepřichází v úvahu.
David Hons (Roman Týc) je výtvarník, za jeho nedovolený projekt, který zasahoval do cizích práv je možné požadovat náhradu, vždy by ale měla být dána přednost řešení smírem.
Mimochodem právě za úpravu semaforů získal Roman Týc na festivalu Cidewalk cinema ve Vídni v září 2007 první cenu.
Přitom:
1.) nezpůsobil nefunkčnost zařízení
2.) neohrozil účastníky veřejné dopravy
3.) nedostal možnost mimosoudního vyrovnání
4.) nevytvořil škodu 80 000 Kč, kterou již uhradil
5.) tudíž nezaslouží věznění ani pokutu ve výši 65 000 Kč
I když je v tomto případě "poškozenou" stranou pražský magistrát (tedy stejná instituce, která zpronevěřila Pražanům miliardy korun), měli bychom za ní vidět především ruku ODS, jež na něm dlouhodobě vládne.
To že se stranou poškozenou cítí pouze jediná politická strana jasně ukazuje, že rozsudky nad Romanem Smetanou a Davidem Honsem (Romanem Týcem) nemají moc faktickou, nepředstavují zákon, právo ani spravedlnost. Jsou jen demonstrací síly, která má ukázat všem ve společnosti, co se jim stane, pokud se moci ODS postaví.
Podle žádného morálního principu nejsou vinni a nemají být tedy souzeni ani trestáni jako zločinci.
V obou případech je jejich odsouzení v rozporu s morálkou a dobrými mravy, jenže tuto zákonnou formulaci používají soudci asi častěji k omilostnění zločinců v bílých límečcích, než pro lidi na něž se skutečně vztahuje.
Roman Smetana je souzen za poškozování cizí věci. Otázkou ovšem je, zdali prostředky a na vytvoření a umístění těchto věcí byly vůbec nabyty eticky. Peníze na propagandu politických stran totiž platíme všichni bez možnosti se proti tomu odvolat, přičemž nemůžeme tyto peníze požadovat zpět ani v případě, kdy strany sliby napsané na volebních plakátech nesplní.
Nabízí se tedy otázka, zda má člověk právo se zneužití svých daní bránit. Nejen, že toto právo z morálních důvodů má, je to dokonce jeho povinnost! Amorální chování vrcholných zástupců politických stran, kteří se nestydí hlásat stále stejné lži z volebních plakátů vyžaduje reakci. Přimalovávat někomu tykadla nebo černé zuby nebylo nikdy trestné, protože společenská nebezpečnost takového činu je nulová.
To říkám jako člověk, jehož plakáty na společenské akce byly také v minulosti nesčetněkrát poškozovány.
Ze stejného důvodu si berou reklamní agentury více výtisků plakátů - s úmyslným i neúmyslným poškozením se při propagaci počítá. Hodnota takového plakátu se pohybuje v řádech desetikorun nikoli stokorun. Je na místě upozornit, že fyzickou škodu na plakátech ODS vyčíslenou na 15 500 Kč (už tento finanční odhad je drasticky nadsazený), Roman Smetana již splatil. Jiné strany o žalobě ani neuvažovaly.
Nemá smysl komentovat podjatost soudkyně Langerové, ani se proti ní odvolávat, když už na první pohled nic jiného než podjatost nepřichází v úvahu.
David Hons (Roman Týc) je výtvarník, za jeho nedovolený projekt, který zasahoval do cizích práv je možné požadovat náhradu, vždy by ale měla být dána přednost řešení smírem.
Mimochodem právě za úpravu semaforů získal Roman Týc na festivalu Cidewalk cinema ve Vídni v září 2007 první cenu.
Přitom:
1.) nezpůsobil nefunkčnost zařízení
2.) neohrozil účastníky veřejné dopravy
3.) nedostal možnost mimosoudního vyrovnání
4.) nevytvořil škodu 80 000 Kč, kterou již uhradil
5.) tudíž nezaslouží věznění ani pokutu ve výši 65 000 Kč
I když je v tomto případě "poškozenou" stranou pražský magistrát (tedy stejná instituce, která zpronevěřila Pražanům miliardy korun), měli bychom za ní vidět především ruku ODS, jež na něm dlouhodobě vládne.
To že se stranou poškozenou cítí pouze jediná politická strana jasně ukazuje, že rozsudky nad Romanem Smetanou a Davidem Honsem (Romanem Týcem) nemají moc faktickou, nepředstavují zákon, právo ani spravedlnost. Jsou jen demonstrací síly, která má ukázat všem ve společnosti, co se jim stane, pokud se moci ODS postaví.
Petr Tomek 24. února 2012 v 9:18
Žádné komentáře:
Okomentovat