Měl jsem sen, jenže ne jako Martin Luther King, spíše trochu jako Stephen King.
Zdálo se mi, že jsem se na Nový rok posadil před televizi, abych si poslechl projev prezidenta. Na obrazovce se objevila o pár let starší, ale stále stejně přitroublá tvář Marka Bendy. Při posledních volbách se totiž ukázalo, že všichni kandidáti kromě něho měli 100% neplatných podpisů. Zvláštní zákon přijatý o půlnoci těsně před kontrolou totiž nařizoval, že je pro uznání hlasu nezbytné mít mezi jménem a příjmením tečku.
V duchu jsem si vzpomněl, jak jsem kdysi s hrůzou očekával novoroční projevy Václava Klause. Měl jsem přitom skoro pocit, že bych se mu měl omluvit. Zní neuvěřitelně, že tehdy ještě nebylo sledování prezidentských projevů povinné a televize se nezapínala centrálně z UV.
Prezidentská fanfára mě ale upozornila, že to už brzy začne. Vzal jsem tedy z opěradla kus gumové hadice, kterou tam mám připravenou právě pro tyto příležitosti a dal si jí do pusy. Přišel jsem na to už před pár lety a je to skvělá věc, když máte pokušení skřípat zuby. Zvláště po Silvestru si tak ochráníte sklovinu. Bendovy projevy byly vždycky příšerné, ale ještě příšernější byly od doby, kdy se naučil některé věty deklamovat. Ale to už to začínalo.
Moji podřadní občané,
mám totiž právo vás tak nazývat, protože jsem se vlastní pílí v ústavodárných sborech dopracoval do tohoto úřadu a jak víte, byl jsem naprosto demokraticky zvolen, čímž jste uznali že jsem vám nadřazený.
Od doby, kdy jsme se vydali cestou pravice se u nás poměry stále zlepšují.
Růst roste, státní majetek i část obyvatel už je rozprodána a nůžky se otevírají.
A to je dobře!
Je čas abychom ve vývoji od naší pravicově-pravicové konzervativní společnosti pokročili dále k budování dokonalé pravicově-pravicově-konzervativně-konzervativní společnosti.
Je třeba odstranit poslední zbytky nezdravého sociálního státu, sobectví je lidská přirozenost, kterou jedinou můžeme dojít k úspěchu. Proto je na čase překročit hranici nějakého směšného občanství! Zbavme se konečně definitivně toho co náš rozvoj brzdí.
Vybudujme si asociální stát!
Mám tady několik bodů, které je potřeba naplnit, abychom dosáhli cíle,
po němž všichni toužíte.
Školství je investice, proto bude zpoplaněné už od základní školy. Děti nemajetných rodičů si mohou brát hned při nástupu do první třídy půjčky. V případě neschopnosti splácet za ni mohou ručit svými orgány, které jim po druhé upomínce zabaví speciálně vycvičený exekutor. Tím budou už od mala vedeny k zodpovědnosti. Nemusíte se bát, orgánů mají stejně většinou více než potřebují - dvě ledviny, dvě plíce, dvě oči. I s jedním okem nebo jednou ledvinou se přece dá krásně žít. Samozřejmě nikdo nebude tak hloupý, aby ručil nepárovými orgány.
Každý má přece dost rozumu, aby věděl co si může a nemůže dovolit.
Dalším bodem bude privatizace policie a soudnictví. Předpokládáme tady velký výnos pro státní pokladnu, protože kdo nebude mít vlastního soudce a pár policistů, bude u soudu naprosto vyřízený. Samozřejmě že vytvoříme různé úrovně spravednosti podle movitosti klienta. Na nejnižší, řekněme standardní úrovni budou tresty tvrdší, pokud si ale zaplatíte některou z vyšších tax, získáte beztrestnost odpovídající vaší investici. Na nejvyšší úrovni už budete mít právo ve svém automobilu volně přejíždět chodce, brát si cizí firmy a na veřejnosti střílet lidi, kteří se vám nelíbí.
I státní zdravotnictví bude placeno přímo. V tom si musíme vzít vzor z již zprivatizovaných nemocnic. Pro větší komfort pacientů se i ve státních nemocnicích dočkáme terminálů pro platbu kartou umístěných u každého lůžka a i jejich sterilních verzí na operačních sálech.
Zpoplatníme samozřejmě i psychiatrické léčebny - každý je přece zodpovědný jen za sebe, proč bychom měli dělat výjímky.
Výjimky jsou špatné!
Pokud chce být takový blázen zase normální, jistě si za to rád připlatí!
To dá rozum ne?
Umění je normální obchod a stát na něj rozhodně nebude přispívat. Jistě řeknete, že taková filharmonie na sebe přece nemůže nikdy vydělat a podporu potřebuje. A já se ptám: Proč?
Hrát ve filharmonii je přece prestižní. Tak ať si za to filharmonici platí, já když jsem členem luxusního klubu rekreačních hráčů badmintonu, tak si za to přece také platím!
(Někdo mu totiž před časem poradil, že bude vypadat energičtěji, když se bude věnovat něakému sportu. Nevím, proč si vybral badminton.)
Totéž platí pro herce v Národním i v jiných divadlech - vždyť si tím dělají reklamu ne?
Musíme také zpřetrhat pouta s komunismem. Tento amorální systém je třeba definitivně nahradit výhradním monopolem římskokatolické církve. Podívejte se jak je dobře ekonomicky řízená a v praxi funguje skvěle už tísíce let.
Jinak se z toho morálního marasmu nevyhrabeme.
Mít děti je luxus, na to pamatujme! Jako luxusním zbožím jimi bude možné ručit u bank. V případě nesplacení půjčky propadnou bance.
Samozřejmě se zbavíme také všech těch vyžírků co žijí jen z důchodů. Namísto pobírání důchodu uzákoníme ekonomickou eutanasii. Kdo nebude mít dostatek peněz, bude z vlastních posledních úspor hummáně utracen.
Vím, že někomu může tento systém připadat tvrdý, ano snad i krutý, ale jistě se mnou budete souhlasit že je jediný správný, svobodný a spravedlivý.
Nový prezident vyprávěl ještě něco o tom, že v nejbližších dnech přijede jeho přítel papež. Budou se muset zpevňovat mosty, dělat výluky a samozřejmě také na všech mrakodrapech na Václavském náměstí poběží přenos ze mše konané na bývalém Strahovském stadionu, nově přestavěném na kostel.
Jo to zpevňování mostů... po poslední návštěvě Pákistánu si nechal papež zesílit ochranu papamobilu, takže se mu teď už neříká papamobil ale skleněný tank. Má stěny z půl metru silného neprůstřelného skla a aktivní pancíře. Pokud si dobře vzpomínám, tak prapůvodní papamobil také neměl kulometné věže.
Projev skončil. Konečně jsem ze zubů vyšťoural zbytky gumy a spláchl je proudem vody z kbelíku zavěšeného nad umyvadlem. Venku za oknem chodili lidé v rozbředlém sněhu. Každý druhý nesl podpaží badmintonovou raketu. Jak já nesnáším tyhle patolízaly!
Žádné komentáře:
Okomentovat