Ostudnou úlohu v ní sehrály katolické internátní školy i celý systém indiánského rezidenčního školství.Poslední z těchto škol byla zavřena roku 1996! Úmrtnost indiánských dětí v nich byla přes 50% (dnes udáváno až 69%) a líčení o podmínkách si nezadá s vyprávěním z koncentračních táborů v Evropě.
Citace z ukázky textu z knihy Ukryto před dějinami: Kanadský Holokaust od Kevina Anetta:
Sedmdesáti osmiletý Bill Seward z Nanaima, BC, uvádí:
"Moji sestru Maggii zabila jeptiška ve škole Kuper Island vyhozením z okna třetího poschodí. Všechno se zametlo pod koberec. Nikdy nebylo žádné vyšetřování. Nemohli jsme si najmout právníka, jsouce Indiáni. A tak se nikdy nic nedělo. (Svědectví Billa Sewarda, Duncan, BC, třináctého srpna 1998)
Dianne Harrisová, zdravotní zaměstnankyně Rady chemainské skupiny na ostrově Vancouver, potvrzuje vraždění.
Vždy jsme slýchávali příběhy o všech dětech zabitých na Kuper Island. Hřbitov pro miminka kněží a dívek byl přímo na jih od školy, dokud nebyl překopán kněžími po zavření školy v roce 1973. Jeptišky prováděly potraty, přičemž někdy zabily matky. Bylo tam mnoho zmizení. Má matka, které je osmdesát tři let, viděla kněze vláčet dívku za vlasy dolů po řadě schodů, a ta na následky zemřela. Děvčata byla znásilňována, zabíjena a pohřbívána pod prkny podlah. Požadovali jsme po místní RCMP exhumaci toho místa a pátrání po ostatcích. Ti pokaždé odmítli, naposledy v roce 1996. Desátník Samson nám dokonce vyhrožoval. Takové ututlávání je normou. Děti byly drženy pohromadě s děcky nakaženými TBC na ošetřovně. To byla běžná praxe. Dokumentovali jsme třicet pět jednoznačných vražd během sedmiletého období. (Svědectví paní Harrisové Tribunálu IHRAAM, třináctého června,1998)
Žádné komentáře:
Okomentovat