Křesťanská propaganda na gymnáziu v Českém Těšíně

Jsou věci, které mi běžně lidé zpravidla nevěří. Jednou z nich je infiltrování náboženství a kreacionismu do českého školství. Na polském gymnáziu v Českém Těšíně je v současnosti naprosto normální pořádat misijní akce v rámci vyučování a nejen to. Zcela nepokrytě se tam přednáší kreacionismus.

Z příspěvků jsem vybral na ukázku k okomentování ten s názvem Křesťanství a věda od RNDr. Mgr. Jaroslava Pokorného v němž se žáci mohli dozvědět neuvěřitelné "perly". Věnovat se budu jen některým z nich, protože nechci citovat úplně celý text přednášky, přesto jsem musel přepsat podstatný kus. 

TC 02:23 "První ten pohled o kterém bych chtěl trošku mluvit je pohled do minulosti. Já i jako učitel, zrovna minulý týden jsem měl rozhovor s jedním děvčetem, která říkala: Já to furt nemůžu pochopit, vy u nás učíte matematiku, fyziku a vy tvrdíte že jste věřící a tak. Jak se to dá skloubit?

A já jsem myslel, že to je jenom problém, který byl v době komunismu, kde jako všichni byli vyučováni tak, že náboženství padlo, že věda ho vyvrátila, ale je vidět, že to není jenom věc komunismu, ale že nám přetrvávají určité stereotypy, které jsou dodnes ve společnosti i ve školství."

Ano během prvních tří minut stačil už zahrát "argumentum ad komančum". Kdo nevěří musí být nutně obelstěn komunisty!

TC 03:03"A tak první, co jsem si říkal,  o čem bych chtěl trochu mluvit, podívat se na počátek, jak to vlastně bylo se vznikem vědy a jestli na to mělo křesťanství nějaký vliv. Nebo jak to bylo. Nedávno jsem četl jednu knihu, kde mě vlastně zarazila myšlenka:  Proč věda, tak jak ji známe vznikla v Evropě?

Když bysme si vzali starověk, nevim nakolik máte rádi dějepis, jenom maličko o tom. Když bysme vzali starověk a vzali bysme arabskou civilizaci nebo asijskou, čínskou, tak v mnohých ohledech ty kultury byly vyspělejší i co se týká technického rozvoje i co se týká učenosti a přesto ani mezi Araby ani v té Číně nevznikla věda tak jak jí známe dnes."

Nevím nakolik měl pan matematik rád dějepis, ale jedničku z něj jistě nedostal. Arabská civilizace určitě nepatří do starověku a rozhodně tam nepatří ani vznik moderní vědy. Zato tam patří dědictví antického Řecka, bez jehož filosofických základů by arabská ani evropská středověká a novověká věda asi žádný vzestup nezažila. Tam totiž vznikly základy kritiky, matematiky, fyziky, přírodopisu, filosofie a dějepisu.

TC 04:01"A já věřím, že vznikla právě v Evropě, protože Evropa byla tehdy silně ovlivněná křesťanstvím. Proč si myslím, že to tak je? Věřím že křesťanství a biblické pojetí světa bylo jedním z důležitých faktorů vzniku vědy. Křesťanství dalo vzniknout všem předpokladům pro vědu. Které to jsou? První, že svět je skutečný, že materiální svět je skutečný. Možná se vám to zdá jako: No to je jasné ne? To všichni víme, že svět je skutečný, ale ne ve všech pohledech na svět to tak bylo, třeba v takovém nějakém panteismu nebo animismu i třeba v asijském hinduismu, svět tak jak ho známe, je pro ně jenom zdání, zatímco biblické pojetí světa říká: Ne ten svět je skutečný a jenom to co je skutečné můžeme začít zkoumat."

Ovšem, jen to co je skutečné, můžeme začít zkoumat, jenže to není biblické pojetí. Tenhle pohled pochází samozřejmě z řecké filosofie, která asi někam úplně zmizela.

TC 05:05 "Druhý důležitý předpoklad, který dal biblický pohled na svět je, že materiální svět má velkou hodnotu."

Tohle opravdu dal lidem biblický pohled na svět? Pokud vím, tak podle raných křesťanů měl tenhle zkažený svět co nejdříve skončit a lidé už se neměli starat o budoucnost, dokonce neměli ani pohřbívat mrtvé. Ostatně zaměření na materiální svět naopak často vyčítají věřící ateistům.

TC 05:15 "Pokud jste četli Bibli tak v první kapitole když Bůh stvořil svět se několikrát opakuje: A Bůh viděl že byl dobrý. To znamená: Ten svět má hodnotu, pro křesťany, pro ty kteří se drží Bible, jasně bůh říká: Ten svět má hodnotu."

To samozřejmě implikuje představu, že pro ty, kteří se nedrží Bible svět hodnotu nemá, ale věřte mi, fakt to není pravda a opravdu vám nedoporučuji testovat tohle tvrzení v reálu. Navíc toto téma zpracovává antická filosofie mnohem lépe.

TC: 05:34 " Když bysme vzali třeba řeckou kulturu a řecké myšlení, tak pro Řeky to co je hmotné mělo nízkou hodnotu. Hodnotu mělo jenom to co je nehmotné, nějaký ten svět idejí, jako třeba u Platóna, ale hmota to je takové to špinavé, to takové..."


RNDr. Mgr. Jaroslav Pokorný se asi učil dobře matematiku, ale ani v antické filosofii asi žádný borec nebyl. Rozhodně nebyl při tom, když se přednášelo o peripateticích, atomismu a hedonismu. O antické filosofii by měl příště na střední škole asi přednášet někdo, kdo si přečetl více než jen úvod k platonismu.

TC:05:55"Zatímco křesťané říkají: Ne ten svět byl byl stvořen jako dobrý, on má svou hodnotu a to co má hodnotu stojí za to zkoumat."

Pokud si dobře pamatuji, tak hodnotu materiálního světa většina křesťanských učení popírala. Celý středověk chápal materiální svět jako pomíjivý a nakažený zlem. Popis materiálního světa jako něčeho hodnotného se znovu dostal do povědomí až s protestantismem, ale antičtí filosofové zcela samozřejmě svět zkoumali. Eratosthenés z Kyrény ve třetím století před narozením Krista změřil velikost - průměr a obvod Země. Na počátku 2 století n. l. (před zavedením křesťanství) prozkoumal a zmapoval Klaudios Ptolemaios podstatnou část tehdy známého světa. Do Evropy se ale jeho díla dostala až v novověku z arabských přepisů. Marinus z Tyru přibližně ve stejné době jako první použil při tvorbě mapy ekvidistantní válcovou projekci, která se dnes používá hlavně v názorných a meteorologických mapách.

TC 06:04 "Třetí předpoklad teda křesťaství, je při pohledu na materiální svět, že materiální svět není božstvem. Zase v protikladu k těm animistickým náboženstvím, nebo některým pohanským, kde všechno bylo nějak zbožštěno, každý kámen, každý strom, ve všem je nějaká duše, nějaký duch. A když věříte že ve všem je nějaký duch, tak to určitě nebudete zkoumat, protože kdybyste třeba pitvali žábu a věřili jste že v té žábě je taky nějaký ten duch toho všemohoucího, tak ho urazíte ne, když budete tu žábu pitvat, to znamená radši se ničeho moc nedotýkat."

Mám chuť vykřiknout "vrcholný křesťanský megablábol", ale raději vysvětlím co mě k tomuto pohnutí vede. Především je tu přeskok z božstva na ducha, což je zatracený rozdíl. Indiáni odprošují ducha uloveného zvířete, ale to rozhodně neznamená, že by jim to bránilo zvíře vyvrhnout, upéct a sníst. Své o pitvání zvířat v animistických společnostech musí vědět každý, kdo kdy viděl "rentgenové" malby australských domorodců, kteří na obrazech ukazují nejen zvíře, ale i vše co ví o jeho anatomii.

TC 07:00"Čtvrtý předpoklad, který dalo biblické pojetí světa pro vědu je že svět není jenom hodnotný, skutečný, není jenom, není božstvem, ale má logický a jednotný ráz. Je v něm nějaká logika, je v něm nějaká rozumnost a díky tomu v podstatě biblický pohled na svět přinesl termín, který nám dnes připadá úplně běžný, řekněme přírodní zákon, fyzikální zákon, chemický zákon. 
Nám se to zdá běžné, ale pro jiné kultury, které nestavěly na Bibli to byl pojem který oni neznali, oni nemluvili, oni netušili že v přírodě jsou nějaké zákony. Por ně příroda bylo něco tajemného, něco nepřátelského, něco drsného, něco nevyzpytatelného..."

TC: 08:55..."Teprve když lidé uvěřili Bibli a uvěřili ve stvořitele, který stvořil celý svět z ničeho, začlo být jasné, že by fakt ten svět měl toho stvořitele poslouchat, měl by fungovat podle nějakých zákonů a dokonce matematicky přesných zákonů..."

Další nesmysl, opět doplním krátkým vysvětlením. Představa přirozeného řádu světa není křesťanská a pravděpodobně není ani antická, ale o mnoho tisíciletí straší. Jenom předvídatelnost totiž umožnila lidem plánovat. Bez plánování nemůže vzniknout žádná kultura, natož civilizace. Základní představu světového řádu vytvářelo propojení mezi přírodními cykly a jejich astronomickou předpověditelností - čas lovu, čas setí, čas záplav, čas sklizně. Tohle museli umět lidé předpovídat, jinak byl s jejich kulturou konec.
Samozřejmě k tomuto musím dodat, že základní matematické zákony byly shrnuty (a možná i vytvořeny) Eukleidém mezi 4. a 3. stoletím před naším letopočtem v knize Základy. Výpočty kuželoseček zpracoval Apollónios z Pergy někdy kolem roku 200 před Ježíškem. Další z fyzikálních objevů měl na svědomí samozřejmě také Archimédés ze Syrakus ve třetím století před všemi křesťany. Ani jeden ze jmenovaných samozřejmě Bibli nečetl, protože tehdy ještě neexistovala. Obrovské množství antických poznatků bylo navždy ztraceno při vypálení Alexandrijské knihovny, z nichž jedno měli na svědomí také křesťané.

TC 12:55 "Ti vědci věřili: Ta věda je tu také proto, aby pomohla lidem ulehčit život. Protože ten život ve světě je těžký, to v tom středověku poznávali, jako následek něčeho co je stálého (?) hříchu a tak dál a oni věřili že věda je dar, který Bůh dal lidem k tomu aby pomohl překonat určité následky hříchu aby lidem zjednodušil práci."

Tento výklad se opravdu objevoval a u protestantů častý. Na počátku novověku, nikoli ve středověku,  byl protestantismus vědě opravdu nakloněn o něco více než katolicismus právě kvůli tomuto zdůvodnění praktičnosti vědy. Ale jde o poměr relativní, protože jinak bylo křesťanství vědě opravdu nenakloněno, jak dokazuje i seznam zakázaných knih Index librorum prohibitorum. Ten je totiž také dílem raného novověku a na seznamu zakázaných knih najdeme i Diderotovu encyklopedii! Ovšem v té době už alespoň existoval směr křesťanství, který vědce nešikanoval až tolik.

TC 13:41"A ještě jedna věc, kterou věřím že biblické pojetí světa, mělo velmi výrazně radikání vliv na vznik vědy, kolem těch předpokladů souhlasů a motivů taky biblické pojetí světa taky trošku usměrňovalo trochu vývoj té vědy v tom, že v tom počátku byl docela zápas o to jestli někteří křesťané říkali: Svět je...Prostě Bůh ten svět stvořil tak že on byl vlastně nutný. on takhle musí vypadat. Bůh vlastně neměl svobodu, prostě ty zákony jsou neměnné. A pak byli jiní, kteří říkali: Tak to není, Bůh je absolutním pánem nad tím stvořením, on svět stvořil ne proto že je to tak nutné, ale protože on svobodně ho stvořil tak jak je.
A tenhle rozdíl má velký význam proto, že dal vznik experimentální vědě. 
Dokud si lidé mysleli, že ten svět je nutný, že nemůže vypadat jinak, tak si mysleli, že ta věda může vypadat tak, že já sedím nad stolem, :-) u stolu, ne nad stolem, a přemýšlím, jak ten Bůh ten svět stvořil a tou dedukcí nějak dojdu k tomu. Ale ti kteří věřili, že Bůh má úplnou svobodu říkali: Tak se na to nedá přijít, to se dá přijít jenom tak, že budu ten svět pozorovat, že budu připravovat nějaké experimenty, že budu připravovat výsledky měření. Protože nevím dopředu, jak ten Bůh ten svět vytvořil.
Takže to byl základ toho co dalo vznik experimentální vědě..."

Mám doma takovou knížku, ve které všechno vynalezli Rusové a tohle tvrzení mi ji hodně připomíná. Experimenty byly samozřejmě známé už v antickém Řecku, ale neobešla by se bez nich ani konstrukce římských a čínských strojů. Konstrukce přesných slunečních hodin se neobejde bez pozorování, kartografie se neobejde bez měření a konečně celá helénská ani arabská alchymie (která na helénskou navazovala) by nikdy nemohla existovat bez experimentů.

 TC : 19:27 "Myslím si že mnozí lidé a nejenom mladí, ale někdy o tom i kolegové mluvili, že stále mají ten problém, jak jdou tyhlety dvě věci skloubit. Je možné být v dnešní době vědcem a zároveň křesťanem? není to nějaká schizofrenie že v neděli jdu do kostela, to jsem křesťan, pak teda přijdu z kostela, sundám sváteční oděv, a jsem zase, a pak teda v neděli odpoledne jsem tak něco mezi a od pondělka jdu do vědeckého ústavu a už jsem zase vědec a na víru ani nevzpomenu.
Kdyby to tak bylo, tak by to bylo fakt hrozné a tím bych rozhodně nechtěl být a nikdy opravdu takovým člověkem nebyl. Chtěl bych alespoň, ale to je zas na dlouho, ale alespoň v několika minutách nějaké věci co mě k tomu napadly co bych k tomu možná mohl vysvětlit, jak ty dvě věci můžou jít vedle sebe a nebo dokonce spolu. A takový klíčový rozdíl, který mě k tomu napadl je: Jsou fakta a je výklad faktů a to jsou dvě různé věci, které spolu souvisí, ale které nejsou jedno a totéž. Fakta jako skutečnosti a výklad těch faktů."

 Pokud jde o to, že výklad faktů a fakta nejsou totéž, je to snad něco, s čím by musel každý vědec jen souhlasit. Problém je, že tím pan Pokorný nezdůvodňuje vlastně nic, protože příklady, které uvádím výše nejsou problematické jen z hlediska výkladu, ale především z hlediska faktů.

Následuje naprosto kreacionistický příklad s vyprávěním o mostu v lese, je však příliš dlouhý a na výklad nezajímavý, protože vše co je v něm se ještě později opakuje. 

TC: 27: 47 "Vědecký pokrok, mluví se hodně o vědeckém pokroku. Co to je vědecký pokrok? Je to něco že se pořád, když mám nějakou učebnici chemie, fyziky. Někdy to vypadá tak, tak v roce 1835 objevili  tohle, v roce 1842 se zjistilo toto a toto. Jakoby taková časová chronologie, jakoby vědecký pokrok byl prostě nějaké hromadění nových objevů, poznatků, vynálezů. No ale to je velmi zkreslující představa! Jo, když to ve výsledku takto napíšeme, jako výsledky nějakého sportovního utkání tak to tak vypadá. Tak to nikdy nebylo! ve skutečnosti to je tak, že věda se vyvíjí díky tomu, že někdo přijde s novým teoretickým výkladem věcí a teď se zjišťuje, jestli ten výklad sedí na dosud poznané věci a dělaj se experimenty, jestli ten nový výklad dává předpovědi, které fakt jsou, odpovídají realitě, odpovídají skutečnosti.
Vždycky posun ve vědě byl tehdy, když někdo přišel s novým výkladem, novým výkladem věcí a pak zjistil, jestli ty fakta fakt tomu odpovídají. Jo, to bysme mohli do konkrétních věcí ať už to byl Einstein se speciílní obecnou teorií relativity ...on přišel s novou, s novým teoretickým systémem který vyšel z něčeho co nebylo jasné, jak se dá spojit klasická Newtonova fyzika s Maxwellovými rovnicemi a on přišel, on hledal, jak by vymyslel nový teoretický systém a pak se zjišťovalo, jestli dává dobré předpovědi."

Především pokrok ve vědě přichází jak díky hromadění faktů, tak díky novým teoriím, ale hlavně díky odhalení rozporů v teoriích dosud používaných. Hnacím motorem pokroku ve vědě je tedy kritika, aby byla ale podložená musíme pro ni mít dostatek poznatků a na rozporu mezi poznatky a předpoklady teprve vzniká nová pracovní hypotéza, která na to aby byla uznána za platnou vědeckou teorii musí být v souladu s pozorováními a systémem vědy.

Teorie vědy v přednášce úporně trpí, ale ještě není všemu konec. Připomínám, že tohle není záznam ze stránek nějakého pochybného sdružení, ale že původní nahrávka pochází z léta roku 2012 z polského gymnázia v Českém Těšíně. Je to jedna z přednášek v rámci misijní akce „Czas na zmiane“ pořádané přímo na škole, na níž měli žáci účast povinnou! V jejím rámci je zde přímo propagován kreacionismus.

TC 29:39 "To je výklad, když mluvíme o té relativitě,  to je výklad, který ještě stále je v rámci vědy, ale když jdeme dostatečně hluboko v těch  výkladech, tak vyjdeme z hranic vědy a přirozeně jdeme za hranice vědy. Když jdeme k těm otázkám původu, k těm otázkám: Proč? Kdo? Jak?
Nějaký příklad, když vezmete nějaký stroj jako třeba počítač, což je docela inteligentní stroj. Může ten stroj popsat, že tam v něm probíhají různé hlavně fyzikální procesy, možná i nějaké chemické procesy.
Ty všechny procesy jsou fyzikálně poznatelné, probíhají podle nějakých zákonů, ale přesto, pokud chcete pochopit princip počítače, tak vám na to fyzika a chemie nikdy stačit nebude.
Počítač se nedá vysvětlit jenom na základě fyziky a chemie, ale někdo, kdo měl znalosti fyziky a chemie, těch zákonů, dal nějaký organizační princip, podle kterého využil ty fyzikální a chemické vlastnosti k tomu, že je tam nějak naprogramovaný sled činností a ten počítač dělá to, co ten konstruktér chce dělat."

Známá argumentace s předvídatelným pokračováním. Ovšem, fyzika a chemie na to stačit nebude, protože počítač je v principu matematický stroj. Pochopit princip počítače rozhodně v rámci vědy jde. Ba co víc, každý děj který probíhá v přírodě můžeme díky jeho matematické podstatě využít také k výpočtu. Dokonce kdybychom si představili dostatečně složitý a správně nastavený počítač, tak by byl schopen analyzovat nejen procesy, které v něm probíhají, ale i jejich smysl. Počítač by dokonce mohl vnímat i uživatele, protože má i jakési "smysly" pro jeho vnímání - klávesnici a myš.


Následuje tedy samozřejmě převedení do zvířecí říše.

TC 30:51 Ale úplně obdobně je to s životem, s živými organismy.  Živý organismus je mnohem dok..Každý z nás, pokud máte na vás někdy přijde depka že je k ničemu a že za nic nestojí, každý z nás je úžasný zařízení. Celá špičková věda a technika, nikdo nevymyslel něco takového jako je tělo, každýho z nás, my jsme úžasný systémy. Mnohem lepší než nejdokonalejší počítače a stroje. Jak to v nás funguje můžeme vysvětlovat pomocí fyzikálních, chemických, bilologických procesů, všechno tam probíhá, jenže všechny ty procesy řídí nějaký princip a ten princip není fyzikální, není chemický, je to informační systém, je to nějaká informace, která řídí všechny ty procesy a ta informace jde mimo hranice fyziky, chemie, v podstatě mimo hranice přírodních věd.

Tak tohle bylo hrubé zahrání na city posluchačů, ale budiž mohu to dopustit, tak to přehlédněme. Mnohem vážnější je argumentace informací. Celé tohle vysvětlování totiž vede jen k tomu že informace existují. Jenže to víme, v přírodě živé i neživé je spousta informací a tyto informace se přenášejí. Přesto je otázka "Kdo tam vložil tu informaci?" v principu  stejně vědecká či nevědecká jako otázka "Kdo zanechal tuto stopu?" V obou případech by byla odpověď "bůh" vyhodnocena jako chybná a upřesnění "křesťanský bůh" je opravdu jen věcí osobního přesvědčení. Letokruhy stromů či geologické vrstvy nesou informace úplně stejně přirozeně jako vlastní hmotu. I když lze informace přenášet a nejsou tedy přímo závislé na konkrétní hmotě, nic neukazuje na to, že by je to vyjímalo z přírodních věd.


TC 32:10 "Ty otázky Kdo? Proč?  Jak přesně to vzniklo, nebo jak přesně k tomu došlo? To jsou otázky které jsou mimovědní. Není to chyba vědy, prostě věda není všemocná, věda je část lidského poznání. Dobrá část, ale jenom část a tyhle otázky jsou přirozeně mimo vědu. Věda prostě na ně nestačí a věda na ně nemůže odpovědět, protože to není v její metodologii. Je to oblast filosofie. A filosofie byla vždycky s vědou spojena od rané vědy v patnáctém v šestnáctém, sedmnáctém, osmnáctém století a vždycky to tak bylo."

Dobrá, tohle slýcháme od věřících často, jenže co to vůbec je? V první řadě jsou všechny uvedené otázky vědecké, věda na ně hledá odpovědi a často na ně odpovědi nachází. Jediný případ, kdy nemůže najít věda odpovědi a to z principu a ani v budoucnu, jsou ty které nedávají smysl jako: Která slepice snesla tento kámen? Který bůh stvořil svět? Proč jsi zapoměněl na naše výročí? Vědeckými postupy lze ale určit, které otázky jsou nesmyslné. Věda se obecně zabývá vším, co můžeme vědět. Pokud je něco skutečně mimo vědění tak to nemůže být součástí lidského poznání. Filosofie tedy nebyla s vědou spojena uvedeným způsobem, protože vědy stále jsou její součástí - vyrůstají z ní.

"TC: 33:45 Třetí vrstva reality, která není redukovatelná jenom na hmotu, energii a na život, je člověk, který jak věřím je jediná bytost, kterou známe tady na Zemi, která nejenom v ní probíhají hmotné procesy, chemické, fyzikální, bilologické. Taky jsme řízeni informací, která do nás byla vložena při našem početí, ale navíc jsme schopni nové informace vytvářet a předávat je dál. Tím myslím se lišíme od zvířat, díky tomu mají lidé kulturu, díky tomu můžeme navazovat na to, co lidé vymysleli před námi..."

Na to se dá jen říci to, že tahle víra je zcela v rozporu se současnými poznatky etologie. Jakési kultury, které vznikají předáváním informací nacházíme například u šimpanzů, slonů a kytovců.


TC 34:43 Teď když se budem ptát: Dobře, to tady je, ale jak to bylo na počátku času? Jak to že tu je hmota, energie (? špatně srozumitelné) spíš než nic? Jak to že je živý systém, jak se živé systémy vyvinuly z hmoty a energie? Tudíž to je už něco trošku jiného. A jak se člověk vyvinul z živých systémů?
Na tu otázku můžeme různě odpovídat, myslím si že jsou na to dvě základní skupiny odpovědí, jedna odpověď říká, že to vzniklo náhodou, nebo že je za tím sebeorganizace hmoty a v podstatě tomu odpovídá evoluční učení, ale prosím už nejsme na půdě vědy, jsme na půdě filosofie, jsme na půdě výkladu faktů, na půdě chápání skutečnosti. 
A druhá, druhý možný výklad nebo skupina výkladů  je že nevěříme v náhodu, nevěřím v sebeorganizaci hmoty, ale věřím že za tímhle světem musí být nějaká inteligence. Ať už ji nazvu Bůh nebo někdo se jí neodváží nazývat Bůh nazývá jí prostě inteligence, to v tuhle chvíli neřešíme, ale nějaká inteligence která stojí za zrodem těhletěch tří vrstev reality. A my můžeme pokud ta věda nám v tom může pomoct zjišťovat, který ten výklad je v nějakých ohledech více nebo méně pravděpodobný, ale nemůžeme nikdo z nás vědecky říct: Věda dokázala že platí evoluce, nebo věda dokázala že Bůh stvořil svět nebo inteligence stvořila svět.
To je mimo oblast vědy. Věda není všemocná, to je mimo oblast vědy to dáváme vědě něco co nemůže. To je oblast výkladu faktů a výklad faktů je vždycky něco, pro co my se rozhodnem, čemu my uvěříme. Takže jestli někdo říká: Ty jsi věřící, já nejsem věřící... Ne, všichni jak nad tím uvažují jsou věřící. Někteří věří v evoluci, někteří věří v náhodu, někteří věří v sebeorganizaci hmoty, někteří věří v Boha, někteří věří v inteligenci ale raději jí nechtějí zkoumat..."

Tohle už je samozřejmě čistá propagace kreacionismu. O tom, že samoorganizace hmoty není iluze se může přesvědčit každý, kdo kdy slyšel o krystalizaci, kapalných krystalech či tvarové paměti.  Hlavně se tu ale přednášející pokouší dokázat, že evoluční teorie a božská hypotéza jsou dvě rovnocenná tvrzení. Jenže evoluční teorie je funkční vědeckou teorií, kterou dokládají paleontologické nálezy, anatomie i genetika. Co víc, je s představou stvoření světa Bohem v rozporu právě tím, že tvorové jsou nedokonalí. Opravdu by všemohoucí a vševědoucí bytost stvořila člověka tak, aby trpěl bolestmi zad v důsledku nedokonalého přizpůsobení jeho kostry chůzi po dvou nohách? A co třeba konstrukce ženské pánve? Proč dal bezbolestný porod vačicím, ale ne lidem?  Proč by Bůh nejprve vyhnal předky velryb na souši a pak je přinutil opět se vrátit do vody? A pokud by byly velryby stvořené tak jak jsou, proč tedy trpí kesonovou nemocí a proč vůbec mají plíce? K čemu jsou hadům a velrybám rudimenty zadních nohou?
Naproti tomu není stvoření světa a života Bohem obhajitelné ani jako vědecká pracovní hypotéza. Dostanete se jím totiž k otázkám: Co bylo před Bohem? Kdo stvořil Boha?
To že se jednotlivec může rozhodnout pro některou z nich je rozhodně nedělá stejně použitelnými, natož vědeckými.

Následuje diskuse v níž se můžeme dozvědět další dosud neznámé informace.

Tazatel: Na začátku jste říkal, že křesťanství, nebo víra podporovala vědu, mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím, ale co takový Giordano Bruno, ten kvůli svým myšlenkám vlastně, i když byl taky věřící, tak byl upálen za kacířství protože jeho myšlenky a jeho objevy byly...(nesrozumitelné)?

RNDr. Mgr. Jaroslav Pokorný: Dobře, děkuju za tu otázku. Zas musím odpovědět trošku zjednodušeně jo, protože není na to moc čas. V podstatě, možná jednu věc kterou bych chtěl říct že, nešlo ani o souboj nějakých vědeckých poznatků nových, které by křesťanství nebo Bible nechtěla přijmout. V podstatě to byl problém filosofií. Křesťanství na počátku toho rozvoje vědy bylo hodně spjato s Aristotelskou filosofií, která mimo jiné pro ni bylo výhodné, že Země, nebo zdálo se jí dobré že Země je středem jakoby tady toho solárního systému, nebo vesmíru.
Když přišel heliocentrismus, s tím že Slunce je středem toho systému, Země se otáčí. Zvláštní na tom je, že ti heliocentristé v čele tedy první byl Mikuláš Koperník, na to nepřišli na základě vědeckých objevů. To je taky takový mýtus, který převládá, oni na to přišli proto, že byli inspirováni jinou filosofií než aristotelskou, v podstatě novoplatónskou filosofií, která byla taková víc mystická a  zdálo se jí dobré, aby Slunce, a Koperník byl taky křesťan, které pro něho představovalo jakoby určitým obrazem Boží přítomnosti, jakoby zdroj světla, tepla, aby to Slunce bylo ve středu.
A tehdy proti se stavěli právě ti aristotelští ale dávali vědecké důvody proč ne, protože všechno ukazovalo na to že fakt ta země je tak a Slunce se kolem ní točí. A kladi velmi dobré otázky které až později věda objevila včetně já nevim Corilosovy síly a dalších věcí. Takže na počátku nebylo to že by byli vědecké důkazy, které by dokazovaly že Slunce je středem, spíš to byl souboj filosofií a je fakt, že některé církve se hodně identifikovaly s tím aristotelismem. A tam byl ten problém, jo že se jim zdálo, že když opustí Aristotela a scholastiku, takže jim padne jakoby křesťanství..."

Tak to už opravdu nevím, co mám říci. Buď RNDr. Mgr. Jaroslav Pokorný prostě lže, ale na to vypadá příliš upřímně, nebo ze sebe chrlí nesmysly které si někde přečetl. V každém případě je to hromada lží, jen jde o to, kdo je jejich původce.
První heliocentrik nebyl rozhodně Koperník, byl jím Aristarchos ze Samu, který někdy žil mezi lety 320 - 250 před Ježíšem. Nebyl novoplatonik, ale peripatetik, tedy pokračovatel Aristotela. Své úvahy zakládal na výpočtech a měřeních. Zvláště rád používal skafé - zvláštní druh slunečních hodin ve tvaru duté polokoule. Byl to také první člověk, který si uvědomil čím je opravdu vesmír - prohlásil, že hvězdy jsou jiná slunce.
Ke smůle vědy se ale katolická a pravoslavná církev hlásily nejprve spíše k novoplatonikům a starším typům aristotelismu. Pro geocentrismus nacházeli odůvodnění právě v Bibli, protože z Genesis vyplývá, že Slunce a Měsíc byly stvořeny pro Zemi, ne naopak.
Mikuláš Koperník se opravdu seznámil s Aristarchovými spisy, nešlo tedy o žádný mysticismus, který se náhodou strefil do reality, ale o přesvědčivost Aristarchových argumentů.  Samozřejmě že mohla existovat i mysticko-náboženská zdůvodnění, dokonce nějaká taková být musela, protože heliocentrismus čelil také podobnému mýtu. Nešlo ale o hlavní a nejdůležitější důvod, proč se Koperník a Giordano Bruno stali jeho stoupenci. Koperníkovo dílo De Revolutionibus Orbium Coelestium také nijak nevypadá jako magická příručka ale jako regulérní dobový vědecký spis.
V odpovědi se ale úplně vyhnul tomu, že šlo o justiční vraždu člověka kvůli jeho vědeckému názoru. Něco takového je naprosto neomluvitelné i kdyby byl tento názor zcela chybný.

Ještě  lepší je ale příklad s automobily který uvádí proti evoluci. V důsledku totiž vyznívá zcela opačně.

TC: 48:09 "Máte nějaké auto sto let staré a teď vidíte modernější, modernější  a teď na konci Lamborghini že nejmodernější. Říkáte - ano evoluce! Jenže to nefunguje tak že postavíte Trabanta na parkoviště, počkáte třicet let a za třicet let se přijdete podívat a vidíte: Ahá Lamborghini!
Ne, proč dochází k takzvané evoluci? Že přichází člověk se svou inteligencí a říká: Aha, tahle součástka by šla udělat jinak."

Vlastně je to pěkná ukázka jak se dokáže kreacionista sám uargumentovat. Lidé samozřejmě vyvíjejí auta, takže u automobilů k evoluci dochází ale ve formě myšlenek. Lidé auta vyvíjejí protože nejsou dokonalí a proto ani jejich výtvory nejsou dokonalé. K čemu by ovšem Bůh potřeboval evoluci? Jenže pokud stvořil všechna zvířata dokonálá ve své formě (o čemž se dá zdatně pochybovat) jak to že v podstatě všechna vymřela ještě před tím, než se na zemi objevil člověk? Proč nemáme v mořích amonity jako kola od autobusu? Kde jsou všichni ti trilobiti, archaické ryby , obří štíři, ptakoještěři, ryboještěři...kde je 99,9% všech druhů, které kdy na Zemi žily? No vymřely! Kreacionisté nemají problém je s tím, kam se v Bibli poděli dinosauři, oni mají problém s celou planetou. A to je také největší "hřích" který mám opravdu za zlý panu RNDr. Mgr. Jaroslavu Pokornému.

Že si podivně vykládá historii, jistě, neměl by o ní přednášet, ale není to přece jen jeho obor. Že špatně vykládá historii vědy - totéž. Jenže co stáří Země?

49:52 "Dokud jsem byl evolucionista, to možná takových šest - sedm let zpátky, tak jsem ještě ve škole, ve fyzice učil: Ano, všechno je jasné, Big Bang - patnáct miliard let, sluneční soustava čtyři a půl miliardy let, Země taky a tak dál. Pak, když se mi to nabouralo, jsem začal o tom studovat různé knihy, já se musím,přiznat, jsou tři skupiny názorů. Kreacionisté mají teorii staré Země, že ta Země fakt může mít i stovky milionů roků, pak je teorie mladé Země, že fakt má nějakých těch šest tisíc roků, když bereme roky přesně tak jak je to v Bibli, nebo jak to chápem když bychom vzali skutečný rok s 365 dny a pak jsou evolucionisté ať věřící nebo nevěřící, kteří říkají přes 4,5 miliardy let. Musím říct že všichni, ve všech třech oblastech  jsou dobří vědci. Všichni tři názory mají dobré důvody pro to věřit, že tomu tak je a mají slabiny, které neumí vysvětlit."

Ano, tohle považuji za problém, protože RNDr. Mgr. Jaroslav Pokorný sám o sobě říká, že studoval Matfyz a krátce pracoval v Řeži. Právě to je v největším rozporu s tím že posuzuje různé datace stáří Země jako stejně podložené. U běžného člověka nepředpokládám, že by znal skutečný význam pojmů jako poločas rozpadu nebo radioizotopové datování. Také by měl vědět že odchylky v měření v těchto případech nepopírají metodu samotnou, asi jako setřený otisk prstu nepopírá použitelnost daktyloskopie. Je zjevné že se pan Pokorný už s vědou definitivně rozešel, protože dal naprosto přednost náboženství, když začal dávat přednost jen těm informacím, které si podvědomě přál vidět. 

Přesto si nemyslím, že by to byl nějak zlý nebo zákeřný, záměrně dezinformující člověk, naopak všechno co říkal znělo velmi upřímně a to mě na tom právě děsí. Dokonce myslím, že se pokouší si udržet i otevřenou mysl v rámci toho, jak je to pro něj ještě možné, jak o tom svědčí i jeho rozloučení:


TC 53:09 "Tam vám možná na závěr takové přání abyste nepříjmali jenom věci proto že vám je někdo řiká, ale abyste fakt sami zamýšleli se hledali, četli a to je asi důležité a věřim, jedna moudrá kniha řiká kdo hledá najde, takže když budete hledat určitě najdete to co je důležité pro váš život a nespokojte se s lacinými odpověďmi a doufám, nechtěl jsem být lacinou odpovědí dneska, možná že spoustu věcí neznám ale některé podstatné věci jsem objevil jsem za to vděčný."

Ani to ale nic nemění na tom, že by takový člověk neměl na gymnáziu kázat podobné bludy a náš školský systém má povinnost s tím něco udělat. Nejlepší co by se ovšem mohlo stát by bylo právě to, co na závěr radil právě RNDr. Mgr. Jaroslav Pokorný studentům. Oni totiž mohou hledat mnohem snadněji a nemusejí se omezovat jen na nábožensky orientované servery. Možná při tom také zjistí, že ne všechny autority jsou důvěryhodné, ne všechny informace jsou stejně hodnotné a jak ty podstatné poznat. Kéž by je právě tohle bylo možné naučit.