Nepohrdejte něcisty!

Pojem "něcisté" je samozřejmě halíkovina, vymyslel ho Tomáš Halík aby nějak označil lidi, kteří říkají "...ale něco nad námi je."
Ten pojem sám je poněkud pohrdavý a já bych rád ukázal, že si takový názor vlastně pohrdání nezaslouží o nic více než jakýkoli jiný světonázor. Rozhodně to nejsou "nezralí křesťané" nebo "náboženští diletanti", jak o nich mluví nejen Halík ale také Emanuel Rádl. Jejich povinností není zařazení do náboženského mainstreamu i když by to tak křesťané rádi viděli. Pokud bychom skutečně měli respektovat víru tak jak to požadují křesťané, museli bychom vzít tuhle poměrně velkou skupinu na vědomí.
Vlastně není vůbec nelogické, že je tak silná právě v Čechách, naopak je v tom jistá až historická logika. Češi byli poměrně brzy pokřesťanštěni a téměř vzápětí mnohonásobně dějinami ujišťováni, že křesťanství (zvláště to katolické) není to pravé ořechové.
Býváme označováni za nejateističtější národ, ale paradoxně se ateistické filosofie a světonázory u nás příliš nerozvíjely. Nakonec i komunistický "vědecký ateismus" býval spíše nástrojem konkurenčního boje než regulérní filosofií.
Lidé přestali být křesťany, ale jejich schéma myšlení je stále z křesťanství převzaté. Ptají se na smysl života, mají potřebu mít představu svého místa ve vesmíru, které je právě jen jejich.
Něčemu takovému paradoxně dosti dobře odpovídala antická filosofie o kterou býval už v době socialismu poměrně slušný zájem. Ideál skromnosti a pohrdání mocí (Češi nenávidí autority) představoval Diogenes, zvláště pro historku s Alexandrem Velikým.
Jeho figurku byste ještě možná našli v mnoha domácnostech.
Je zajímavé, že právě Diogenes by dnes byl naprostý něcista - opravdu věřil v jakéhosi "boha", v jeho případě šlo ale asi spíše o pramoudrost nús.
Druhým zdrojem "něcismu" bylo unitářství, které vlastně zbožštilo moudrost. Mezi jejich "svatými knihami" byste našli i pár klasických románů.
A ještě jeden pramen je třeba připočíst - indiánskou mytologii zažitou díky woodcraftu a trampingu. Zvláště představy manitou a Wakan tanka. Zatímco nús stojí (respektive může stát) mimo tento svět (je to deistický princip) Wakan tanka (velké tajemství) podle nich svět prostupuje (panteistický princip).

Něcisté jsou tedy buď deisty nebo panteisty, jen většinou poněkud neorganizovanými.
Kdysi stály jejich názory na myšlenkách Norberta Fabiána Čapka, Henry Davida Thoreaua, TGM, Mahátmy Gándhího, Johna Lenonna...
I když podstatnou část jejich myšlení dnes s nimi nesdílím, stále mi připadají oni "něcisté" vlastně upřímnější, přirozenější a přiměřenější české spiritualitě než tlouštíci ve zlatých ornátech s nateplalým hlasem.  
Nějak ale předpokládám, že i když jsou "něcisté" silně zastoupená skupina vůbec nic restituovat nebudou.
Ostatně ani se o nic nehlásí. Snad by zasloužili alespoň to, aby se o nich takoví jako Halík přestali vyjadřovat tak povýšeně. Právě oni totiž k tomu nemají žádný důvod.