Platí civilizace za svou úspěšnost v předchozích dobách? Případ s koněm.

Mohla mít Amerika stejné podmínky pro vývoj civilizace jako Evropa? To je jedna z otázek, která mi po přečení knihy Jareda Diamonda ještě stále vrtá hlavou. Kmenům Lakotského kmenového svazu dalo v Severní Americe podobné podmínky až dovezení domestikovaných koní.

Něco podobného se stalo také v Jižní Americe s Araukány. 

Pro osobní dopravu, lov i převoz materiálu to byl zlom, jenže...

Jenže koně evolučně pocházejí z Ameriky, stejně jako velbloudi. Lidé je tam prostě při své expanzi vyhubili někdy na konci doby ledové. (před 12 000 až 14 000 lety)

 

Jedna z námitek by mohla znít: Nepřeceňujeme ale zvířata jako zdroj síly? Nějak zapomínáme, že starověký Egypt, Řecko, Řím ale i Čína používaly dlouho spíše kombinaci lodní a pěší dopravy, než jízdu na vozech či koních. 

V podstatě všechny evropské, africké a asijské starověké civilizace ale využívaly domestikovaná zvířata v zemědělství a při transportu těžkých nákladů. I zde máme trochu problém. Z Diamondových podmínek pro domestikaci - zvíře musí být sociální, poskytující domestikací dostatečnou výhodu, dobře se rozmnožující v zajetí a zároveň nikoli přehnaně agresivní a nebezpečné - nám vypadávají sloni a velbloudi. 

Indický slon je největší domestikovaný tvor (přinejmenším o kterém víme). Domestikovat meafaunu je obecně problém, protože tato zvířata ohrožují lidi už jen svými rozměry.Sloni a velbloudi mají navíc období říje, kdy jsou pro lidi, a vlastně všechny tvory kolem, extrémně nebezpeční.

Nezdá se tedy, že by nebezpečnost a velikost divokých předků byla až takový problém, protože zdomácněn byl i skot a buvoli. Zřejmě je tady podstatný poměr benefitů a rizik. 

Tedy lidé musejí domestikovaná zvířata nějak potřebovat a musejí to vědět.

A tady se dostávám k tomu hlavnímu problému - americké obří velbloudy a koně by bylo velmi výhodné domestikovat, jenže teprve 6 000 až 8 000 let potom co byla tato zvířata vyhubena a na obou amerických kontinentech zůstala jako jediné použitelné zvíře lama - nevhodná k těžké práci i k jízdě.

Proč ale obyvatelé Střední a Jižní Ameriky prostě nezapřáhli lamy do vozů, stejně jako to obyvatelé Mezopotámie udělali s buvoly, Asyřané s osly, Egypťané, Řekové, Římané nebo Číňané s koňmi? Ano, jde to a poměrně dobře. Odpověď je samozřejmě většině lidí známá: Nevynalezli vůz. Není pravda, že by neznali kolo, jen jej prostě nepovažovali za vhodné k dopravě. Je to o to víc fascinující, že ze Střední Ameriky známe z předkolumbovských dob hračky s kolečky.

Ranné civilizace měly často problémy, které z dnešního hlediska nechápeme (jako třeba to, že Římané nepoužívali v domácnostech vodovodní kohoutky, ačkoli jejich princip znali).

Dnes se samožřejmě lamy do vozů zapřahují, a tak to, co kdysi mohlo být rozhodující technologickou inovací, válečnou výhodou, způsobem šíření moci atd., zůstává jen zábavou. 

Zbývá otázka: Zaplatili tak draze původní obyvatelé obou Amerik za lovecké úspěchy svých pradávných předků, nebo za absenci technických vynálezů?

Děláme dnes něco podobného, co se vymstí celému lidstvu ještě za tisíce let?