Útok mrtvým chlapečkem

Fotografie dítěte utopeného při útěku z Turecka do Řecka zaplavila titulní stránky novin na západě a objevila se i na informačních serverech u nás. Ta fotka mohla leckoho rozesmutnit, ale zajímavé bylo, kolika způsoby byla zpravodajsky zneužita.

Na stránkách ČT 24 se můžeme dočíst:

Jestli tento snímek těla mrtvého syrského dítěte vyplaveného na pláž nezmění přístup Evropy k uprchlíkům, co tedy? ptá se britský deník The Independent nad fotografií utonulého syrského chlapečka na turecké pláži, která zaplavila sociální sítě i titulní stránky evropských deníků – stejně jako snímek tureckého policisty, který mrtvé dítě odnášel.

Tato první argumentace měla ještě stále jakoust-takous hlavu a patu protože pro obyvatele Syrie se z Turecka opravdu legálně prostě odejít někam dál nedá.

Na druhou stranu tu zůstává Stále otázka: Proč se všichni mohou zvencnout z postoje Evropy, která uprchlíky přijímá a nikoli z postojů bohatých arabských států v okolí, které je naopak nepříjímají.


Druhá argumentace byla tedy směřována proti Saúdské Arábii, Kuvajtu a dalším ropným velmocím.

Pravdou je že nejbohatší arabské země prostě válečné uprchlíky nepřijímají, ale stále je na samotných uprchlících, jestli při cestě z Turecka "za lepším" budou riskovat život či ne.

V podstatě permanentně jsme svědky toho, že nejen uprchlíci z Afriky, ale ani uprchlíci ze Sýrie nejsou schopni odhadnout míru rizika, kterou s sebou jejich pokusy přinášejí. Hrůznou ukázkou toho jak nemají ani ponětí o tom, že ohrožují svůj i cizí život jsou v podstatě neustále se potáějící přetížené uprchlické čluny i známý případ s mrtvými v chladírenském autě. Do něho totiž nastoupili sami!

Pokud jste viděli, jakým způsobem v něm bylo neuvěřitelné množství lidí naskládáno, muselo vám být jasné jedno: Nedalo se to přežít!

Podobně by si asi Evropan raději svázal vlastní vor z petflašek, než aby se mačkal s ostatními v člunu, který se potápěl už v okamžiku vyplutí.

Třetí argumentace tedy logicky používala mrtvého chlapečka přesně v opačném smyslu - uprchlíci do Evropy nepatří, protože nechali utopit chlapečka - pustili se na nebezpečnou plavbu s přetíženou lodí, nikdo ho nezachránil, chlapeček ani nedostal záchrannou vestu.

Tuto argumentaci docela podpořilo zjištění, že jediný, kdo měl z rodiny na sobě záchrannou vestu, byl otec, který potopení lodi přežil. K tomu se přidala tvrzení, že spěchal kvůli tomu, že si chtěl pořídit nové zuby a že právě on byl oním pašerákem lidí a zároveň i majitelem člunu, který se potopil.

K tomu bych řekl, že  bych podobná tvrzení bral poněkud s rezervou. Muslimský svět má v mnoha směrech jinou etiku než Evropa. Jedním z jeho aspektů je, že si lidé při podobných tragediích navzájem nepomáhají mimo své příbuzenské vztahy. (všimněte si  výpovědí)

Lidé z rodin, jejichž členové nepřežily tedy často napadají přeživší (není to typické jen pro tuto kulturu, ale je to zde hodně výrazné), protože mají pocit že přežili na jejich úkor. K tomuto podezření mají dobrý důvod. Scény při nichž muslimové házejí křesťany či Afričany nebo děti a těhotné ženy z lodí do moře, nejsou na uprchlických člunech nenormální.

Ze stejného důvodu je velmi problematické v některých situacích pomáhat lidem - muslimům v ohrožení. Napadání záchranářských týmů (za to že zachraňují někoho a ne někoho jiného) je poměrně časté. Je tedy možné, že jde o prostý útok proti přeživším, jako v jiných podobných situacích.

Čtvrtá argumentace směřuje proti sociálnímu systému - uprchlíci prý riskují život, protože je k nim Evropa příliš štědrá. Takže za všechno může náš sociální systém a ten je třeba odstranit.

No, přiznejme si, že na to leckdo slyší i u nás, protože sociální systém Německa nabízí víc peněz, než leckteré zaměstnání na plný úvazek u nás.


Pátá argumentace je naprosto emotivní - jste zrůdy, pokud ve vás pohled na mrtvého chlapečka nevyvolává soucit se všemi uprchlíky.

Na této argumentaci je zajímavé, jak moc počítá  s účinkem vzdálenosti a jak často to nevychází. Pro někoho je pobřeží Turecka prostě stále ještě moc daleko a proto se ho tahle informace nijak osobně nedotýká. Navíc není možné najít přímou souvislost mezi osobním postojem středoevropana (je jedno jestli kladným nebo záporným) k uprchlíkům a potopením člunu ve Středozemním moři.

Pro druhou skupinu je naopak moc blízko i Sýrie a tak v nich jeden luxusně oblečený mrtvý chlapeček nevyvolá větší emoce, než vyhladovělé, špinavé a nakonec podřezané děti Jezídů. Není to tedy z jejich pohledu důvod pro změnu politiky v Evropě, ale pro přístup Evropy k IS - tedy k vojenské intervenci.

Šestá argumentace je zaměřená proti novinářům - podívejte se, jak novináři schválně na zakázku manipulují s fakty, aby vytvořili dojem, který zamýšlejí.  I rodinná tragédie je jim dobrá aby manipulovali lidmi.

Nad veškerými jinými emocemi tedy převládlo: Fůůůj manipulace!

Pravda k tomuto dojmu hodně přispěla fotografie ukazující že s tělem dítěte bylo posmrtně manipulováno, aby byl záběr fotogeničtější. Názory lidí se opět rozdělily na dva proudy - "není to to samé dítě" a "všichni nám pořád lžou".

V každém případě tu máme velkou skupinu lidí ohrazujících se proti tomu, abychom měnili postoje nikoli na základě úvahy, ale podle emocí vyvolávaných tiskem.

Sedmá argumentace přichází z IS, kde jejich plátek Dabiq otiskl taktéž fotografii utonulého chlapečka s komentářem že prchat z Chalífátu do Evropy je nebezpečné a navíc je to pro muslimy hřích.


Vybrat si můžete podle svého, ale možná by vás zajímalo, co z toho všeho vyplývá pro mě. Uprchlíky na moři nezabíjí Evropská unie, německý sociální systém ani odpůrci migrace. Zabíjí je chamtivost. Proč je každý člun s uprchlíky z Turecka, Libye nebo Egypta přetížený? Protože každý uprchlík představuje peníze, hodně peněz.

Nakonec i samotní uprchlíci běží za vidinou zlatého telete, nebo spíš země zaslíbené, kde  halal skopové a kuřata létají přímo do úst a peníze ti dají, kdykoli  se o ně přihlásíš.

Těžko se jim divit, když i naše dějiny takovou pověstí začínají. Všechna ta Eldoráda a Klondiky prostupují celou lidskou historii.  Tak snadno se jim věří, zvlášť když se zdá, že nemáte co ztratit, a ještě snadněji, když na ně věří ostatní...