polemika na téma hudby na steampunkových akcích
tento článek je částečně reakcí na tento příspěvek z blogu Nebe plné vzducholodí"
Zdá
se, že otázka steampunkové hudby je dostatečně konfliktní téma na to
aby se kolem něj rozhádalo několik skupin už tak nepočetné komunity
českých steampunkerů.
Rozmíšky vzbudilo třeba vystoupení kapely Magnetik na SeamUp festivalu.
Zatímco
jedněm připadal zvuk kapely vzhledem k celkové atmosféře rušivý, jiní
neskrývali potěšení z toho, že si mohou kapelu konečně poslechnout na
živo. Následné komentáře byly samozřejmě podobně rozporuplné od tvrzení
že kapela Magnetik nehraje steampunk po tvrzení že je to jediná kapela,
která steampunk hraje.
Přiznávám, že i
když mě samotnému tato kapela v danou chvíli příliš „nesedla“, nedokázal
bych se přiklonit ani k jednomu z krajních tvrzení a určitě nechci
tvrdit, že to byl nějak špatný výběr.
Nejsem
příliš nadšený ani z pozdější snahy definovat steampunkovou hudbu nějak
direktivně jako moderní hudbu s retroprvky, nebo naopak stylem „každý,
kdo o sobě řekne, že hraje steampunk, je steampunker“.
V
jednom případě hrozí, že vznikne skutečně vyhraněný styl, který nebude
možné provozovat jinde než na steampunkových párty, v druhém případě by
mohl steampunk zase posloužit jako „skrýš pro kýč“. (Nám nikomu se
nelíbí, ale vystupuje u nás protože hraje steampunk.)
Ano,
jsem naprosto přesvědčen, že definovat jeden styl hudby jako „ten
správný“ je vysloveně špatně.
Co víc, myslím si, že na steampunkových akcích nemusí hrát nutně vždy kapela, která si ho píše do profilu. Steampunk je v první řadě literární žánr a
už z toho vyplývá, že by měl být i jeho hudební doprovod založený spíše
na jeho tématu. Za steampunkovou hudbu lze považovat jakýkoli styl
pokud vyvolává odpovídající asociace, nebo o tradičních námětech
steampunkové literatury přímo zpívá. Ingredience, které by měla taková
hudba obsahovat (a je jedno jestli jednotlivě nebo všechny najednou)
jsou: technooptimismus, objevy, vynálezy, láska, exotika, erotika,
romantismus, dobrodružné cesty, vzpoura proti otroctví, sociálnímu
útisku nebo konvencím, dekadentní zábava ..(a možná jsem ještě na něco
zapomněl).
Když se nad tímhle
zamyslíte, nabízí steampunk prostor pro hudbu v rozmezí od menuetu, přes
operu, operetu, kankán, francouzský a německý šanson, indickou,
havajskou (za tanečnice hula-hula lobbuji!), arabskou, jihoamerickou a
africkou etnickou hudbu, blues, ragtime, irskou a finskou hudbu,
námořnické písně, rockové balady až někam po industrial.
Jediné
co stylově už tak docela nesedí jsou různé DJ styly, ale věřím tomu, že
by se i ty daly při troše snažení zakomponovat do dostatečně
steampunkově znějící podoby. Konec konců o něco takového se pokoušejí
právě ti kritizovaní/oslavovaní Magnetici.
Podstatná by měla být atmosféra.
Samozřejmě
že existují prvky a styly, které se steampunkovou hudbou souvisejí
trochu více, jako jsou břišní tance, hra na violinofon, steampunkové rekvizity...
"nezašpuntovávejme" ale si fantazii nesmyslnou představou, že existuje
jeden styl steampunkové hudby. Steampunk by měl být v první řadě pestrý a
inspirativní, neberme mu to, čím je zajímavý.
Žádné komentáře:
Okomentovat