Schválně, kdy jste naposledy použili něco takového:
Máte ten divný pocit v hlavě co vám říká "čajový, čajový, čajový..." jenže vy víte že je to kávový servis. Tak proč jste posledních dvacet let nepili kávu z kávového servisu?
Důvodem, proč se téměř nepoužívají takovéto kávové servisy je to, že nepoužíváme toto:
Říkáte si, že jste na chalupě také měli takovou konvičku a nevěděli, k čemu to je? Ta věc vlastně není tak úplně konvička, je to kávovar a ta divná poklička má bránit unikání arómatu při louhování kávy. Recept našich předků je poměrně jednoduchý - nechat vodu s cikorkou (asi 10 gramů) přejít varem,do litru vody vmíchat 60 až 80 gramů kávy*, 3 - 4 minuty louhovat a pak slít do kávové konvice. **
Kuchařka 40 léta
Nepočítalo se s tím, že by se v kávovaru káva scedila nějak důkladně, proto má kávová konvice většinou hubici začínající o něco výš, aby se zbytky rozptýlené kávy mohly usazovat dole (kávové konvice jsou v porovnání s čajovými vysoké). Servis obsahuje tedy konvici, šálky, cukřenku a džbánek na mléko. Tolik postupy. Jenže změna v podávání kávy nám říká ještě něco jiného.
Kávový servis byl původně určen pro několik lidí - typicky šest. Nebyla to věc na kterou by se mělo prášit na poličce, byla to souprava připravená pro rodinná setkání a návštěvy. Při podávání kávy v domácnosti se počítalo s tím že káva je sociální nápoj, nebo chcete-li sociální droga.
Kouzlo sociálních drog je v tom, že vlastně nemusejí být nijak výrazně silné. Hlavní je že poskytují záminku k setkání a ano, většinou (ale ne vždy) chutnají a voní příjemně (tím příjemněji, čím méně výrazné jsou jejich účinné látky). Jejich podávání má určitou rituální a estetickou stránku, která usnadňuje vzájemný kontakt. Káva patří, či spíše patřila do skupiny těch vysoce kultivovaných. Její vliv na organismus je ve srovnání například s alkoholem naprosto zanedbatelný a při přiměřeném užívání asi spíše kladný. Tak tomu bylo ještě v polovině dvacátého století, ale už není.
Asi tušíte, že je tu jeden problém - káva už není prezentována jako sociální. V šedesátých letech minulého století by obrázkem pro reklamu na kávu rozhodně byla kávová souprava a několik lidí v rozhovoru. V současnosti není prezentovaná konvice, ale jednotlivý šálek, ne skupina ale jeden člověk vychutnávající si svou kávu.
Bez ohledu na chuť, náročnost přípravy, množství dostupných druhů a nápaditost baristů káva už není sociální. Evropská kávová kultura, kterou znali naši předkové, už neexistuje.
*Musel jsem upravit poměry, podle receptů se dávalo kávy mnohem více.
** Pravá káva pro tuto přípravu dříve bývala poměrně hrubě mletá. Mlela se vždy až před použitím a často se doma také pražila.
Dodatek: V ofotografovaném návodu jsou zmíněny kávostroje. Byly to vlastně překapávače. Jeden takový se dá za vcelku nehorázné peníze stále ještě koupit. Je to tzv. karlovarský příbor.
Žádné komentáře:
Okomentovat