Odboj nebo emancipace?

Setkávám se často s tím, že lidé nějak nechápou, proč se tak jednoznačně vymezuji proti náboženstvím. (Pravda, po tom co právě předvádí Římskokatolická církev mě chápe stále více lidí.) Většině z nich je také jasné že jsem ateista, protože ve svých příspěvcích pravidelně "kopu" (alespoň slovy) do chování církví.
Bývám proto označován už i za militantního ateistu. Nakonec jsem přijal alespoň to označení "ateista", kterému jsem se poměrně dlouho bránil.

"Ateismus" bylo totiž v dobách starověkého Řecka označení zločinu proti obci, kterého se mohl člověk tím, že nevěřil v místní bohy. Trestalo se tradičně smrtí. Z právního hlediska je to zajímavý zločin, protože se ho dopouštěl člověk tím že něco nedělal.

Nedávno ale musel vzniknout ateismus jako pojem znovu z úplně jiného důvodu. Tím byla  řada útoků náboženských fantasmagorií na svět vědy na konci dvacátého a začátku dvacátého prvního století. V podstatě jsme se octli před podobným problémem, jaký už americká justice řešila ve dvacátých letech při Opičím procesu.

Jedním z největších takových útoků bylo tažení proti evoluci prezentované "kreacionismem" a "inteligentním designem". Ty dva pojmy znamenají vlastně stejnou hypotézu, jen pod jiným názvem. Zjednodušeně by se to dalo popsat tak, že svět byl stvořen Bohem a pak se ještě trochu dovyvinul.

Tahle celkem praštěná idea, která brzy implantovala zpět i kreacionismus mladé země spolu s představou, že lidé a dinosauři žili vedle sebe.

Opět se roztočily hádky o "přechodné články", což je termín, který by v biologii vůbec neměl existovat. Každá živá forma se sice liší od svého předchůdce, ale jen nepatrně, takže rozdíl je vidět vždy až mezi velmi vzdálenými příbuznými. Jakákoli krokokachna prostě nikdy nemohla vzniknout jinde, než v hlavě šíleného kreacionisty. 

Několik vlivných organizací začalo tlačit na vlády, aby začlenila inteligentní design do výuky na základních a středních školách jako "alternativní teorii". Zvláště silná byla tato snaha v USA, kde také brzy přinesla nepěkné výsledky.

Hnutí "Nových ateistů" vzniklo právě v USA a Velké Británii v podstatě jako alergická reakce na stále silnější vliv náboženských skupin ve vědě. Tento tlak existuje i u nás, nastupoval ale s výrazným zpožděním. Proto nebyla v podstatě českou společností v devadesátých letech vůbec zaznamenána kniha Gillese Kepela Boží pomsta, která ukazuje jak náboženské skupiny v USA získávají politickou moc.

Tato kniha by si mimochodem zasloužila reedici, protože popisuje události poměrně zeširoka od sedmdesátých let, kdy musíme hledat kořeny dnešního politického angažování církví.


Ani o deset let později nebyla u nás kniha Richarda Dawkinse Boží blud přijata se zvláště velkým ohlasem. Lidé prostě nepochopili že jde o emancipační příručku amerických ateistů. Čeští ateisté neměli v té době také žádný důvod se nějak sdružovat a organizovat, protože se necítili náboženskými skupinami ohrožováni. Ostatně v České republice měli výraznou početní převahu.

Prvním varováním mělo být to, jak se o uvedení knihy postarali sami křesťané z nakladatelství Academia, kde ve dvou opravdu neskutečně pitomých komentářích a v poznámkách zařazených do samotného textu udělali z Richarda Dawkinse protináboženského fanatika.
Dalším varováním mělo být, že oba autoři redakčních doslovů vytvořili knize vlastnoruční antireklamu.
Stanislav Komárek neváhal autora označit jako zakladatele nového náboženství:

A Filip Jaroš, který ve svém doslovu dokázal zopakovat téměř všechny argumenty, které Dawkins ve své knize vyvrací logickými argumenty (čímž dokázal že knihu buď nečetl, nebo že k jejímu pochopení jeho inteligence nestačí) se nerozpakoval své výpady proti knize různě rozšiřovat po internetu.
Dokonce i na osel.cz:

Ateistické tažení Richarda Dawkinse

Na jednu stranu chápu, že máme svobodu vyjadřování, ale na druhou to vypadá, jako kdyby Academia vlastně Dawkinsovu knihu ani vydávat nechtěla. Jak nakladateli tak oběma komentátorům naprosto chybí vhled do problematiky boje vědy a náboženství na půdě USA. V případě těch dvou pánů se ale zdá, že o něj ani nemají zájem.

Český čtenář ovšem takový úvod potřeboval a nedostal ho. Kdybychom ho měli, byla by naše společnost také lépe připravená na to, co se chystá. Věřící dnes ovlivňují zpravodajství, získávají politický vliv pomocí nátlakových skupin a v nejbližší době získají také masivní finanční injekci, díky které převálcují jakýkoli odpor.

Zkrátka se k mé lítosti pomalu blíží doba, kdy i čeští a moravští ateisté budou potřebovat emancipační příručky a ve školách se budou vyučovat "alternativy k vědě".