Rovnost je jedním z nejméně pochopených principů, které nám odkázala Velká francouzská revoluce. Je to nejpopíranější a nejméně oblíbený princip. Důvodem je to, že si jej většina z nás neumí vysvětlit.
Lidé se ve skutečnosti nerodí rovni téměř níčím a v životě je jejich postavení ještě nerovnější, tak v čem je přínos idey rovnosti? V čem si to máme být rovni?
Zkusme se vrátit v myšlenkách do doby před Velkou francozkou revolucí. Jistá věc která nám dnes připadá samozřejmá tehdy vůbec samozřejmá nebyla. Ačkoli se vám budou snažit mnozí namluvit opak, lidé měli velmi různá práva rozdělená podle původu a bohatství. Pro prosazení práva byl podstatný vliv. Společnost proto byla rozdělená na neuvěřitelné množství neviditelných vrstev.
Práva šlechticů dalece přesahovala práva obyčejných lidí a to často až k nepochopitelnosti. Prostý člověk mohl být za záchranu šlechtice dokonce i potrestán, protože bylo ponižující pro "urozeného" být zachráněn někým z prostého lidu. Šlechta se opravdu chudiny a rolníků štítila.
Největší zhnusení u chudých lidí naopak budili povýšenci - lidé, kteří se stali šlechtici díky půjčkám královskému dvoru. Byla to sorta velmi připomínající současné ruské oligarchy. Také se na ně nevztahovaly běžné zákony.
Proto když došlo k převratu, právě z této pohnutky vznikla idea, že by lidé měli mít jakási lidská práva, která by jim nikdo nesměl bezdůvodně upřít a že by stát měl být postaven na zákonech, které by nerozlišovaly původ ani bohatství.
Princip rovnosti je tedy sociální konstrukt, který se týká lidských práv a zákonů, před těmi si máme být rovni a proto je nesmírně důležité hlídat jakékoli narušování tohoto principu. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale příliš se nám to nedaří.
Žádné komentáře:
Okomentovat