Stránky

neděle 27. ledna 2013

Vidláci a žebráci proti zmanipulovaným


Jsem poněkud překvapen tím, že volební lež tvrdící že mladí, krásní intelektuálové volí Schwarzenberga a staří, zapšklí joudové Zemana vydržela i druhý den po volbách. Vlastně jsem si původně myslel, že se jí lidé vysmějí ještě mnohem dříve – no, nestalo se.

Než mě nařknete z toho, nebo z onoho, chci vám říct, že jsem dodržel svůj slib a u voleb nebyl. Volil bych sekulární etiku a demokracii, jenže tyhle hodnoty se v druhém kole nenabízely. Přesto mnou necloumá žádná zášť k lidem, kteří volili jednoho nebo druhého kandidáta. Dokáži si snadno přestavit důvody pro obě rozhodnutí.

Podotýkám, že voliče obou kandidátů znám, pokud jsem si všiml, primitivové to (tito mí známí) nejsou – neměl bych si s nimi o čem povídat. To znamená, že je jejich vzdělání mnohem vyšší než mé. I oni přišli s implantovanými názory na to, že druhá strana je blbá nebo zmanipulovaná. U části z nich tuším, že manipulace opravdu zabrala, protože nebyli schopni vysvětlit svůj postoj, který byl zjevně nekonzistentní v kontextu jejich životních postojů.

Na druhou stranu dokáži pochopit člověka,  který volil Zemana proti Schwarzenbergovi, protože se bál omezení svobody projevu – pan kníže se totiž staví za smlouvu ACTA.

Dokáži si představit válečného veterána, který se prostě nedokáže smířit se Schwarzenbergovými prohlášeními k Benešovým dekretům.

Chápu člověka zhnuseného současnou vládou, který si dá dohromady, že jeden z kandidátů je jejím členem.

Sám na sobě cítím jako urážku a křivdu, tunelování státního rozpočtu ve prospěch katolické církve, které Schwarzenberg svým hlasem posvětil.

Rozumím podnikateli vynervovanému Kalouskovými namátkovými změnami DPH i tomu když se rozhodne jeho nadřízeného nepodpořit.

Je mi srozumitelné, když se pro podporu Zemana rozhodne člověk, který byl v zahraničí svědkem následků pokusů se školným a zapojováním podnikatelských skupin do rozhodování o vysokém školství.

To všechno nejsou idioti, jsou to prostě lidé, kteří mají své priority.

Úplně stejně ale chápu, že se proti Miloši Zemanovi a tedy na stranu Karla Schwarzenberga mohli postavit lidé, kteří si pamatují sprostotu doby oposmlouvy, ignorování výzev k abdikaci a demonstrativní pohrdání lidmi.

Rozumím, že lze Zemanovi asi těžko zapomenout jeho „korunního prince“ - nečekaného zbohatlíka Standu Grosse.

Vím, že strach ze Zemanových mafiánských strýčků není úplně bezdůvodný.

A konečně mi není cizí ten nepříjemný pocit, že tu v dvojici Klaus – Zeman máme obdobu párečku Putin – Medveděv.

Jak vidíte, je hodně naprosto racionálních důvodů (nikoli hajlovací obraz a mediální obraz opilce), proč mohli i velmi inteligentní lidi volit jednoho nebo druhého kandidáta. Konečně ani manipulace není vyhražena jen pro ty hloupější. Pokud nejste přirozeně podezřívaví a předem připravení, nemusí na vaší inteligenci ani tak moc záležet.

Možná vás to překvapí, ale pro oba z finalistů si dokáži představit situace, v nichž by mohli naší zemi pomoci (a stali by se tak historicky nejoblíbenějšími prezidenty) a naopak jiné, v nichž by pravděpodobně zklamali (a stanuli tak v historii vedle Gustava Husáka). Ať tak nebo tak, následuje pět let v nichž má prezident Miloš Zeman právo dokázat, že si svůj úřad zaslouží.


Jenom doufám, že poněkud oblblé voličstvo mezitím najde cestu zase k sobě navzájem.

5 komentářů:

  1. Přečíst si tenhle článek je po volebním šílenství blaho.

    OdpovědětVymazat
  2. Včera jsem se setkal s pár přáteli na kávě a pívu. Dva z nás v druhém kole nevolili a dva volili každý svého kandidáta. Politika nás k rozporům občas přivede, ale nestojí mezi námi. Myslím že nás trápí, jak v televizi definují co je 'main stream', jak snadno se na obrazovce řekne jakou máme všichni špatnou vlastnost a jak se jako za minulého režimu řeší neproblémy. Jak se ojedinělé jevy vydávají za projevy systémového selhání a naopak, jak se systémová selhání nakládají na záda 'zločinných' jednotlivců. Díky za článek.

    OdpovědětVymazat
  3. Poslední dvě věty do kamene tesat!

    OdpovědětVymazat
  4. "ignorování výzev k abdikaci" Neznám žádnou vládu, která by abdikovala či měla povinnost abdikovat potom, co ji k tomu vyzve nějaká shora organizovaná skupina lobbistů dalšího mocenského centra (Děkujeme, odejděte, potažmo pravdoláskaři)...ostatně to není moc ústavní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle je samozřejmě omyl. Nejde o to, že by vláda automaticky abdikovala, když jí k tomu někdo vyzve, ale o to, že není možné petici se sto tisíci podpisy svádět na "spiknutí shora". Na takto podpořenou výzvu má politik politickou povinnost reagovat a zahájit s takovou skupinou dalog ikdyby to bylo jen na usmířenou a na konci se rozešli každý jen se svým názorem.

      Vymazat