Stránky

pátek 13. dubna 2012

Duch temna

Velikonoce jsou zaplaťpambuch za námi a s nimi i katolické šílenství v našich médiích. Člověk by si už myslel, že žije v Polsku a ČT 24 je první televizní kanál rádia Maríja. No dobře, stejně se na televizi moc nedívám, ale něco mě přesto zaujalo v těch několika okamžicích, kdy jsem ji zapnul (abych jí vzápětí zase vypnul).

Jako na potvoru jsem totiž natrefil na jakýsi křesťanský magazín, či co to bylo, kde pan Halík varoval před stahováním náboženství do privátní sféry. V čase, kdy na člověka z každých zpráv vykoukne papež a skoro cokoli jde přes den - vyjma infantilních filmů z archivu – je něco o katolicismu, je takové prohlášení na pováženou.
V naší republice je 7133 katolických kostelů a kaplí, ale jen 4 125 základních škol, 26 veřejných 2 státní a 46 soukromých vysokých škol!

Dodám, že podle vlastních materiálů katolíků „Ve školním roce 2007/2008 bylo registrováno Ministerstvem školství České republiky celkem 138 církevních škol a školských zařízení, 99 katolických a 39 nekatolických. Z toho římskokatolické církvi patří: 14 mateřských škol, 21 základních škol, 2 základní umělecké školy, 19 gymnázií, 13 odborných škol, 6 vyšších odborných škol, 10 školských zařízení (mezi nimi je i křesťanská pedagogicko-psychologická poradna) a 14 center volného času.“

Měli bychom si tedy právem položit otázku, jestli sekulární vzdělání a sekulární myšlení nejsou v naší "ateistické" zemi vlastně v defenzivě. Tlak na veřejnost ze strany katolické církve (ŘKC) už dávno není zanedbatelný. V současnosti se mnozí vlivní katolíci, včetně pana Halíka, snaží dokázat, že základy Evropy jsou křesťanské. (Samozřejmě nemohu vyvrátit, že křesťanství tvořilo v minulosti velmi významnou složku evropské kultury, byl bych ale velmi nerad, kdybychom se dnes k tomuto modelu měli vracet.)

K tomu bohužel směřuje snaha aby se Česká republika více zasazovala o trpící křesťany ve světě. Pomáhat od utrpení je ušlechtilé, ať jde o kohokoli, jenže když stát pomáhá někomu protože jsou to křesťané, staví ho to do velmi nehezké pozice.

Náš stát je sekulární a měl by tak zůstat, právě tak jako by Evropa měla zůstat sekulární. K tomuto poznání jsme se (my Evropané) protrpěli přes pěknou řádku století. Jestli se nám to už vykouřilo z hlavy, měli bychom si na to zase rychle vzpomenout. Historie Evropy je historií náboženských válek. Pokud bychom se vrátili jen o několik století zpět, viděli bychom, jak se lidé zabíjejí kvůli rozdílným náboženským představám - katolíci, protestanti, Židé, mohamedáni - všichni proti všem.

Dnes často omílané zákony na ochranu víry vznikly kdysi vlastně jako ochrana před náboženstvím. Lidé nebyli pronásledováni a vražděni proto čemu věřili, ale proto, že nevěřili tomu, čemu věřil jejích pronásledovatel. Sekularismus vznikl jako způsob, jak spolu mohou žít lidé různého vyznání v jednom státě a v relativním bezpečí. Říká, že nezáleží na tom čemu člověk věří, pokud respektuje univerzální sekulární zákony platné pro každého. Zároveň dělá přesně to co se nelíbí panu Halíkovi – posílá víry do privátní sféry. Není totiž možné aby si podle svého zabíraly veřejný prostor (skutečný i virtuální).

Všimněte si, že ani evropské ani naše zákony ale tak důsledné nejsou. Náboženské akce a projekty dostávají dotace přednostně. Na náboženskou akci se nevztahují stejné zákony jako na jakákoli jiná veřejná shromáždění a církevní představitelé nejsou souzení podle stejných pravidel jako běžní občané.

K tomu se teď přidává snaha postavit náš stát nebo rovnou celou Evropu na stranu křesťanů, která je v důsledku zároveň útokem na sekulární uspořádání. Postavit se na stranu jedné z bojujících stran, namísto toho abychom bránili vlastní pozice je ještě nebezpečnější než snaha vykládat zákony na ochranu před náboženstvím, jako principy vyjímající věřící nebo církevní představitele ze světského práva.  Měli bychom si to důkladně zvážit! Opravdu chceme návrat do doby předsekulární?




Žádné komentáře:

Okomentovat