Papež František letos v květnu vyzval k ochraně nenarozených dětí. Podle mnohých tím otevřeně vyjádřil odpor k interrupcím. Ostatně nebyl první a jistě ani poslední z katolíků. Mnozí se nerozpakují označit jakékoli umělé přerušení těhotenství za vraždu a stávající lékařskou praxi za genocidu. Jsou to silná slova, uvážíme li, že zákaz interrupcí a antikoncepce vedou ke skutečným hladomorům a genocidám.
Tento článek můžete chápat buď jako odpověď na Slávkův článek Kontraintuitívní strategie dosažení osobního a společenského štěstí, nebo jako příspěvek do nekonečného konverzačního boje mezi radikálními křesťany a darwinisty.
Roku 1798 vydal anglikánský pastor Thomas Robert Malthus anonymně svůj Esej o principu populace. Sdělil nám v něm, že zdroje obživy rostou lineárně (aritmeticky), zatímco populace roste exponenciálně. To vede nutně k bídě a válkám.
Každá válka nebo morová rána pak vede k snížení populace, krátkodobému blahobytu, po němž následuje období rychlého rozmnožování a opět bída, nemoci, války, smrt, období prosperity a zase vše dokola. Zkrátka lidstvo si z bludného kruhu nedokáže pomoci.
Malthusián proto může považovat pohromy snižující populaci v podstatě za pozitivní jevy.
Dnes víme, že se Malthus trochu mýlil, ale opravdu jen trochu. Pokud by se lidstvo rozmnožovalo bez jakýchkoli vnějších omezení, blížila by se populační křivka Fibonacciově řadě a zdroje potravin by opravdu zaostávaly za růstem populace. Dokonce by v jistém okamžiku kulminovaly, protože lokální zdroje jsou omezené a dovoz potravin musíte z něčeho financovat.
Svým způsobem je tedy Malthusův esej praprapradědečkem Tainterovy knihy Kolapsy složitých společností. V naprosté většině kultur to opravdu přesně takto funguje, ovšem některé společnosti jsou ke kolapsům z důvodu přelidnění zjevně náchylnější, protože se jejich populace množí přirozenou řadou. Zpravidla jde o země se silným zastoupením věřících a nízkou úrovní technologie i vzdělanosti. Nevymýšlím si, existují na to příklady.
Poslední rok vedou tabulku porodnosti země:
Niger - 7,03 porodů na ženu, 95% islám
Mali - 6,5 porodů na ženu, 90% islám
Somálsko - 6,17 porodů na ženu, 100% islám
Uganda - 6.06 porodů na ženu, 86% křesťanů
Burkina Faso - 6,00 porodů na ženu, 60,5% islám, 23,2% křesťanství
Burundi - 5,99 porodů na ženu, 67% křesťanství, 10% islám
Zambie - 5,81 porodů na ženu, 97,5% křesťanství
Afghanistán - 5,54 porodů na ženu, 99% islám
Jižní Súdan - 5,54 porodů na ženu, 60,5% křesťanství, 6,2 % islám
Angola - 5,49 porodů na ženu, 89% křesťanství
Republika Kongo - 5,49 porodů na ženu, 90,7% křesťanství
Mosambik -5,34 porodů na ženu, 56,1% křesťané, 17,9 % islám
Nigérie - 5,31 porodů na ženu, 50% islám, 40% křesťanství
Etiopie - 5,31 porodů na ženu, 62,2% křesťanství, 33,9 islám
Malawi - 5,26 porodů na ženu, 79,9% křesťanství, 12,8% islám
Východní Timor - 5,22 porodů na ženu, 96,9 % křesťanství
Co mají tyto země společného kromě silné pozice náboženství ve společnosti a prudkého nárůstu populace? To že tam lidský život nemá téměř žádnou cenu a že v nich v nějaké brzké době dojde ke krveprolití kvůli základním lidským potřebám.
Ve skutečnosti jde o čtyři na sobě závislé faktory. To že je tam lidský život nízko ceněn vede k malým investicím do vlastních potomků (nevíte totiž, který z nich přežije), ale také k jejich vyššímu počtu (zvyšují se šance že se dospělosti dožije alespoň některý). Větší šanci na zachování rodu máte s početnějším potomstvem, takže počet narozených dětí musí dostatečně převyšovat jejich úmrtnost. Každý rok tedy lidí přibývá.
Velký počet lidí na omezené množství základních zdrojů (potravin a vody) vede k vysoké konkurenci, kterou se některé skupiny mohou pokusit řešit násilně (a pokusí se o to). Takové řešené je ovšem vždy jen dočasné a navíc nehumánní. Takže máme klasickou Malthusovu smyčku růstu populace a katastrof.
Této strategii vzájemného boje prostřednictvím velmi rychlé reprodukce se říká strategie R. Znamená to "rate of reproduction", ale mnohem lépe zapamatovatelná je mnemotechnická pomůcka "Rattus" čili latinsky krysa.
U lidí jsou konkurenční strategie blízké strategii R charakteristické krátkou střední dobou dožití, nízkou kulturní vyspělostí, početným potomstvem a vysokou dětskou úmrtností.
U zvířat ale známe i jinou strategii, kterou označujeme K. To "K" značí matematický symbol pro kapacitu prostředí. (mnemotechnická pomůcka "koala") Mezi druhy, které početně nepřekračují kapacitu prostředí patří například sloni, velryby a původně kdysi i lidé.
Strategie K nám dala dlouhé dětství a kulturu, jenže právě následkem rozvoje kultury přežívá vlastně víc lidí, než by odpovídalo rovnovážnému stavu pro který se naši předkové po miliony let vyvíjeli.
I když se tedy proti ostatním tvorům rozmnožujeme pomalu, stáváme se na mnoha místech přemnoženým a navíc invazivním druhem.
Mohli bychom tuto nepříjemnou bilanci vyrovnat používáním antikoncepce, umělým přerušením těhotenství, plánovaným rodičovstvím, tedy přesně tím, proti čemu bojuje náboženství a tradice na základě naturalistického omylu tvrdícího, že by to bylo nepřirozené.
Pokud bychom na jejich argumentaci přistoupili, museli bychom ale zároveň také ihned přestat používat spoustu dalších věcí, bez nichž si život v současné civilizaci nedokážeme představit.
Jestli ale nechcete přijmout tento typ "přirozenosti", zamyslete se nad tím, že je možná kultura součástí naší skutečné přirozenosti a že tedy není důvod ji v jednom případě z důvodu "nepřirozenosti" odmítat a v druhém ji přijímat.
Toto dilema má na jedné straně vah "ochranu embryí", děti bez dětství, epidemie, pohlavní choroby, genocidy a hladomory a na druhé straně plánované rodičovství, lékařskou péči, kondomy a interrupce.
Náboženství se v něm prezentuje hodnotami typickými pro strategii K, jako je šťastné dětství, boj proti chudobě nebo podpora vzdělání, ve skutečnosti ale vede ke strategii R, která je pravým opakem proklamovaných hodnot.
Nevím jestli vám, ale mě je jasné, že nechci aby vyspělé státy bojovaly s těmi zaostalými zvýšením počtu narozených dětí. To je totiž recept, jak se můžeme mít všichni špatně.
V roce 1999 vydal Agner Fog knihu s názvem Cultural Selection, která se právě rozdělením kultur podle strategií R a K (zde Regal a Kaliptic) zabývá. Vyplývá z ní jedna smutná věc, která je ale zároveň také přirozená. Kultury typu K mohly dosud v historii vždy existovat jen jako malé a izolované, jinak by totiž byly agresivními kulturami typu R velmi rychle poraženy a zničeny.
Ani dnes není vůbec jasné, zda je třeba i ta nejvyšší část světové kultury natolik vyspělá, aby její výhody převýšily evoluční výhody rychlé reprodukce.
Navrhoval bych spíše titulek: "Ateismus jako strategie, jak se nenarodit". S tímto "sociálním darwinismem" má lidstvo ty nejhrůznější zkušenosti. U Vašeho zeměpisného výčtu zemí chybí už jen údaj "99 % barevní". Zajímalo by mě, jestli byste tuto argumentaci přijal, kdyby Vám manželka oznámila, že s ohledem na hrozbu globální přelidněnosti, "strategii K" a Vámi prosazovanou "skutečnou přirozenosti" půjde na potrat Vašeho dítěte. Jinak můžete děkovat Bohu, že tento Váš vědecký světový názor nesdílela Vaše maminka.
OdpovědětVymazatTomášova argumentace, aneb jak na racionální argumenty nanést co nejvíce negativních emocí.
VymazatNo, napsat čelnému představiteli ateistického hnutí že má děkovat Bohu, to snad nelze vnímat jinak než jako záměrnou hnusnou provokaci.
VymazatO ostatních Kábrtových argumentech nemá smysl se bavit, jsou nelogické a nesmyslné, co taky čekat od člověka, který věří, e nás před 6000 lety nějakej strejda na obláčku uplácal z hlíny (teda doufám, že tenhle Kábrt je ten antievolucionista - jestli se náhodou mýlím, tak se omlouvám, holt má nějakého velmi hloupého a nevzdělaného příbuzného). A samozřejmě jako první hned vytahuje potraty (že jsou vražda), ale že kdyby se lidi chovali logicky a užívali antikoncepci nebo ještě lépe jako metodu zabránění početí sterilizace, tak by žádné potraty ani být nemusely, o tom pochopitelně ani slovo, resp. na to protiargument s "vraždami" nemá a jiný radši nevytahuje. Ono vykřikovat něco o nepřirozenosti a nemravnosti už u nás lidi moc nebere, na to by mu každý... víte co :-) Akorát citové vydírání ještě má jakýs takýs efekt, i mezi nevěřícími nebo velmi vlažnými věřícími se sem tam najde pár měkosrdcatých troubů, co jsou schopni se donekonečna dojímat nad osudy "nenarozených mimísků".
O to tu vôbec nešlo, nech majú deti tí ktorí ich chcú a nebránia tým čo ich teraz alebo vôbec nechcú a neschovavaju svoju nevedomosť za rôzne - izmy. Keby sa dotyčný nenarodil mal do doby dalsej inkarnacie hlboko v lakti kedy komu a či sa vôbec narodí. Či si myslíte že by bez nášho / vášho života ľudstvo postradalo?
OdpovědětVymazatPro oba předchozí: Nejsem si jist, zda se "R", případně "K" strategie týká jednotlivců. Jestli ono se to nebude týkat spíše společnosti jako celku.
OdpovědětVymazatOno jak se s tímhle vypořádat, když těm nahoře nezávisí na tom jestli budeme jako lidská rasa pokračovat někdy za pár tisíce let. Blaho z moci (peněz převážně, ale i vysokého postavení) a sobectví je pro náš druh záhubný.
OdpovědětVymazatPřemnožením si škodíme nejsme druh, který je schopný regulovat přirozený přírůstek, aby vyhovoval okolním možnostem. Jsme až moc "úspěšní" co se evoluce týče.
Jinak chválím článek, pro evol. biologa už kdysi zodpovězená otázka, ale pár věcí k zamyšlení přináši =)
Docela by mě zajímalo, jestli je "proti přírodě" i umělé oplodnění, léčba neplodnosti, záchrana předčasně narozených dětí a lékařská věda vůbec?
OdpovědětVymazatŠikana "dětí ze zkumavky" je v Polsku známý problém, ale o hnutí proti inkubátorům jsem ještě nikdy neslyšel.
Vymazatwww.novinky.cz/zahranicni/evropa/307102-prvni-polske-dite-ze-zkumavky-vystoupilo-z-katolicke-cirkve.html
to je obecná správně promultikulti mýlka - evropani naopak jsou svoji porodnost v závislosti na zdrojích schopni regulovat z pohledu biologa velmi brutálně (a podle statistik to taky dělají). Akorát máme nějakou divnou úchylku do pojmu my zahrnovat i lidské populace, který s námi naši schopnost samoregulace nesdílí. Zvenčí to pak vypadá tak, jako kdyby panda velká trestala sama sebe za to, že medvědi zabíjí zvířata. A to se týká i životního prostředí - my tady pláčem, jak je všechno špatně, ale ve skutečnosti je v našich aglomeracích jedno z nejčistčích životních prostředí na světě.
OdpovědětVymazatNemáš pravdu, Lokki, Evropa (s výjimkou Grónska, Islandu, vnitrozemí na severu Norska, Švédska a Finska a samozřejmě východní Ukrajiny a evropské části Ruska) je poměrně dost brutálně přecpaná. Myslím, že se stačí jednou projet metrem v době dopravní špičky nebo se snažit ve všední den kolem deváté ráno či páté odpoledne jet autem přes Nuselák či Jižní spojku a vidí to i slepý :-)
VymazatJsou na to i důkazy - třeba tady v ČR naprostá většina měst a obcí existuje už stovky let - např. nedávno jsme byli na výletě v Kyjích (kdysi samostatná obec, dnes pražská čtvrt) a já čuměla jak blázen, že tam na náměstí stojí románská bazilika - chvíli jsme ji obíhali, já říkám mému příteli, "přece nejsem pitomá, stavební slohy poznám, pseudorománský se nikdy nestavěl, ale proč někdo tohle stavěl v takové řiti světa?" a nakonec jsme se na informační ceduli dočetli, že ten kostel byl postaven ve 20. letech 13. století (nějak cca - už si přesně nevzpomínám - 1222-27) a že Kyje byly vesnice patřící pražskému biskupství. A takových míst je u nás plno - každou chvíli nějaké město slaví výročí svého založení nebo udělení městských práv (což znamená, že desítky, možná i stovky let před tím existovalo jako vesnice) a jsou to výročí typu , 680, 720, 760 let apod. Tedy už někdy v době vlády Lucemburků tady byla prakticky totožná struktura osídlení (co do obcí) jako dnes, pouze ty obce měly podstatně méně obyvatel.
Kdesi jsem i četla statistiky, že za vlády Karla IV. na území, které je dnešní Českou republikou, žilo zhruba 3,5 miliónu lidí, husitské války tento stav zredukovaly asi o čtvrtinu až třetinu, ale za vlády Jagellonců už to zas bylo zpět na těch 3,5 miliónech a od té doby to pozvolna rostlo, až v době Rudolfa II. to bylo něco málo přes 5 miliónů. Třicetiletá válka a emigrace nekatolíků to snížily skoro na polovinu, pak se taky na konci 17. a počátku 18. století Čechami a Moravou přehnalo několik morových epidemií, byly neúrody a hlad, ale přesto někdy na konci 18. století měly české země zas už těch 5 miliónů jako v rudolfínské době. A od té doby bez ohledu na války a jiné pohromy to jenom rostlo - když vzniklo v roce 1918 Československo, tak mělo necelých 12 miliónů obyvatel, ovšem z toho asi 4,5 miliónu bylo obyvatelstvo Slovenska a Podkarpatské Rusi. Ve 2. světové válce zahynulo skoro 300 tisíc Čechoslováků, většina z německé menšiny (které před válkou byly skoro 3 milióny) byla odsunuta, k tomu desetitisíce poúnorových emigrantů, po srpnu 1968 a během celé normalizace emigrovalo možná 100 tisíc lidí možná i víc (pamatuji si, že když jsem byla malá, tak jenom z naší čtvrti emigrovaly 4 kompletní rodiny, dvě čtyřčlenné a dvě pětičlenné)a přesto před rozpadem mělo Československo 15,5 miliónu obyvatel. Dnes má jenom ČR něco velmi málo přes 10,5 miliónu, Slovensko přes 5,5 a kolik má to území, které kdysi bývalo Podkarpatskou Rusí nevím, ale podle mého to míň jak 2-3 milióny určitě nebude. Takže Masarykovo Československo necelých dvanáct, dnes na to samém území žije minimálně 18, pravděpodobněji však 19, možná i 20 miliónů lidí. To je za necelých sto let nárůst nejméně o třetinu. To je někomu málo? A to jako má tahle exponenciální křivka pokračovat dál? Do nekonečna??? Kam se jako všichni ti lidi vejdou? Už teď si velkých městech málem šlapeme po hlavách. Navíc za těch sto let se také životní standardy a z nich vyplývající nároky zatraceně změnily, dnes už se nebude pět lidí mačkat v jedné místnosti, to ani omylem (možná tak leda u nepřizpůsobivých), dnes je za minimální standard považováno, aby rodiče měli svůj pokoj a děti taky svůj, ideálně každé dítě školního věku a starší každé vlastní pokoj, takže čtyřčlenná rodina potřebuje byt nebo domek velikosti aspoň 3+1, raději spíš 4+1. A když pak mladý člověk vypadne z domu, tak sdílet pokoje s nějakým (dneska už tak maximálně jedním) spolubydlícím je ochotný snášet ještě tak během studia když nemá moc prachy, ale jak začne trochu vydělávat, chce mít v pronájmu přinejmenším samostatný pokoj a pokud je to jen trochu možné, tak "aspoň" garsonku nebo 1+1.
VymazatA jsou tu i další nároky. Každý chce bydlet tak, aby to neměl daleko do práce, aby tam byla dobrá dopravní dostupnost do nejbližšího velkého města (a ve velkém městě do jeho centra), kam by se dalo razit za kulturou a zábavou, úplně ideálně aby tam něco jezdilo i v noci, aby člověk z různých těch koncertů, párty a jiných zábav nemusel odcházet příliš brzo... Nemyslím si, že mám nějak extra přemrštěné požadavky, ale když jsem si sháněla v Praze bydlení, tak to bylo stylem "Co? Nejezdí tam noční autobus ani tramvaj? Tak to ani nemá smysl, abych se na ten byt jezdila podívat. Cože? Třetí patro bez výtahu? Ani náhodou". A co mám tak známé, tak to vidí velmi podobně - chtějí mít "u nosu" MHD včetně nejmíň jednoho (ideálně více) nočního spoje a zároveň chtějí mít pěkný výhled (někam do zeleně, ne sousedům z protějšího domu do oken, a kdyby to šlo, tak zároveň i na Vltavu, Hradčany, Petřín, Malou stranu nebo celé pražské panoráma). Ovšem jestli podobné požadavky bude mít jen polovička z těch 10,5 miliónu, co nás je, tak kam všechny ty lidi dát? - když chce každý bydlet někde, kde to za prací ani zábavou nemá daleko, jezdí mu tam něco ideálně celou noc, a zároveň aby to bylo v pěkném prostředí, s hezkým výhledem a aby ze svého bytu/domu nečuměl hned do nějakých protějších baráků.
VymazatNavíc lidi jako prostá pracovní síla už nejsou potřeba, na to, aby se pro 100% populace zabezpečily potraviny, oblečení, léky, drogérie, kosmetika, bydlení, doprava, vzdělání, lékařská péče a další nezbytné služby (voda, plyn, elektřina, teplo, zásobování...) je ve vyspělém světě potřeba tak cca 35% práceschopného obyvatelstva. A to se s robotizací, automatizací a podobnými věcmi (třeba 3D tiskem) teprve začíná, až se to pořádně rozjede, tak to bude sotva 20%. Takže na co víc obyvatel, když pro ně stejně nebude práce? Resp. tito lidi budou muset většinu svého života především sofistikovaně vymýšlet co dělat, aby jim to někdo zaplatil a měl o jejich práci a její výsledky zájem. Takže mě osobně představa, že nás na konci století bude místo 10,5 miliónu "pouze" 8 nebo 7 miliónů vůbec neděsí, spíš naplňuje optimismem - že mým dětem se bude ve velkých městech (pokud teda budou trpět stejným odporem k venkovskému bydlení jako já a můj přítel) žít daleko lépe a pohodlněji než dneska nám.
Akorát musíme udělat všechno pro to, aby nás nezaplavili imigranti ze třetího světa - vojensky zatím nad nimi máme převahu, takže humanismus sem, humanismus tam, měli bychom si svou "koalí" strategii před těmi "krysami" uhájit stůj co stůj, po dobrém (ekonomicky či jinak je přesvědčit, aby se taky stali koalami) a nebo i po zlém (když to po dobrém nepůjde).
Díky Petře za to, že ses do tohohle tématu pustil. Je fajn, že na světě existují i lidé, kteří se nebojí o tomto tématu psát, a navíc na úrovni (myslím že problémy tohoto druhu jsou tabu moderní doby, nebo vůbec všech dob, narozdíl od mnoha "taky tabu" o kterých se naopak mluví a píše všude až do zblbnutí).
OdpovědětVymazatOtázka k zamyšlení - je zde přijatelnou aproximací rozlišovat mezi "vyspělými" a "rozvojovými" zeměmi jakoby to byly nezávislé alternativy, z nichž jedna je správná (správnější) a druhá špatná (horší), nebo to jsou jen dvě strany téže mince? Pokud je existence "K" vyspělých zemí provázaná(například ekonomicky) s existencí rozvojových zemí "r", může to být trochu podobně, jako když existence "bohatých" je podmíněna existencí "chudých". Pak by bylo v principu nemožné mít svět jen z vyspělých zemích v tom smyslu, jak je chápeme dnes (asi jako nemůže být svět samých Gatesů - ačkoli může být svět, kde nepanují extrémní a nezdravé majetkové rozdíly).
Přemýšlím, zda "r" země nejsou nezbytné pro existenci "K" zemí, či zda "K" země samou svou existencí nevytvářejí jinde svůj "r" protipól, a jestli pro existenci čistého "K světa" by se nemusely více či méně radikálně změnit oba tyto póly. Nejsem natolik vzdělaný v globální ekonomii a politice, abych to dokázal posoudit, nezdá se mi to ale vyloučené (například vzhledem k tomu, jak je ekonomický blahobyt někde navázán na levné suroviny a pracovní síly někde jinde).
To samozřejmě nečiní problém méně palčivým, ani neřešitelným, jen to jeho řešení podstatně komplikuje.
Pokud je existence K zemí podmíněna existencí R zemí, tak nám za nedlouho nezbude, než se s tím poprat, protože do třiceti let se už na žádné R země nebudeme moci spoléhat. Viz:
Vymazathttp://enzmannovaarcha.blogspot.cz/2013/07/nase-sance-jsou-jejich-sance.html
http://enzmannovaarcha.blogspot.cz/2013/08/poznamka-k-roslingovym-grafum-vyjimky.html
Btw, Petře, jen tak pro zajímavost - v té Ugandě, Burundi, Burkině Faso, Jižním Súdánu a Mosambiku těch cca 15 (někde i více) procent populace jsou co? Animisti? Hinduisti? Buddhisti? Ateisti asi ne, že? :-))
OdpovědětVymazatJsou to různé náboženské skupiny, hlavně animistické a různá nám i neznámá malá náboženství. Kolik z toho dělají ateisté jsem nikde nenašel, ale nějací by všude být měli. I v islámských diktaturách to v anonymních výzkumech přiznalo až 5%.
Vymazat