Někteří vědci věří...

V dokumentárních filmech se už tohle rčení stává mantrou, stejně jako v kreacionistických pseudovědeckých příručkách. Dostávám na něj zvolna alergii. Přitom se v něm skrývá také jedno velké obvinění proti naší pedagogice, vědě a intelektuálnímu elitářství.

Napadlo vás někdy dříve, že by se vědci opravdu ve sporu s kreacionisty měli o něčem poučit? Vidíte, mě také ne.

Problém formulace "někteří vědci věří" je v tom, že staví vědecké teorie na úroveň náboženských dogmat. (Tj jeho hodnota je v tom kolik lidí mu věří.) Odráží to skutečnou představu většiny běžných lidí o vědě. Každé vědecké tvrzení je vnímáno odděleně a zároveň je neověřitelné.

Vezměte si třeba klasický spor o tom jestli je Země stará 6 tisíc let nebo 4 a 1/2 miliardy let. Pokud se v problému vyznáte, zkuste si jen tak v hlavě říci, jak byste reagovali na tvrzení kreacionismu mladé Země. Dobrá, a teď si proberte, kolik z těch argumentů, které jste si sesumírovali, něco říká člověku s běžným středoškolským (například ekonomickým) vzděláním.

Pokud jste použili pojmy jako "poločas rozpadu radioizotopu draslíku", měli byste si zároveň uvědomit že:

1.) Pro normálního člověka je radioizotop prostě něco co vydává radioaktivní záření.
2.) Nemá páru o tom, co je to poločas rozpadu
3.) Neumí si představit, jak by se něco takového dalo měřit

Pro něj samozřejmě zní argument kreacionisty, že uhlí mohlo vzniknout také velkým tlakem a teplotou (všichni víme jak vypadají uhlířské milíře) velmi přijatelně. Dokonce mu ani nijak nebude vadit, že se v takovém případě bavíme o mnohem mladším geologickém procesu, než je utváření planety.

Abych to demonstroval ještě na něčem zdánlivě absurdněji jednodušším, zkuste si vzpomenout na spor heliocentriků s geocentriky. Dnes se obecně samozřejmě učí heliocentrismus. Je to obecné dogma v pravém smyslu toho slova, protože jen nepatrný počet lidí dokáže vysvětlit, jak na něco takového mohli lidé vůbec přijít.

Naše zkušenost, a to dokonce i z pohledu kosmických letů, nám totiž říká, že je to přesně obráceně, tedy že pravdu má geocentrický pohled. K tomu abychom vůbec chápali původ heliocentrismu potřebujeme vědět podstatné věci o zdánlivém retrográdním pohybu planet a k vysvětlení se nám bude hodit i Newtonův gravitační zákon, případně i Keplerovy zákony.

Vidíte, právě jsem použil tři termíny, které lidé běžně také nechápou - "retrográdní pohyb", "Keplerovy zákony" a "Newtonův gravitační zákon". I když se to učili, vnímají je jako technobláboly, podobně jako třeba hlášky ze Star Treku.

Přitom u každé takové poučky hrozí otázky "Jak?" a "Proč?"
Kdybyste opravdu narazili na velmi inteligentního člověka z nějakého kmene, kde se tyto poznatky nerozšířily, nebylo by to vysvětlování na jedno odpoledne a možná byste museli udělat i pár poměrně dlouhodobých astronomických pozorování, aby uznal, že je něco takového možné.

Neméně náročný by byl důkaz že je Země skutečně kulatá a nikoli placatá jak se nám jeví.

Jako důkazy se zpravidla uvádí: 

1. vynořování lodi na obzoru na oceánu (to že je nejprve vidět stěžeň)
2. při cestování podél poledníků se mění výška Polárky nad obzorem
3. stín Země při částečném zastínění Měsíce je kruhový.
4. působení Coriolisovy síly

Nic z toho nelze použít v běžné diskusi jako skutečně pádný důkaz. (Snad pokud je místo rozhovoru nedaleko přístavu.) Argumentace Coriolisovou silou si navíc žádá další vysvětlení, které je opět potřeba dokládat pokusem. I tak je ale pro nás (kavárenské povaleče) snadnější dokázat kulatost Země než evoluci.

Proto jistým způsobem není správné se zlobit na kreacionisty, když vykládají evoluční teorii bizarně deformovanými způsoby, nebo proti ní brojí argumenty typu "Boeing 747" či "neredukovatelné složitosti".
Víte, vlastně musíte  vědět o přírodě docela hodně, abyste zpětnou aplikací nějakého pseudoevolucionistického paskvilu nestvořili krokokachnu.


Jestli je potřeba v něčem kreacionisty opravdu uzemňovat, tak v požadavcích na okamžitou odpověď, který je prostě zpravidla nesplnitelný kvůli jejich neznalosti problému.

Poznámka: Ostatně ani Richardu Dawkinsovi na vysvětlení moderního pojetí evoluční teorie nestačil jeden odstavec.

Představují si jednoduchou odpověď protože na podobné otázky zpravidla dostávají jednoduchou odpověď. Pokud ale odpověď zjednodušíte na neověřitelné přímočaré tvrzení, uděláte přesně to, co jim předkládali k uvěření jejich náboženští guruové.

Měli by dostat vysvětlení nikoli přes míru složité ale ne přehnaně zjednodušené, pochopitelné a ověřitelné. To bývá často problém. Věda má opravdu neskutečně špatný PR. Naštěstí ke každému vědeckému objevu existuje příběh, důvody a vysvětlení. Jen se o nich příliš málo mluví.

Problém možná i většiny vědeckých teorií je v tom, že jsou na školách předkládány jako dogmata. Každý člověk má vždycky právo se ptát. Proč to tak je?
Není odpovědí: Prostě to tak je!

Taková prohlášení, vyvolávají představu že vědecké myšlení a bádání je vlastně "taky víra". Navíc obsahují i prvek elitářství (častý v náboženstvích) - kdo se dobře učí (tj věří oficiální vědě a plní její požadavky) je "chytrý" a "vzdělaný".
O tom že se z vědy stává "náboženství pro intelektuální elity" svědčí i jeden z oblíbených nápisů na tričkách: Příliš hloupý pro vědu? Zkus náboženství.

Tragédií takového přístupu je, že nikdy nemůže ve společnosti vyhrát. Jednak proto, že existují i inteligentní věřící, ba i kreacionisté (schopnost podvést sám sebe dostává s vysokou inteligencí netušené možnosti) a také proto že náboženství hraje proti vědě na přesně opačnou strunu "nebyl nijak výjimečný, nebyl nijak vzdělaný a přesto si ho Bůh vybral". Není divu, že se pak stává útočištěm lidí, kteří byli nějakým způsobem označení za "nedostatečné" (ať už z jakéhokoli důvodu a právem či neprávem).

V takovém světle nemůžeme považovat za nepochopitelné, když počet lidí věřících ve stvoření světa a jiné vize kreacionistů stagnuje nebo lokálně i stoupá. Nemůžete mít elitářský světonázor, který by zastávali všichni. Jakákoli elita je už ze své definice vždy menšinou.

Pokud má mít v budoucnosti sekulární myšlení, věda, volnomyšlenkářství a vůbec moderní evropská kultura nějakou budoucnost, měli bychom se v propagaci vědeckého myšlení, v jeho vysvětlování a pochopení zaměřit právě na děti a na průměrně inteligentní lidi. Nejdříve ale potřebujeme zbavit vědu nátěru elitářství a dogmatických prohlášení. Zkrátka ji musíme zase začít vnímat jako disciplínu diametrálně odlišnou od náboženství.


Poznámka: Způsob, jakým dnes školy vyučují děti obsahuje vlastně hned tři velké "hříchy" proti vědě: 
Učí děti tvrzením věřit, namísto toho aby o nich pochybovali a zkoumali je.
Nevysvětluje co to vlastně jsou ony "vědecké postupy", proto se někomu může zdát, že jsou ještě nějaké jiné stejně dobré postupy, které vedou ke stejně dobrým výsledkům. 
Během základní školy nezíská dítě představu o tom, co to vlastně věda je, tedy toho že její poznatky by měly tvořit homogenní celek