Schválně jsem si tentokrát do názvu vybral slovo "dialektika", které dostalo už tolik významů, že se jeho význam ztrácí. Připíšu mu proto nejstarší z jeho významů - schopnost rozmlouvat, vést dialog.
V mnoha různých článcích jsem popisoval, proč demokracie v současné společnosti nefunguje.
Je to proto, že neumíme dostatečně mluvit a myslet.
Tedy dělat tyto věci nějak zároveň, což je podmínka vůbec jakéhokoli smysluplného dilaogu.
Právě dialog, nikoli hlasování (jak si myslí politici i mnozí "experti") je základ na kterém se může jakákoli společnost demokatizovat. Ne náhodou dosáhla demokracie (i když značně selektivní) takové obliby v antice, kde byla dialektika jednou z vysoce ceněných dovedností. Naproti tomu "demokratické" volby v afrických a karibských zemích se železnou pravidelností končí tím, že se na sebe obě kandidující strany vrhnou s mačetami. Schopnost vést rozumný dialog je tam totiž vzácná a demokracie je více způsob řešení problémů než druh společenského zřízení.
Samozřejmě některá společenská zřízení jsou k demokratizaci náchylnější a jiná jí vzdorují velmi tuze. Přesto není žádný systém (včetně otrokářského, feudálního, reálně socialistického či čert ví jakého) odolný proti demokratizaci, pokud se ve společnosti dostatečně rozvine nějaký celospolečenský dialog.
Pro demokratizaci jsou přitom potřebné dvě okolnosti: kvalita nových myšlenek a možnosti jejich šíření.
Kvalitou myslím hlavně logiku a relevanci argumentů, které jsou dané prostředím v němž vznikly. Není až tak překvapivé, že Velká francouzská revoluce začala v kavárnách, pád reálného socialismu na univerzitách a převraty v arabských zemích na facebooku. Tam všude se totiž scházejí lidé, kteří rozvíjejí svůj projev i myšlení.
Nic z toho by se ale nerozšířilo nijak daleko, kdyby neexistovaly způsoby jak myšlenky rozšířit. Za Velké francouzské revoluce (a mnoha revolucích po ní) to byl knihtisk, v šedesátých letech to byly cyklostyly a a při povstáních proti vládě komunistických stran v devadesátých letech 20 století to byly kopírky Xerox umístěné na chodbách škol (protože veřejná média byla kontrolovaná).
Až donedávna měla ale všechna taková média příliš mnoho omezení.
Především nebylo možné autorovi odpovědět a získat od něj další informace. Nemohli jste tedy běžně odlišit informaci od dezinformace - leták mohl vytisknout kdokoli.
Ještě vážnější bylo to, že myšlenky měly fyzickou podobu. Na to abyste je mohli šířit jste potřebovali dovážet a odvážet materiál - papír a barvu.
Držet u sebe letáky mohlo být samozřejmě stejně nebezpečné jako je psát nebo tisknout.
Tiskárny i xeroxy byly také poměrně velké, nedaly se dost dobře schovat a hrozila sabotáž.
Tohle jsou ale příklady z dob převratů, které snad nikdy nekončily tak, jak si to představovali jejich původci. Mnohem nenápadnější ale důležitější je to, co se dělo mezitím.
Kdyby neexistovaly za všech dob opisovačské dílny a tajné tiskárny tisknoucí zakázané knihy, nebyl by nikdo, kdo by mohl demokratizující myšlenky chápat.
Diktátorům se nejlépe vládne, když dokonale kontrolují toky informací, které jsou jednoduché, jednoznačné a jednostranné (tj propagandistické). Diktatury nemají rády samostatné myšlení. Naopak demokratické principy samostatné myšlení přímo vyžadují, potřebují pro ně mnohostranné informace a propagandistické přístupy jsou považují za nepřípustné. Proto se vždy každý diktátor pokusí ovládnout média (vzpomínáte na naši televizní krizi?)
Jestli si tyhle podmínky sečtete jako já, vyjde vám (tedy předpokládám) internet jako extrémně demokratické médium. Zahrnuje nejen vlastnosti tiskárny nebo kopírky ale i dopisu a kavárny. Je jak multizdrojovým prostředím pro vedení diskuse tak médiem pro šíření vzniklých myšlenek. Určitou další úrovní nad touto úrovní jsou pak sociální sítě které přímo nutí k zvyšování komunikačních schopností.
Když tedy například Pirátská strana hodlá bránit svobodu internetu (kterou skutečně ohrožují snahy vlád a různých "ochránců práv") bojuje za něco velmi důležitého - za úroveň demokracie, která zatím neexistuje, ale jednou možná existovat bude.
Žádné komentáře:
Okomentovat