UPOZORNĚNÍ:
Tento článek je čirá spekulace a neměl by být používán jako argument pro cokoli.
Ten obrázek si asi pamatují všichni, kdo to tehdy zažili: dva premiéři – Václav Klaus a Vladimir Mečiar sedí v zahradě a domlouvají rozdělení Československa na dva nezávislé státy.
To se také, přesně podle jejich plánu nakonec stalo skutečností 1. ledna 1993. Otázkou je: Proč se to vůbec stalo?
Protože to Slováci chtěli? No, možná, možná někteří…
Průzkum Martina a Zory Bútorových z března 1993 zjistil, že proti rozdělení Československa bylo asi 50 % Slováků a asi 30 % obyvatel Slovenska podporovalo rozdělení. Češi byli spíše proti rozdělení ale s tím, že Slovákům nebudou stát v cestě k jejich vlastnímu státu.
Je otázka, kdo na tom tedy chtěl něco vydělat, protože pro obě země to žádný přímý užitek nepřinášelo. Přesto byl tlak na rozdělení neuvěřitelně silný a v mnoha směrech kopíroval události roku 1939, včetně boje o pomlčku.
Seřadím teď pár faktů a pak zkusím vysvětlit, proč si myslím, že byl rozpadající se Sovětský svaz a z něj nově vznikající neoimperiální Rusko, respektive jejich tajné služby, těmi nejpravděpodobnějšími iniciátory roztržení Československa.
Nejprve tedy malé opakování historie:
1988 - 1991 Rozpad Východního bloku
Sověti se snažili v vznikajících republikách podporovat a dosazovat prosovětské/proruské politiky.
1989 Sametová revoluce v ČSSR
Mezi oblíbenci Občanského fóra se objevují nejen disidenti, ale i pracovníci Prognostického ústavu Václav Klaus a Miloš Zeman. Oba mají velmi silné vazby na Rusko.
Prezidentem se stává velmi proamericky orientovaný disident Václav Havel. Od počátku jeho vliv směřuje republiku ke vstupu do NATO.
Na Slovensku se prostřenictvím VPN dostává do předsednického křesla agent STB Vladimir Mečiar.
1991 Rozpad Sovětského svazu.
1992 Porady Klause a Mečiara o dělení Československa.
1992 Michal Kováč se jako budoucí prezident ještě před volbami neformálně sešel s Jozefem Moravčíkem (bez vědomí Vladimíra Mečiara) a předal mu návrh uspořádání česko-slovenských vztahů v podobě volné unie. Šlo o sondáž možnosti dohody HZDS s očekávanou vítěznou stranou v českých zemích. S podobnou myšlenkou pak HZDS operovalo v počátečních fázích povolebních jednání. Na první povolební schůzce, mezitím co spolu mluvili Václav Klaus a Vladimír Mečiar, předložil Michal Kováč místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi opětovně projekt česko-slovenské unie, který ale ODS odmítla a Macek sám jej označil za projekt „slovenského státu s českou pojišťovnou“. Jako předseda Federálního shromáždění vedl ještě v průběhu srpna 1992 jednání i se zástupci české opozice (ČSSD, ČSS, Zemědělská strana), kde byl projekt česko-slovenské unie hodnocen kladně, ale pro nesouhlas ODS coby koaličního partnera HZDS v jednání nebylo pokračováno.
1.1. 1993 se Československo rozpadá na dva samostatné státy.
2. 2. 1993 Václav Havel se stává prvním prezidentem samostatné České republiky je jím až do roku 2003
26. února 1999 v
Trůnním sále Pražského hradu podepsal Václav Havel listiny o přistoupení České republiky k
Severoatlantické smlouvě.
12. března 1999 ČR se stala oficiálním členem NATO.
2003 – 2013 Václav Klaus prezidentem ČR své spisky vydává pomocí dotací od koncernu Lukoil.
Vývoj událostí vedoucích k rozdělení Československa je v České republice interpretován často způsobem "Slováci to chtěli". Reálně ale průběh událostí vypadá tak, že rozdělení chtěl především Václav Klaus, jeho ODS a Mečiar.
A teď, proč si myslím, že jsou Rusové nejpravděpodobnějšími adepty pro akci "Rozdělení Československa":
I.) "Cui bono" – Po zvolení Václava Havla prezidentem a jeho podpoře ze západu bylo zřejmé, že se Československo bude snažit začlenit do západních mocenských struktur. V zásadě nebylo možné změnit jeho směřování. Tedy ne celého Československa.
Případ nacistického Německa a rozdělení Československa za 2. světové války ukazoval, že vazbu mezi Čechy a Slováky lze narušit. Pokud tedy nelze ovládnout směřování celého Československa, stále by bylo možné řídit svojí loutkou alespoň Slovensko.
II.) Taktika – Ať už se podíváme na Osetii, Gruzii nebo třeba na současnou Ukrajinu, vidíme stále stejný vzor:
a) Záškodnické akce pod falešnou vlajkou a informační válka vedoucí k vyostření vztahů
b) Podpora separatistické skupiny.
c) Odtržení území
d) Anexe území
e) Připojení území k Rusku
Jde v podstatě o stejný postup, který použil Hitler při převzetí pohraničí.
III.) Proč nedošlo na body d) a e) ? Nikdy o ně nešlo. Slovensko nemá přímou hranici s Ruskem od roku 1991. V zájmu Ruska byl loutkový stát řízený jím dosazeným politikem, nebo stát pod výrazně větším vlivem ruské propagandy, než Česká republika.
Strategicky by pro Rusko bylo výhodné zabránit vstupu Slovenska do NATO. Vznikla by tak těžko hájitelná hranice, protože ČR, Maďarsko a Polsko vstoupily do aliance roku 1999.
Konec této snaze znamenal rok 2004, kdy se k NATO připojilo i Slovensko. Informační válka však stále trvá. Po posledních volbách má Slovensko i skutečně prokremelskou vládu.
Asi vás napadá jedna otázka navíc, takže na ní také odpovím:
Rozpadlo by se Československo i tak? Ano, nebo by přinejmenším došlo k radikálnímu přehodnocení vztahů, které by vedly k vzniku dvou nezávislých států pod hlavičkou unie. Ze strategických důvodů by se to ale stalo až po zajištění bezpečnosti obou států po připojení k NATO, tedy pravděpodobně v roce 1999.
Po vstupu obou zemí do EU by se tato dohoda stala z větší části symbolickou.
Teprve v roce 2017 můžeme mluvit o převládnutí názoru, že rozdělení bylo správné. Ale ani to není žádná hitparáda schvaluje jej 53 procent Čechů a 51 procent Slováků.
Obě země se tedy pravděpodobně znovu nespojí, pokud je k tomu dějiny nedonutí jako v roce 1918.
Žádné komentáře:
Okomentovat