Stránky

čtvrtek 18. dubna 2013

Lesní inspirace, aneb co má společného E. T. Seton a A. Weishaupt

Tenhle článek je kupodivu vlastně o tom, jak by bylo možné nastavit výuku na lidové univerzitě. Většinu času se to pravda tak zdát vůbec nebude, ale pokud vaše pozornost vydrží, myslím že ke konci pochopíte, co jsem měl na mysli i to, co má společného Ernest Thompson Seton a Adam Weishaupt.

K podivnému spojení dvou postav jež spolu na první pohled vůbec nesouvisejí jsem se tentokrát dostal přes vzdělávací systémy. Ano, oba představují velmi zvláštní způsoby vzdělávání, jež jsou si v mnohém více než podobné.

Možná je to pro někoho šok, ale Ilumináti nebyli tajnou skupinou proto, aby páchali zločiny, ale aby mohli dosáhnout vzdělání které jim bylo v pěkně zpátečnickém Bavorsku odpíráno. Bylo to sdružení založené 1. května 1776 proti pověrám, předsudkům, náboženskému vlivu na veřejný život, zneužívání státní moci a na podporu vzdělání a rovnoprávnosti žen. V osmnáctém století v Bavorsku opravdu strašlivé myšlenky.

Cílem bylo vybudovat tajnou síť vzdělanců, která by šířila myšlenky osvícenství, obvinění ze snahy zničit náboženství (v jeho tehdejší podobě) je tedy zcela pravdivé, na druhou stranu většinu věcí, které jsou jim připisovány Ilumináti udělat prostě nemohli. Ano, Ilumináti vznikli později než Svobodní zednáři a  také mnohem dříve zanikli. Jestli mohli nějak zasáhnout do Velké Francouzské revoluce opravdu nevím, ale v době kdy padla Bastila (14. července 1789) už byla společnost Iluminátů čtyři roky rozpuštěna.

Samozřejmě že není možné, aby lidé uvěřili v rozpuštění organizace, která byla sama o sobě tajná. Prostoru pro konspirace je tedy dost. Co tedy bylo na společnosti Iluminátů tak zajímavé právě pro mě? Jde o to, že stupně vzdělání byly předávány v podstatě jako druh zasvěcení. Na další stupeň jste prostě mohli postoupit, až když jste pochopili, oč se jedná, ale nemohli jste z něčeho dostat pětku, nebo postoupit se čtyřkou.

Samozřejmě že celý systém obsahoval spoustu utajení, aby nikdo neznal celou síť Iluminátů, ba ani jméno svého školitele (mívali pro tento účel tajná jména), aby ani mučením nebylo možné organizaci vyzradit. Přes zdánlivou neprůstřelnost měl systém dost děr (mimo jiné také Weishauptovu snahu získat pro Ilumináty vlivné lidi) a tak spolek zanikl devět let po svém založení.

Ernest Thompson Seton se narodil roku 1860 v Anglii, dobrých 30 let po Weishauptově smrti. Většinou svého života je ale svázán s USA. (Z iluminátství jej podezírat opravdu nemusíte.) Byl mnohostranně nadaný, uměl základy mnoha řemesel, byl uznávaný spisovatel i ilustrátor. Jeho systém výchovy je znám jako woodcraft, lidé kteří  se tímto způsobem učí jsou tedy woodcrafteři. Vzorem pro něj byl všestranně rozvinutý člověk žijící v souladu s přírodou - idealizovaný Indián.

Principy výuky si můžeme snadno odvodit z příruček, které pro ně vydal. V podstatě jde o publikace: Kniha lesní moudrosti obsahující příběhy a hlavní návody, Svitek březové kůry 1. - Kniha orlích per, jež obsahuje systém udělování "orlích per" - symbolů dosažení jisté znalosti či dovednosti a Svitek březové kůry 2. - Kniha mistrovství, který vysvětluje udělování "mistrovství" při dosažení určitého množství "orlích per" z jistého oboru. 

Poznámka: Woodcraft má také velmi silný etický základ zpodobněný v symbolu čtyřnásobného ohně. Je to vlastně ohniště s pěti hranicemi. Cesty vedoucí ke čtyřem hranicím na okrajích představují "cesty" - těla, mysli (zde spíše ctnosti), ducha a služby (službou je míněna spíše vzájemná pomoc a spolupráce, než služba v dnešním významu). Samotné hranice se jmenují Světlo krásy, Světlo síly, Světlo pravdy a Světlo lásky, velká hranice uprostřed se pak nazývá Světlo Velkého ducha. Symbolika  je obousměrná - z velkého ducha vyzařuje krása, síla, pravda a láska, a naopak, pokud člověk napájí svého ducha z těchto čtyř "Světel", zažehne v sobě Světlo Velkého ducha.

Weishaupt chtěl změnit svět, Seton chtěl prostřednictvím zábavy připravit děti pro život. Oba přitom došli v podstatě ke stejnému názoru, totiž že není třeba se nějakému imaginárnímu Velkému duchu klanět, ale že je potřeba v lidech velkého ducha probudit.

Některé aspekty výuky mi připadají silnější u Weishaupta, jiné u Setona a některé mají společné. Weishaupt nabízí vzdělávání v podstatě dospělým lidem, Seton dětem a mládeži. Oba nabízejí studujícímu studium vlastní rychlostí a ani v jednom případě neexistuje známkování, jen "splnění". Oba využívají rituály a emoce k upevnění vazby a vztahu k látce (i když je otázka, nakolik to Weishaupt dělal vědomě a nakolik ze strachu z prozrazení). Seton navíc nabízí možnost sebevzdělávání v mnoha směrech-mistrovstvích.

Největší slabinou vzdělávacího systému woodcraftu se nakonec (z mého pohledu) ukazuje jeho malý záběr v oborech vzdělání (šíře znalostí) a relativní omezení na děti a mládež. Využitím jeho systému a jeho přizpůsobením širším možnostem vzdělání i vzdělávání dospělých by bylo možné vytvořit lidovou univerzitu, která by podávala výsledky stejné nebo i lepší než oficiální školní systém a přitom by byla stále chápána jako druh rekreace či zábavy.

Žádné komentáře:

Okomentovat